Poznejte svůj genetický vzorec. Prostudujte svou DNA. Všelijak podobně poslední dobou vybízejí především v USA nejrůznější internetové stránky a reklamy k tomu, abyste svůj vzorek DNA poslali do národních laboratoří a poskytli jej k výzkumu. Ale proč byste to dělali?
Samozřejmě kvůli nemalé finanční kompenzaci, a ještě můžete mít dobrý pocit, že jste svou troškou přispěli k vývoji důležitých léků proti rakovině a jiným zákeřným chorobám. Vyhodnocené údaje vám navíc pošlou vědci zpátky, takže se nejen dozvíte, z kterých koutů světa vlastně vaše DNA pochází, ale také jestli vám hrozí riziko nějakého dědičného onemocnění nebo anomálie.
Není se proto čemu divit, že především právě pro Američany, jejichž předkové většinou pocházejí ze všech světových kontinentů, je tato služba velmi lákavá. Firma 23andMe, která má celý proces na starost, si může mnout ruce. Od června 2015 totiž získala přes milion nových klientů. Server motherboard.vice.com ale nedávno přišel s varováním před zdánlivou idylou tohoto byznysu. Jeho zpravodajové mluví o tom, že ochrana dat genetického markeru (známá část sekvence DNA) není zatím dostatečně propracovaná a v budoucnu může být zneužita hackery.
Čtěte také: Jak mohou nanotechnologie v budoucnu ničit nemoci už v zárodku
Možná to zní jako pohádka z budoucnosti, ale v době, kdy se začíná uvažovat o tom, že lidé budou identifikovatelní například na základě čipů pod kůží, které budou vycházet právě z jejich genofondu, a kdy se stopy DNA používají jako důkazní materiál u soudu, bychom neměli brát věc na lehkou váhu. Vedoucí výzkumného genetického programu z medicíny na Harvardu doktor Robert Green potvrdil, že genetické informace mohou být zneužity právě tímto způsobem.
„Je znám případ z loňského roku, kdy zkorumpovaná policie v New Orleans nastrčila na místo vraždy genetický otisk, který se částečně shodoval s DNA muže, jehož se policisté potřebovali zbavit,“ varuje doktor. Muž byl nakonec na základě své vlastní DNA zbaven obvinění a do vězení zamířili sami policisté, přesto je situace nadále složitá.
Podle Greena může totiž zneužívaní vzorků DNA zavinit i úplně nový druh diskriminace na základě genetiky. „Představte si, že jste dejme tomu v posledním kole výběrového řízení na nějakou pozici. Pokud začne být genetika časem vnímána jako další z hodnotících faktorů vaší potenciální pracovní kvality (a všechno nasvědčuje tomu, že se tak stane), celou věc to pravděpodobně ještě zkomplikuje,“ nastiňuje Green.
„Vezměte si, že přístup k vaší DNA má v podstatě kdokoliv. Stačí sebrat kelímek, ze kterého jste pili, nebo příbor, kterým jste jedli. Takový člověk si pak poměrně snadno může zaplatit někoho, kdo vaše vzorky analyzuje a v národní databázi upraví tak, abyste vypadali, jako že jste například postižení nějakým genetickým onemocněním, a tím pádem méně způsobilí k práci než on. Zatím je to stále poměrně divoká teorie, ale právě tyto momenty mohou být v budoucnu nebezpečné a přes všechno opojení z vědeckého pokroku by bylo ošidné přejít je bez zvýšené pozornosti a investic do ochrany genetických informací,“ uzavírá doktor Green.
