Česká národní banka (ČNB) zlepšila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 1,4 procenta, zatímco únorová prognóza ČNB čekala růst 0,6 procenta. Odhad letošní inflace ČNB snížila na 2,3 procenta z únorových 2,6 procenta.
Novou makroekonomickou prognózu ve čtvrtek novinářům představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta.
Prognóza ČNB předpokládá rychlejší růst ekonomiky v příštím roce. Tam centrální banka výhled také zlepšila, když nyní předpokládá růst HDP o 2,7 procenta, zatímco v únoru čekala 2,4 procenta.
Inflační tlaky v ekonomice odeznívají, letošní inflace by se měla podle prognózy snížit na 2,3 procenta z loňských 10,7 procenta. Na příští rok ČNB ponechala svůj únorový odhad, když za celý rok stále očekává růst spotřebitelských cen na svém dvouprocentním cíli.
„Naše predikce předpokládá, že se v příštích měsících inflace mírně zvýší vlivem zdražení pohonných hmot a zmírnění poklesu cen potravin, ve zbytku letošního roku se bude pohybovat blízko dvouprocentního cíle,“ podotkl Michl.
Česká ekonomika se podle něj na konci loňského roku odrazila ode dna a růst pokračoval i na začátku letošního roku. K meziročnímu růstu přispěla jak zahraniční poptávka, tak spotřeba domácností.
„S poklesem inflace totiž dochází k obnovování růstu reálných příjmů domácností,“ uvedl Michl.
Ekonomika se ale podle analýz ČNB dále pohybuje pod svým potenciálem a poptávka z domácí i zahraniční ekonomiky zůstává slabá.
Zčásti ji tlumí přísná měnová politika, zmírňuje ji také zvýšená tvorba úspor z důvodu opatrnosti domácností i atraktivního zhodnocování vkladů. Napětí na trhu práce se podle Michla mírně snižuje, ale nezaměstnanost zůstává nízká.
„U zahraniční poptávky pozorujeme známky oživení a prognóza předpokládá její zrychlení v průběhu letošního roku,“ upozornil.
Rizika a nejistoty základního scénáře bankovní rada vyhodnotila jako mírně proinflační, tedy ve směru vyšší inflace. Jako proinflační riziko zmínil Michl pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, vyšší než předpokládanou setrvačnost růstu cen služeb či vývoj kurzu koruny.
Proti inflaci by mohlo působit výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší vývoj německé ekonomiky. Nejistým je budoucí nastavení zahraniční měnové politiky, poznamenal.
ČNB v nové prognóze změnila odhad letošního průměrného kurzu koruny k euru, očekává ho na úrovni 25,10 koruny za euro, zatímco v únoru to bylo 24,60 koruny za euro. V příštím roce očekává ČNB mírné posílení koruny na průměrný kurz 24,80 koruny za euro.
