Nové léky, metody, operační technologie, přístroje i studie. V lékařství dochází každý rok k mnoha přelomovým objevům, které pacientům přinášejí lepší vyhlídky do budoucna. Zeptali jsme se specialistů z výběru padesáti nejlepších lékařů Česka, jaký pokrok byl zásadní právě v jejich oboru.
Špičková neuroložka Eva Kubala Havrdová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se loni například těšila z nových diagnostických kritérií pro roztroušenou sklerózu, která byla prezentována na posledním světovém kongresu věnovaném této nemoci.
„Nejenže urychlí diagnózu, ale významné je i to, že léčba zahájená v době, kdy ještě nejsou klinické příznaky, může první projevy roztroušené sklerózy oddálit. A tím i invaliditu, ztrátu práceschopnosti a kvality života.“
Jaké další pokroky zaznamenaly lékařské kapacity z předních českých nemocnic? Odpovídají svými slovy.
prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.
pediatrie, FN Motol
Foto Forbes Česko
Za poslední rok jsme zaznamenali dva zásadní kroky, které změnily dětskou diabetologii. Zaprvé to bylo schválení plošného screeningu diabetu prvního typu a celiakie u dětí italským parlamentem. Tento prioritní krok otevírá cestu k preventivní diabetologii a prevenci závažných komplikací často doprovázejících počátek diabetu prvního typu. Možná bychom se mohli nechat inspirovat.
Zadruhé článek potvrzující vynikající výsledky české dětské diabetologie. Publikace založená na porovnání dlouhodobých dat z osmi světových registrů včetně českého vyšla v prestižním časopise Lancet Diabetes & Endocrinology. Vyplývá z ní, že se české děti s diabetem prvního typu dostaly za posledních deset let z outsidera na špičku v klíčových parametrech kontroly diabetu.
Přeloženo do reálných čísel: za toto časové období se snížilo riziko vzniku pozdních komplikací diabetu u českých dětí o neskutečných padesát procent. Příčinou těchto skvělých výsledků je zejména zavádění nových technologií a pokračující centralizace v péči o děti s diabetem v ČR.
prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.
kardiologie, IKEM
Foto IKEM
V posledních dvou letech se začala používat zcela nová metoda pro katetrizační ablaci fibrilace síní. Dovoluje provést výkon podstatně rychleji, bezpečněji a účinněji. Nevyžaduje také tolik zkušeností, takže ji zvládne bezpečně používat mnohem více lékařů. V posledním roce došlo k masovému rozšíření metody po celém světě a jde o skutečnou revoluci v léčbě fibrilace síní. V Česku tato metoda umožnila výrazně zvýšit počet výkonů.
prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
chirurgie, FN Motol
Foto se souhlasem FN Motol
Významný pokrok v oboru transplantace plic představuje uchovávání dárcovských plic za podmínek kontrolované hypotermie. Tradičně byly plíce uchovávány v ledu při teplotách nula až čtyři stupně Celsia, avšak nové studie naznačují, že skladování při mírně vyšších teplotách kolem deseti stupňů Celsia může být výhodnější. Výzkumy ukazují, že plíce uchovávané při deseti stupních vykazují menší poškození mitochondrií a lepší funkční výsledky po transplantaci.
Klinická data také naznačují, že za těchto podmínek je možné bezpečně prodloužit dobu studené ischemie až na téměř 24 hodin. To umožňuje lepší plánování transplantací, poskytuje čas na provedení všech potřebných imunologických vyšetření a umožňuje transport plic i na velké vzdálenosti urgentním příjemcům. Tato metoda má potenciál nejen optimalizovat logistiku transplantací, ale také zvýšit dostupnost dárcovských orgánů.
prof. MUDr. Ladislav Krofta, CSc., MBA
gynekologie a porodnictví, Ústav pro péči o matku a dítě
Foto: Ústav pro péči o matku a dítě
Do našeho oboru jednoznačně zasahuje rozvoj moderních technologií. U řady diagnóz se díky novým poznatkům z oblasti molekulární genetiky a zobrazovacích vyšetření mění po léta zaběhnuté názory na příčinu řady onemocnění a chorobných stavů. Výsledkem jsou nové terapeutické postupy napříč reprodukční a fetomaternální medicínou, perinatologií, onkogynekologií a urogynekologií.
