Velkoobchodní ceny ropy padají, ceny pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích ale v posledních dnech mírně rostly. Tentokrát se zdražování týkalo hlavně benzinu, který tak poprvé od loňského léta předběhl naftu.
Důvod? Obavy z evropského embarga, které začalo od neděle platit pro dovoz ropných produktů z Ruska. Zároveň v neděli vstoupilo v platnost další opatření ve snaze sankcionovat režim prezidenta Vladimíra Putina: zákaz námořní přepravy surové ropy a ropných produktů, pokud budou překročeny Unií stanovené cenové stropy.
Navzdory obavám ze zdražování či nedostatku pohonných hmot by ale podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka nemělo v souvislosti s embargem docházet k dalším výrazným cenovým výkyvům. „Evropská unie má obecně poměrně diverzifikované zdroje dovozu,“ vysvětluje Tomčiak v rozhovoru pro Forbes.
Zatímco benzin tak bude podle něj v nejbližších dnech pokračovat v mírném růstu, dlouhodobý výhled je prý příznivý. „Pro prudké zdražení ropy a ropných produktů není důvod. U nafty nyní očekáváme stagnaci. Zhruba v druhé polovině února ale začnou ceny paliv výrazně klesat,“ tvrdí Tomčiak.
Co přesně způsobilo zdražování benzinu v posledních týdnech?
V celé Evropě jsme sledovali navyšování velkoobchodních marží u benzinu a pokles marží u nafty, což se projevilo i na vyšším růstu cen benzinu na čerpacích stanicích. Důvodem byla snaha trhu předzásobit se naftou před začátkem platnosti embarga. U nafty je aktuálně nižší spotřební daň, tedy 9,95 koruny, přičemž u benzinu jde o 12,84 koruny za litr. Vyšší cena benzinu než nafty by měla zůstat delší dobu.
Jak bude nedělní zákaz dovozu ropných produktů z Ruska dále ovlivňovat vývoj cen benzinu v Česku?
Zatímco v nejbližším týdnu nastane mírný růst, u nafty očekáváme stagnaci. Zhruba ve druhé polovině února pak lze paradoxně očekávat výrazné snížení cen. Zejména u nafty by průměrné ceny mohly klesnout o více než padesát haléřů na litr. Důvodem je propad velkoobchodních cen.
Jde tedy výpadek dovozu z Ruska do Česka, potažmo do Evropy, snadno nahradit? Odkud?
Evropská unie má obecně diverzifikované zdroje dovozu. Ropa a ropné produkty se dováží z Norska, Perského zálivu, USA, Kanady, Brazílie, severní i západní Afriky, Indie, Turecka, Kazachstánu či Ázerbájdžánu. Zároveň platí výjimka na dovoz ropy Družbou, což využívá maďarský koncern MOL a také Unipetrol, zásobující český trh.
Nedostatku ropných produktů a pohonných hmot se tedy Česko nemusí obávat?
Nedostatek nehrozí, i když letos stoupne spotřeba ropy a ropných produktů na historické maximum. Dlouhodobý výhled je ale příznivý a pro prudké zdražení ropy a ropných produktů není důvod. Kartel OPEC má kapacitu pro zvýšení těžby. Výpadek produkce a exportu z Ruska není až tak rozsáhlý.
Atraktivní velkoobchodní marže také motivuje evropské i mimoevropské rafinerie, aby se snažily o rozšiřování své produkce. Vyšší cena ropy a paliv motivuje energetické společnosti, aby více investovaly do budování produkční a přepravní infrastruktury.
To by tedy mělo v budoucnu nahrávat zlevňování?
Dramatické zlevnění do budoucna nečekám. Kartel OPEC deklaroval, že chce, aby se cena ropy pohybovala spíše kolem devadesáti až sto dolarů za barel. Teď je cena za barel jedenaosmdesát dolarů. Pokud by se dál snižovala, tak by kartel přistoupil k dalšímu snížení těžebního limitu, aby cenu podpořil.
Západ už dříve přistoupil k omezením v dovozu ruské ropy. Do jaké míry se podle vás dosavadní sankce dotýkají ruské ekonomiky?
Dopad na ruskou ekonomiku je už citelný. Příjmy ruského státního rozpočtu z ropy a zemního plynu byly v lednu o šestačtyřicet procent nižší než před rokem. Unijní embargo a cenové limity jsou tedy velmi úspěšné: globální trh s palivy je stále dobře zásoben, ale příjmy ruského rozpočtu výrazně poklesly. A tento úspěch bude pro Unii a obecně státy G7 motivací, aby zavedly další sankce.
Velkou ranou pro Rusko by bylo stanovení cenových limitů na mezinárodní přepravu LNG. Tady si ale musí Evropa zajistit ještě lepší importní podmínky z jiných oblastí – kupříkladu Německo uvedlo, že do roku 2026 bude mít kompletně vybudovanou infrastrukturu pro masivní import LNG.
Už dříve ale Rusko uvedlo, že na základě evropského embarga nesníží produkci ropných produktů – přestože Evropa pro něj byla z hlediska dovozu hlavním trhem. Jaké trhy pro něj tedy budou klíčové nyní?
Největším dovozcem fosilních paliv z Ruska se stanou Čína a Indie. A i když se export ruské ropy a ropných produktů z hlediska objemu moc nesnížil, výrazně poklesla cena. Ropa typu Ural je o čtyřicet procent levnější než před rokem. Rusko sice nahradilo vývoz do Unie exportem do Indie, Číny či dalších asijských zemí, ale pouze za cenu obrovského cenového diskontu.
