Nešlo si toho nevšimnout. Fiesta, Fusion, Focus, Mondeo… Když nepočítáme škodovky, mezi nejčastější auta na českých silnicích patřily posledních víc než deset let fordy.

Skvěle se dařilo i v západní Evropě, typicky v Německu nebo Velké Británii. Jenže tahle sláva je podle všeho pryč. Co se děje se značkou, která měla auto pro každého?

Bylo to jednoduché. Pokud jste nechtěli škodovku, ale ani konkurenta s korejským rodným listem, volba se obvykle stáčela k Fordu nebo Volkswagenu. A platilo to jak pro ty, kdo pro auto vyrazili do autosalonu, tak i pro dovoz ojetin typicky z Německa.

Přitažlivý design, spolehlivá technika a ceny, jimiž automobilka dokázala konkurovat. To všechno napříč všemi nejprodávanějšími třídami. K tomu, aby si člověk udělal představu, jak silnou pozici u nás Ford měl, si stačí otevřít statistiky registrací nových aut.

Rok 2009 byl v Česku pro automobilku nejsilnější – tehdy tu prodala přes šestnáct tisíc nových aut, což z ní dělalo dvojku celého trhu s tržním podílem skoro deset procent. Současnost? Loňské registrace nových fordů nepřekonaly hranici sedmi a půl tisíce nových aut a tržní podíl se smrsknul na necelá čtyři procenta.

Žádná sláva to není ani v rámci celého kontinentu. Zatímco v roce 2011 Ford prodal necelých 1,1 milionu osobních aut, loni jich podle podle Evropské asociace výrobců bylo mírně přes 510 tisíc. Logicky tak klesal i tržní podíl: jestliže mu v polovině devadesátých let patřila desetina trhu, v roce 2007 byl na 8,2 procenta a vloni se vyšplhal jen na 4,4.

Jak se to mohlo stát? Jednoduše řečeno bylo největším průšvihem ustrnutí v nabídce zajímavých aut, která zákazníci kupovali a motoristická publicistika oceňovala, například vítězstvím v anketě Evropské auto roku. Fiesty, Focusy a  Mondea chytře doplnila i rodinná auta Galaxy a S-Max z kategorie MPV, a dobrým tahem bylo i naskočení do stále úspěšnější kategorie SUV v roce 2007, obstarané modelem Kuga.

Jenže zajímavé novinky začaly docházet. V roce 2018 se tehdejší generální ředitel Jim Hackett, který předtím v USA řídil firmu vyrábějící nábytek, rozhodl z nabídky postupně vyřadit méně ziskové modely, například zmíněné Galaxy a S-Max a nahradit je… ničím.

Nabídka navíc řídne čím dál víc. Bez přímého nástupce po téměř třech dekádách se vytratilo Mondeo konkurující Škodě Superb a Volkswagenu Passat. To samé letos po padesáti letech existence čeká malou Fiestu a za dva roky se rozloučí i Focus. Drží zatím v roce 2019 uvedený crossover Puma, který byl podle společnosti Dataforce se 132 tisíci kusů nejprodávanějším osobním modelem značky Ford v Evropě.

Reakcí na nízké evropské prodeje jsou úspory. Ford před čtyřmi lety oznámil, že v Evropě postupně zruší dvanáct tisíc pracovních míst, což je přibližně pětina celkové pracovní síly. Vedle toho se počet výrobních závodů ze čtyřiadvaceti výrobních závodů smrskl na osmnáct.

Vedle závodů v Rusku brány zavřela motorárna ve velšském Bridgendu a to samé se přihodilo i fabrice na výrobu převodovek nedaleko Bordeaux. Ford navíc uzavřel své ústředí v britském Warley a zeštíhlení zažilo i technické středisko v Duntonu.

Zatím poslední vlna propouštění, která se má dotknout 3800 zaměstnanců, se týká především Německa. Podle oborového webu AutomotiveNews se řezat bude v technickém středisku v Merkenichu, evropské centrále v Kolíně nad Rýnem i ve výzkumném středisku v Cáchách, zabývajícím se hlavně spalovacími motory, které už brzy nebudou potřeba.

Otazníky se vznáší také nad německým závodem Saarlouis, dávajícím práci víc než čtyřem a půl tisícům zaměstnancům. Podle AutomotiveNews v něm Ford s další výrobou nepočítá a kromě nanejvýš sedmi stovek lidí tam víc lidí zaměstnávat neplánuje. 

Cash je king
Vydání Forbesu Cash je king

Ford na starém kontinentu se teď ze všech sil snaží naskočit na vlnu elektromobility. Zatím je odkázaný jen na svou americkou nohu, díky které Evropu zásobuje modelem Ford Mustang Mach-E.

I v nástupu elektromobility totiž evropská centrála zaspala a čas se teď snaží získat tím, že bude platit koncernu Volkswagen za použití jeho elektromobilní platformy MEB. Na ní stojí například Škoda Enyaq iV.

Elektrická ofenziva má být silná už proto, že po roce 2030 se v showroomech Fordu v kategorii osobních aut nic jiného než elektromobily prodávat nemá. A tomu odpovídají investice: jen za modernizaci závodu v Kolíně nad Rýnem utratí automobilka dvě miliardy dolarů.

Už letos v říjnu odtud vyjede první elektrické auto s technologií Volkswagenu a dojezdem 500 kilometrů. V roce 2024 se tamtéž spustí ještě výroba sportovně laděného crossoveru. Dohoda mezi VW a Fordem pak počítá s tím, že platformu MEB dostane během šesti let 1,2 milionu aut s logem Ford. Původní plány přitom byly poloviční.

Vedle toho se v rumunské továrně v Craiově začne stavět elektrický model Puma a v Turecku bude Ford součástí společného podniku na výrobu baterií, který má ambice být jedním z největších producentů bateriových článků v dohledu zemí Evropské unie.

Jak moc je elektromobilita pro Ford zásadní, potvrzují i obří sumy, které do ní globálně investuje. Šéf automobilky Jim Farley před necelými dvěma roky oznámil, že do rozvoje elektromobility firma do roku 2025 vloží třicet miliard dolarů. Loni pak přihodil dodatečnou investici v podobě dalších dvaceti miliard dolarů, která bude rozložena do příštích pěti až deseti let.

Jestli to bude stačit k tomu, aby se v Evropě vrátil na své pozice, ukáže zbytek dekády.