V rámci perinatologie a fetomaternální medicíny se zásadním způsobem změnil pohled na některé případy vrozených vývojových vad, kdy jsou nyní k dispozici data hovořící o jednoznačné prospěšnosti nitroděložních intervencí.
Nově se intenzivně diskutuje skupina vývojových vad plodu typu poruchy uzávěru neurální trubice. Jedinec s touto diagnózou se narodí s neuzavřenou páteří a výhřezem míšních struktur. Stav má zásadní negativní vliv na zdraví jedince. Nitroděložní zákrok u této diagnózy, pokud je včas diagnostikována, umožní uzavřít defekt před porodem s následnou redukcí rozsahu handicapu po porodu a v pozdějším životě.
V této oblasti bychom rádi rozšířili naše stávající spektrum nitroděložních výkonů a umožnili párům, které budou v průběhu těhotenství konfrontovány s uvedenou diagnózou, konzultaci a případně i prenatální operační výkon.
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.
infektologie, FN Motol
Za náš obor je to lék Lenacapavir, nové dlouhodobě působící injekčně podávané antivirotikum. Podává se pouze dvakrát ročně a ve studiích prokázal vysokou účinnost při ochraně před nákazou virem HIV.
Na rozdíl od dosavadních metod prevence, jako jsou denně užívané tablety, nabízí jednodušší, pohodlnější a dlouhodobý způsob ochrany – pouze dvě injekce ročně mohou znamenat efektivní bariéru proti infekci, což bylo prokázáno ve studii PURPOSE-2, publikované v minulém roce. Tato nová preventivní strategie může výrazně přispět ke snižování počtu nových případů HIV po celém světě.
prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
onkologie, ÚVN
Foto se souhlasem ÚVN
V medicíně je obtížné hodnotit pokrok v horizontu jednoho roku – spíše se jedná o dlouhodobé trendy s jasnou progresí vývoje. Mezi klíčové oblasti, kde v posledních letech dochází k významnému posunu, patří endoskopické terapeutické metody pro léčbu časných stadií kolorektální neoplazie. Zavedený screening kolorektálního karcinomu začíná naplno ukazovat své přínosy, což umožňuje časnou a efektivní léčbu.
Díky tomuto programu se pacienti dostávají do ordinací včas, což umožňuje detekovat patologické nálezy v časných stadiích a pomocí nových endoskopických technik je okamžitě a šetrně odstranit. Podobný přístup se snažíme vyvinout i pro časnou diagnostiku karcinomu pankreatu, avšak cesta k jejímu efektivnímu zavedení bude ještě dlouhá.
prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., FERA, Dr.h.c.
nefrologie, IKEM
Foto se souhlasem IKEM
V nefrologii došlo v posledním čtvrtstoletí k několika převratným změnám. Bylo prokázáno, že glifloziny, SGLT2 inhibitory, zpomalují progresi chronického onemocnění ledvin a významně tím oddalují zahájení léčby náhrady funkce ledvin. Tato léčba se dnes stala základní renoprotektivní strategií vedle již známého efektu inhibitorů systému renin-angiotensin-aldosteron.
Za další významný pokrok lze označit značně zlepšenou diagnostiku protilátkami zprostředkované rejekce transplantované ledviny, což v konečném důsledku vedlo ke zlepšení přežívání štěpů.
