Padesátý osmý nejbohatší Čech Pavel Sehnal, majitel SPGroup, si předsevzal, že v příštích třech letech chce získat tři hotely v Praze, každý se stovkou lůžek. Od svých záměrů neustupuje ani v době, kdy hotelnictví neprožívá zrovna zlaté časy.
Ještě v srpnu důvod k radosti a optimismu měl. Po jarním lockdownu čeští turisté splnili, co slíbili, a obsadili hotely v Česku. Tedy alespoň ty, které patří Pavlu Sehnalovi – v Praze-Čestlicích, Harrachově a Mariánských Lázních. Obsazenost 80 až 90 procent tu překonala loňský srpen.
Hotel v Mariánských Lázních Sehnalova skupina koupila předloni a v loňském roce do přístavby 30 pokojů investovala desítky milionů korun. Zároveň přikoupila pozemky. Hotel v Harrachově je loňskou investicí, která na rekonstrukci čeká. Společnost se chce zaměřit hlavně na hotelový wellness, i v tomto případě počítá s investicí desítek milionů korun.
Zisky hotelů teď ale jedou dolů jako na klouzačce, v září v souvislosti s druhou vlnou pandemie koronaviru jsou jejich pokoje obsazené asi z 20 procent. Všechna obchodní jednání a byznys konference se přesouvají na listopad. Přestože v hotelech zavedli důsledná zdravotní opatření, strach lidí je velký, necestuje se a nepořádají se firemní akce.
„Pražské hotely jsou zasažené nejvíc. Z pěti až sedmi milionů turistů, kteří sem každý rok přijedou a utratí tu 36 miliard korun, letos dorazil asi jeden milion. Propad tržeb je velmi znát, protože každý turista tu v průměru zůstane dva a půl dne a za den vydá 4 tisíce korun,“ vypočítává Sehnal, o kolik přichází turistický ruch jen v hlavním městě. Přesto vidí svou investici do nových hotelů jako perspektivní.
Koronavirus má vliv i na další jeho byznys, výstavnictví, Pavlu Sehnalovi patří totiž mimo jiné výstaviště v pražských Letňanech, které loni dosáhlo obratu 400 milionů korun, tedy čtyřikrát víc, než když ho před 10 lety kupoval, a loni dokončil akvizici společností Incheba Expo Praha.
„Čtvrtina menších firem ukončila činnost, například mnoho z výrobců, kteří vyráběli stavební či strojní komponenty. Krachují firmy navázané na automobilový průmysl, jehož výroba se propadla o 30 procent. Takže i nám ubylo vystavovatelů. Nemají peníze na to, aby vystavovali, a zároveň se obávají, aby někdo nepřinesl do firmy koronavirus, což by znamenalo její odstavení. Mnohem méně se vyváží, netendruje se, neobchoduje se,“ vysvětluje důvody, proč i sektor výstavnictví padá.
Zároveň chválí ministerstvo průmyslu a obchodu za jeho podporu, díky které veletrhy a výstavy mohou i v této době při dodržení bezpečnostních opatření probíhat. Některé kontrakty se podle Sehnala jinde než na těchto akcích prostě neuzavřou. I proto uvažuje Pavel Sehnal o tom, že by na výstavišti v Letňanech přistavěl jednu halu, a zvětšil tak výstavní plochu o čtvrtinu. O uskutečnění plánů rozhodnou mimo jiné výsledky letošního roku.
Třetí významnou součástí SPGroup je bazénový a wellness areál Aquapalace v Praze-Čestlicích. Během jarního nouzového stavu, kdy musel zůstat zavřený, sem sice veřejnost nemohla, ale práce se nezastavily. Pavel Sehnal využil lockdown k modernizaci technologického zázemí za více než 100 milionů korun.
„V současné době návštěvnost klesla, ale meziročně není úbytek tak dramatický, odhaduji ho zhruba na 15 až 20 procent, což v porovnání se situací v hotelech není tak hrozné,“ konstatuje Sehnal. Dodává, že v celém areálu panují nadprůměrná zdravotní a hygienická opatření. Bazénová voda je ošetřena ionizací, UV lampami a pomocí chloru. Vzduch v areálu několikrát po dobu jedné návštěvy, což je zpravidla několik hodin, vymění.
„V tom problém není. Místa, kde by mohlo k přenosu viru docházet, jako jsou třeba kliky u dveří, byla nahrazena bezkontaktní technologií, například automatickými dveřmi,“ doplňuje Sehnal.
Miliardář věří v dobré časy vystavěné na houževnatosti živnostníků. „Dvě třetiny z nich se budou prát s osudem dál. Třetina skončila nebo v blízké době skončí,“ odhaduje. Podle něj bude záležet i na podpoře státu, která, jak říká, by měla být koncepční.
„Hoteliéři na podporu dosáhli, ale třeba prádelny, které byly zcela závislé na hotelech a praly jen pro ně, žádnou nedostaly. Přitom neměly žádnou práci, stejně jako zavřené hotely,“ uvádí příklad. Podle něj jim nezbývá než podat žalobu na stát podle krizového zákona a domáhat se náhrady škody. Zároveň by uvítal, kdyby na ministerstvu vnitra vznikl odbor, který by zpracovával tisíce žádostí o náhrady a věnoval se jim individuálně. „Určitě by to byl lepší způsob než jít cestou plošných dotací,“ míní.
