Alan Dorfman je mistr hračkářského světa i miniatur. Zakladatel firmy Basic Fun a prezident společnosti Super Impulse byl okouzlen miniaturními panáčky ještě dříve, než trend dorazil na TikTok.
V devadesátých letech přesvědčil firmu, vyvíjející první model dětské stříkací pistole Super Soaker, aby mu udělila licenci na výrobu její miniaturní a přesto plně funkční verze, kterou si lidé mohli pověsit třeba mezi klíče.
A to byl pravý miniaturní průlom. Zmenšený Super Soakeru se stal hitem a odstartoval boom miniaturních hraček – i Dorfmanovu kariéru.
Od té doby Dorfman vyrobil a prodal stovky milionů miniaturních hraček, mezi které patří například kreslící tabulka Etch-A-Sketch, Rubikova kostka, Monopoly či retro arkádová hra Atari. A všechny hračky jsou plně funkční bez ohledu na velikost.
Malé hračky, velký růst
V posledních letech se obliba miniatur vrací. Několik hračkářských společností podpořilo opětovný růst boomu a v roce 2022 měl segment mini hraček druhý největší růst ze všech hračkářských kategorií.
Podle analytické společnosti Circana se růst zvýšil o více než šestnáct procent, přičemž od roku 2019 narostl celkem o dvaadvacet procent. Obchodní skupina The Toy Association označila miniatury za jeden z hlavních letošních trendů.
Foto: Super Impulse
Nejdéle působící společností na trhu je však stále ta Dorfmanova, která trendu věří od samého začátku a výrobu nepřerušila.
Dorfman od počátku intuitivně věděl, které hračky a předměty vybrat pro výrobu takových miniatur, se kterými je stále možné si plnohodnotně hrát.
„Je v této oblasti jako doma a o miniaturách ví víc, než kdokoliv jiný. I proto se mu podařilo získat velké zakázky a licence na hračky a předměty velkých jmen. Společnosti měly vždy důvěru, že to Alan dokáže správně realizovat,“ tvrdí analytik hračkářského průmyslu Jim Silver.
„Byl to z jeho strany trochu riskantní krok, ale nakonec se vyplatil,“ říká Chris Byrne, nezávislý konzultant v oblasti hraček a autor knihy Toy Time, která se věnuje historii nejoblíbenějších klasických hraček.
Byrne v rozhovoru uvedl, že před Dorfmanovým úspěchem se Super Soakerem byli hračkářské firmy k jeho nápadu skeptické. Obvyklý postoj zněl: „Proč bych si kupoval mini verzi, když už mám jednu velkou?“
Podle Byrnových slov se Dorfman zaměřil na fascinaci lidí malými, funkčními verzemi skutečných věcí a přetavil ji v úspěšný hračkářský průmysl. „Je to něco jako bonsaj hračkářského průmyslu,“ vysvětluje posedlost.
Den, kdy se zamiloval do hraček
Dorfman začínal v hračkářském průmyslu v osmdesátých letech. Připravoval marketing a podklady v oblasti prodeje pro jednu hračkářskou společnost, která vyráběla lepivé pavouky.
Když mu jeho šéf přinesl pavouka ukázat, hodil hračku proti zdi a ta jakoby „slezla“ sama dolů. „Měl jsem pocit, že je to to nejúžasnější, co jsem kdy viděl,“ vysvětloval Dorfman v rozhovoru pro Forbes. A bylo hotovo. „Ten den jsem se stal hračkářem.“
Pozdější úspěch miniaturního Super Soakeru spočíval v trenud, kdy mezi dětmi bylo běžné zdobit si školní batohy figurkami a hračkami, které se daly připnout na klíčenku. Dorfman se následně dál rozhlížel po regálech hračkářství, aby zjistil, co dalšího by šlo na klíčenky zmenšit.
Vzal oblíbenou kreslicí tabulku Etch-A-Sketch, rozpůlil ji pilkou na železo a zjistil, že z ní také dokáže vyrobit miniaturu. Její výrobce, společnost Ohio Arts, o miniaturní verzi pochybovala.
Dorfmanovi se však podařilo její zástupce přesvědčit. „Pošlu vám jako zálohu šek. A když to nebude fungovat, necháte si ho,“ vzpomíná Dorfman, proč mu hračkářská společnost dala šanci.
Dalším velkým zářezem pro jeho firmu Basic Fun bylo získání licence na v Americe dosud neznámou hračku, která se měla stát hitem: pokémony. Jejich miniaturní varianty začala prodávat uzavřené v malých pokéballech opět na klíčenkách.
Když pokémoní mánie vypukla naplno, jejich miniatury se staly oblíbeným zbožím a rychle se z nich staly vyhledávané sběratelské předměty. „Zpočátku nikdo netušil, co to Pokémon je,“ vzpomíná Dorfman. „O dva měsíce později o ně měli obrovský zájem všichni.“
Jak mohl tušit, že se z Pokémonů stane takový hit? Nemohl, alespoň ne s jistotou. „Je to instinkt. Riskujete a risk je zisk,“ věří.
„Jsme firma, která se zaměřuje na návratnost rizika. Mezi každými pěti sty produkty je jen jeden, jako byli pokémoni. Prostě musíte být ve správný čas na správném místě,“ krčí rameny.
V roce 2011 firmu Basic Fun prodal a o tři roky později založil novou – Super Impulse. Jeho plánem bylo pokračovat ve výrobě miniatur s novým lakonickým sloganem: „Nejmenší hračky na světě“.
S novou společností pokračoval v úspěšném získávání licencí nejoblíbenějších hraček na trhu a podařilo se mu dosáhnout široké distribuce v různých maloobchodních sítích.
Nyní vlastní bezmála dvě stovky licencí na původní hračky a smlouvy vede se čtyřiadvaceti významnými hračkářskými společnostmi. Patří mezi ně lídři v oboru jako Hasbro, Mattel, Spin Master nebo Radio Flyer.
Super Impulse se navíc v poslední době začala více prosazovat mezi dospělejší sběratelskou komunitou. Uzavřela dohody se společnostmi Paramount či Netflix a také s dalšími hráči na poli zábavního průmyslu, aby vytvořila hračky odkazující na oblíbené televizní pořady a filmy.
Ve spolupráci s Hasbrem také oživuje značku „bramborových hlav“ Pop Taters. Společně začali vyrábět sběratelské figurky brambor, převlečených za postavy jako jsou zpěváci skupiny Kiss nebo posádka televizního seriálu Star Trek.
Super Impulse nezveřejňuje své příjmy, ale podle mluvčího od roku 2014 zaznamenala pětisetprocentní nárůst tržeb. Sám Dorfman tvrdí, že v průběhu let prodal v hračkářském průmyslu více než půl miliardy minihraček.
Kategorie miniatur bude podle hlasů z oboru vždy oblíbená. A to i v případě, že odezní současné tiktokové šílenství, které miniaturní hračky a sběratelské předměty vrátilo do popředí zájmu.
Alan Dorfman přesto hledá nový hit, který by mohl zmenšit na svou oblíbenou velikost. A tentokrát se nedívá jen do hračkářských regálů. Čerstvě ho zaujal pickleball – sport kombinující tenisu a ping pong.
Rád by vyrobil nejmenší plně hratelnou pickleballovou sadu na světě, s miniaturními raketami i míčkem. A to je jen jeden z nápadů, které už má v hlavě: „Dívám se na všechno okolo a ptám se: Fungovalo by to i velmi, velmi malé?“