Za zásadní pokrok v léčbě vzácných nemocí lze považovat zavedení inhibitorů komplementu do léčby atypického hemolyticko-uremického syndromu, což zcela změnilo jinak nepříznivý osud těchto nemocných.
prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
neurologie, FN Motol
Foto Jan Rasch
V oboru neurologie bych zmínil úspěšné zavádění biologické léčby Alzheimerovy nemoci monoklonálními protilátkami proti beta-amyloidu do klinické praxe v zahraničí (USA, Japonsko, Korea, Izrael, Čína, Velká Británie) a jednání o této léčbě i v rámci Evropské unie.
Dalším úspěchem jsou první projekty s umělou inteligencí úspěšně testované v pilotních projektech u neurologických pacientů – přispívají k časnější diagnostice a personalizaci prevence a léčby.
prof. MUDr. Ilja Stříž, CSc.
imunologie, IKEM
Foto: IKEM podcast
V loňském roce výrazně vzrostl počet imunologických článků využívajících metodiku sekvenování mRNA jednotlivých buněk. Tento přístup může vést nejen k pochopení řady imunitních reakcí, ale výhledově možná i k převratu v lékařské patologii.
Zatímco patolog nyní hodnotí pod mikroskopem, jak jednotlivé buňky a tkáně vypadají, moderní molekulární metodiky nám poskytují podrobné informace o tom, co se ve sledovaném místě opravdu děje, jak se buňky chovají, jak spolu komunikují, co je trápí.
Již nyní vznikají podrobné molekulární atlasy tkání, některé jsou volně dostupné na internetu. Čím více zdravých a nemocných tkání bude naměřeno a pomocí umělé inteligence vyhodnoceno, tím větší bude přínos do klinické praxe.
Díky umělé inteligenci dochází také k rozvoji multiplexových metod, které umožňují současné vyhodnocení desítek až stovek nejrůznějších sérových proteinů, protilátek, autoprotilátek apod. Tento přístup nám může pomoci jak v diagnostice a monitorování aktivity onemocnění, tak k případnému objevení nových cílů biologické léčby.
prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
hematologie, VFN
Foto: hematologie-online.cz
Zabývám se léčbou lymfomů a v tomto oboru je velmi obtížné ukázat prstem na jeden bod v jednom roce a říci: To je ono! Nicméně velmi stručně lze shrnout, že jsme v minulosti v léčbě lymfomu zažili dvě revoluce. Nejprve v sedmdesátých letech, kdy byla zavedena kombinovaná chemoterapie, a potom v roce 2000, kdy jsme začali používat kombinovanou imunochemoterapii. Od té doby se posun k lepšímu odehrával jen v malých krůčcích.
Až do současné revoluce, kdy jsme v letech 2021 až 2024 zavedli řadu nových léků, jako je genová terapie, monoklonální protilátky spojené s cytostatiky či bispecifické monoklonální protilátky. V současné době vidíme již dramatické zlepšení výsledků.
V celé populaci pacientů s agresivním lymfomem v České republice došlo v těchto letech k významnému snížení rizika jejich úmrtí na recidivu lymfomu prakticky o jednu třetinu, a to proti období těsně předcházejícímu rok 2020.
prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA
imunologie, FN Motol
Foto: Gender a věda
V oboru alergologie a klinické imunologie se k nám v posledních letech postupně dostává širší portfolio biologických léků na astma, atopickou dermatitidu a některé systémové autoimunitní choroby. Dochází také ke schválení již dříve známých biologik do jiných indikací. Například Omalizumab, dříve vyhrazený jen pro pacienty s těžkou formou astmatu, je dnes schváleným lékem na některé formy kopřivky a potravinových alergií.
Důležitým krokem je také posun indikací řady biologických léků do nižších věkových kategorií. V oblasti diagnostiky je třeba zmínit zavedení novorozeneckého screeningu primárních imunodeficiencí, který se po testovacím období již rozjel naplno, což umožňuje včasnou diagnostiku a léčbu těchto závažných poruch imunity.
doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.
psychiatrie, VFN
Foto se souhlasem 1. LF UK
V oblasti léčby psychických onemocnění pokroky bohužel nepřicházejí skokově, ale velmi, velmi pozvolna, a navíc, co se jevilo jako účinné v rámci klinických hodnocení, nenajde velké uplatnění v praxi. Z mnoha důvodů, včetně možností úhrady zdravotnickými systémy.
