skip to main content
Světový byznys

Co je to vlastně ten offshore? Aneb (ne)vinné nákupy Andreje Babiše

Podezřelé, ne nelegální.

Takové jsou, alespoň prozatím, podle všeho offshorové společnosti Andreje Babiše v hlavní roli kauzy, která v neděli večer zaplavila internet. Pomocí firem se sídlem mimo jiné na Panenských ostrovech a v Monaku si měl premiér poslat téměř 400 milionů korun, za které si pak anonymně pořídil luxusní nemovitosti na francouzské Riviéře.

Podezřelé? Určitě. Nelegální? Ne nutně, alespoň než se prokáže opak.

Sám Babiš se užíváním nemovitostí netají, po včerejším zveřejnění informací přiznal i jejich nákup. A ačkoli působí složité vlastnické sítě zahraničních společností jako ideální hřiště pro zakrytí trestné činnosti, mít majetek v cizině je relativně běžnou a zcela legální praxí. Stejně tak nejsou protiprávní ani přesuny peněz nebo nákupy majetku pomocí těchto zahraničních společností.

Reklama

„Samotný přesun majetku do zahraničí možný je a jako takový by neměl být automaticky považován za podezřelý,“ říká advokát a specialista na trestní právo daňové Ondřej Trubač. „V poslední době ale lze sledovat vývoj na úrovni evropské i české legislativy, která považuje za podezřelé transakce realizované právě na základě neprůhledných offshorových společností,“ doplňuje.

Offshorové společnosti jsou v podstatě firmy, které sice v tuzemsku podnikají, oficiální sídlo však mají v zahraničí. Řada podnikatelů je využívá pro legitimní účely, nejčastěji v rámci ochrany soukromí, prevencí před útoky, nároky dědiců nebo před nestabilním politickým systémem v zemi.

„Nezákonné to není, může tím ale být sledován nezákonný cíl, ať už jde o zakrývání skutečného vlastníka firmy a obcházení daňových zákonů, o skrývání majetku v zahraničí a obcházení zákonů, o praní peněz, nebo obcházení majetkového přiznání,“ vysvětluje Trubač.

Typickým důvodem pro jejich založení je samozřejmě snaha vyhnout se placení daní. Offshorové společnosti nepodléhají dani z příjmu, nemusí podávat daňové přiznání ani vést účetnictví. Podle konkrétní destinace se firmy vyhnou daním buď úplně, nebo je platí v minimální výši – nejčastěji fixně stanovenou částkou, která se nijak neodvíjí od výnosů společnosti.

Takové kalkulace můžou být podle právníka považovány za takzvané agresivní daňové plánování, které může finanční úřad posoudit jako zneužití práva.

Reklama

V případě Britských Panenských ostrovů je roční daň pouhých 350 dolarů, tedy necelých osm tisíc korun. A přestože se můžeme bavit o tom, jestli taková daňová optimalizace není neetická, díky mezerám v zákonech je ve většině případů legální.

Společnosti sídlící v zahraničních daňových rájích navíc na rozdíl od těch domácích nenajdete v obchodním rejstříku ani v jiných veřejně dostupných databázích. Informace o jejích majitelích, akcionářích nebo vedení jsou z toho důvodu často nedohledatelné, ne nutně však proto, že skrývají něco nezákonného. Podobnou anonymitu u nás zajišťuje například svěřenský fond, majetek vyčleněný s cílem jeho ochrany, který také neprávem nechvalně proslavil právě šéf našeho kabinetu.

Předplatné Forbesu

Založením firmy v zahraničí se podnikatelé navíc mohou vyhnout složité administrativě nebo vstupním nákladům. Ve většině offshorových destinací zakladatelé nemusí vkládat žádný nebo jen minimální základní kapitál a na uspořádání vztahů mezi společníky se navíc nevztahují pravidla, kterými jsou zakladatelé vázaní u nás. Neplatí ani omezení v rámci případné fúze nebo prodeje společnosti.

Mezi nejčastější destinace offshorových společností patří právě zmiňované Britské Panenské ostrovy, Kypr, Seychely, ale i USA nebo Nizozemsko.

Ekonomové přitom odhadují, že Česko přijde kvůli českým společnostem se sídlem v zahraničí zhruba o 110 miliard korun ročně, tedy asi třetinu letošního rozpočtového schodku.

Jen v  dokumentech zveřejněných novinářským projektem Pandora Papers figuruje přes 178 offshorových firem s českým pozadím.

Případ Andreje Babiše nebudí pochyby kvůli offshorovým společnostem, ale především proto, že podle dostupných informací žádnou z nich neuvedl v majetkových přiznáních, které jako politik musí podávat. Nákupem luxusních nemovitostí přes tyto společnosti se dnes začala zabývat policie.

Reklama
Reklama