Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se vzdává kontroly nad holdingem Agrofert a jeho majetek převede do slepého fondu, který bude spravovat nezávislá autorita. Cílem je předejít střetu zájmů a zajistit, aby Babiš neměl na firmy žádný vliv. Jak slepý fond funguje a jaké má právní i praktické dopady?
Agrofert, který zahrnuje přes 250 společností působících doma i v zahraničí, má být nadále řízen prostřednictvím trustového uspořádání. Samostatný správce a protektor, oba určeni nezávislou autoritou, mají zajistit, aby Babiš nemohl mít na správu vliv. Jeho rodina získá majetek až po jeho smrti. Podle Babiše jde o řešení, které je mnohem striktnější než požadavky stanovené právními předpisy.
„Blind trust neboli slepý fond je z právního hlediska institut správy majetku, u něhož zakladatel nemá žádnou možnost ovlivňovat nakládání s vloženým majetkem a zároveň nemá přístup k informacím o jeho správě a složení majetku v průběhu správy,“ vysvětluje Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Portos a autor knihy Svěřenské fondy.
V praxi to znamená, že osoba, která může být ve střetu zájmů, například veřejný činitel, se zcela vzdá kontroly nad svým majetkem, například podílů či akcií, a předá správu nezávislému správci, jehož rozhodování nesmí ovlivňovat. Výhodou tohoto řešení je eliminace střetu zájmů a posílení veřejné důvěry.
„Pro vkladatele je subjektivně logickou nevýhodou ztráta vlivu na majetek, nutnost absolutní důvěry ve správce a riziko, že pokud není struktura správně nastavena, může být tato fondová struktura zneužita,“ podotýká Hollman.
Naopak ponechá-li si zakladatel či vkladatel na majetek nějaký vliv, nemusí být střet zájmu eliminován. „Zakladatel či vkladatel majetku nicméně vždy zná majetek, který do fondu vložil, a určité povědomí o podobě majetkového portfolia proto nikdy zcela nezmizí,“ dodává Hollman.
Markéta Flanderková, odbornice na svěřenské fondy společnosti CCS Premium Trust, upřesňuje, že zakladatel či vkladatel svůj majetek svěří nezávislému správci a následně do jeho správy vůbec nezasahuje ani nemá přístup k informacím o tom, jak je s majetkem nakládáno.
„Slepý fond se využívá hlavně v případech, kde hrozí střet zájmů, který nemusí být jen politický, například v zahraničí se využívá i v případě členů statutárních orgánů. Institut blind trustu je typický pro řešení střetu zájmů v angloamerickém právním prostředí, kde bývá politiky opakovaně využíván,“ zmiňuje Flanderková.
Není přesně známo, kdo využil „blind trust“ jako první, částečně proto, že se tento koncept vyvíjel postupně. První slepého fondu asi využil Lyndon B. Johnson, 36. prezident Spojených států, když v roce 1963 nastoupil do úřadu. Před nástupem do prezidentského úřadu v lednu 1977 převedl Jimmy Carter rodinnou farmu na pěstování arašídů do slepého fondu. Během správy fondu se však firma dostala do ztráty.
Co na to české právo?
Český právní řád pojem blind trust výslovně nezná. Je však možné tímto způsobem nastavit svěřenský fond a podobné nastavení si lze představit i v případě nadačního fondu založeného za soukromým účelem.
„Stávající právní úprava fondových struktur v České republice je flexibilní a není problém ji nastavit tak, aby veřejný činitel ztratil právní možnosti vložený majetek, tedy i holding, právně ovlivňovat. Především v případě, kdy není veřejný činitel v postavení zakladatele, se nastavení takové struktury nejeví jako sporné,“ vysvětluje Flanderková.
Pouhému vkladateli majetku do fondu, který není zakladatelem, zákon totiž žádná dohledová či jiná oprávnění ovlivňovat fungování fondu a správu majetku v něm nepřiznává.
„Aby struktura fungovala jako skutečný blind trust, musí být zakladatel fakticky odstřižen od jakýchkoli informací i vlivu, což je dosažitelné pouze důslednou koncepcí zakladatelské dokumentace a výběrem zcela nezávislých osob na pozice správce a protektora,“ objasňuje advokátka.
V případě Andreje Babiše bude skutečný dopad záviset na tom, zda bude zakladatelská dokumentace skutečně odpovídat principům, které veřejně oznámil. „Pokud bude správce i protektor zcela nezávislý a Andrej Babiš i jeho osoby blízké budou vyloučeni z okruhu beneficientů, půjde o poměrně striktní řešení, které zákonu o střetu zájmů vyhovuje,“ konstatuje Hollmann.
Taková struktura může být při správném nastavení nevratná. „Andrej Babiš by neměl mít možnost měnit zakladatelskou dokumentaci, odvolat správce či protektora ani jakkoli zasáhnout do správy majetku. Současně je třeba uvést, že stejný účel mohou naplnit i entity zřízené za hranicemi České republiky,“ dodává Flanderková.