V každém případě se pozornost vědeckých týmů, a to i vzhledem k obrovské společenské poptávce, obrací i k hledání možností léčby psychických potíží, které trápí moderní populace. V roce 2024 byly v USA schváleny první monoklonální protilátky k léčbě neurodegenerativních onemocnění, což je průlom, který přináší zcela nový mechanismus do léčby demencí.
Nový mechanismus, a to jiný než ten tradiční od padesátých let minulého století (!), který měly dosud všechny léčivé přípravky pro léčbu schizofrenie, má také nově schválená terapie. Tentokrát již necílí na dopaminergní systém, který používá jako transmiter dopamin, ale na acetylcholinergní systém, jenž jako transmiter používá acetylcholin.
A poslední oblast, která v roce 2024 doznala posun, je aplikace repetitivní transkraniální magnetické stimulace, ale s inovací současného monitoringu mozkové aktivity, která dovolí více cíleně ovlivnit afektivní processing a neuroplasticitu probíhající v mozku, která je známa jako takzvaný closed loop.
prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.
neurologie, VFN
Foto NKC
Na posledním světovém kongresu o roztroušené skleróze v září 2024 v Kodani byla zveřejněna nová diagnostická kritéria pro roztroušenou sklerózu. Nejenže urychlí diagnózu, ale umožní stanovení diagnózy tam, kde ještě nejsou klinické příznaky, tedy v takzvaném prodromálním stadiu nemoci, většinou tehdy, je-li již nález na magnetické rezonanci a v mozkomíšním moku.
Významné je to proto, že léčba zahájená již v této fázi může první příznaky roztroušené sklerózy oddálit. A tím oddálit invaliditu, ztrátu práceschopnosti a kvality života.
doc. MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D.
dětská onkologie, FN Motol
Foto UK Forum
V dětské onkologii a hematoonkologii bylo v posledním roce publikováno několik studií takzvané „cílené léčby“ používané samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií, které přesvědčivě zlepšily šanci na vyléčení či zlepšení kvality života pacientů například u akutní lymfoblastické leukemie nebo nízkostupňových gliomů, tedy nádorů mozku.
Ve fázi testování jsou různé typy takzvaných CART buněk, tedy upravených bílých krvinek pacienta, které dokážou cíleně ničit nádorové buňky jak u leukemií, tak u jiných nádorových onemocnění. Tyto léky představují velkou naději do budoucnosti.
prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.
hepatogastroenterologie, IKEM
Foto: IKEM
V oboru hepatologie je nadějí lék Resmetirom. Poškození jater steatózou v rámci metabolického syndromu může mít pro pacienty závažné důsledky, které spočívají v rozvoji fibrózy, cirhózy a jejich komplikací.
Tohle poškození se u pacientů vyskytuje stále častěji a představuje také stále častější indikaci k transplantaci jater. V minulém roce byla zveřejněna studie právě s tímto novým lékem, Resmetiromem, který jako první lék dokázal efektivně snížil steatózu i fibrózu léčených pacientů.
V oboru gastroenterologie je to studie ohledně endoskopické anastomózy. Pro vysvětlení: miniinvazivní endoskopické výkony jsou u pacientů indikovány stále častěji a v některých případech dokážou i nahradit výkony chirurgické, které jsou spojené s delším hojením a rizikem komplikací.
Endosonograficky navigovaná gastroenteroanastomóza je nová metoda, která dokáže miniinvazivně zajistit průchodnost horní části zažívacího traktu u pacientů, kteří mají tuto část neprůchodnou, typicky v důsledku nádoru. V minulém roce byla publikována první studie, která objektivně prokázala, že endoskopická anastomóza je stejně účinná jako dosud prováděná anastomóza chirurgická.
