Staronový americký prezident Donald Trump je v úřadu jeden den, ale už stihl podepsat několik desítek výnosů. Jak se ale konkrétně dotknou českého byznysu? Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně poroste Amerika rychleji a Evropa se dostane do stínu. „Česko bude více pociťovat evropské regulace,“ říká Bartoň a upozorňuje, že pokud Evropská unie nepůjde více trumpovskou cestou, tak bude zaostávat čím dál více.
„Média dělají tu chybu, že Trumpa berou doslova, ale ne vážně,“ říká ekonom. Můžeme už po prvním dnu říci, jaký vliv bude mít Trumpovo druhé prezidentské období na evropský byznys? Vyplatí se firmám stěhovat se do USA? A co Grónsko? Dočtete se v rozhovoru.
Co znamená Donald Trump pro Česko a pro Evropu?
Z těch prvních nařízení, která vydal, se nás nejvíce dotýká asi to, že mezi nimi není nějaké navýšení nebo uvalení cla Evropu, což jsem predikoval.
Pořád se tu šířil strach, že nám zavede vysoká cla. To se nestalo, tedy alespoň zatím. Zase se potvrzuje, že Trump ta cla užívá spíše jako páku na vyjednávání, než že by je skutečně chtěl zavést a tak třeba chránit americký průmysl.
Takže cla nakonec nebudou?
Konkrétní cla, selektivní, nakonec zavést může, ale zatím jeho první kroky spíše naznačují, že bude maximalizovat snahu využít je pro vyjednávání.
Které z nařízení se nás ještě dotkne?
Nepřímo se nás dotkne hned druhé nařízení, které podepsal, a to je zákaz nových regulací. To znamená, že dokud nebude mít vládu pevně převzatou, nikdo nesmí žádná nová nařízení a regulace vydávat.
To má na Evropu nepřímý vliv v tom, že se ještě rozšíří nůžky mezi málo regulovanou americkou ekonomikou, které je dovoleno růst, a těmi evropskými ekonomikami, kterým růst dovoleno není, právě kvůli velkým regulacím.
K čemu to povede?
Amerika teď bude růst asi o něco rychleji a bude zajímavější pro investory. Tím pádem Evropa a potažmo i Česko se dostane ještě do většího stínu a mimo to hlavní pole světových investic a světového byznysu, protože o to více bude pociťovat evropské regulace. Evropa se z regulací snažila udělat nikoli problém, ale naopak klad. Chtěla exportovat to samotné know-how, jak a co regulovat, a tím se chtěla živit.
Minimálně za Trumpa to ale nevypadá, že by nějaká velká poptávka po učení se know-how regulace od Evropské unie byla. Spíše je to opačně. Pro budoucnost české ekonomiky je to špatné znamení. Pokud nepůjde jít alespoň částečně tou Trumpovou cestou, tak bude zaostávání kvůli regulacím čím dál více očividné.
A co to znamená pro podnikatele?
Tady budu trochu kontra. Všichni se dívají na to, že podniky odejdou do Ameriky, aby se vyhnuly clu. Já si ale nemyslím, že to bude mít nějaký velký vliv na českou ekonomiku, protože podniky, které chtěly odejít do Ameriky nebo do jiných zemí kvůli nižším regulacím, už odešly. Nepotřebovaly čekat na nějaké clo.
Typicky mají problém naše startupy. Podle českého ministerstva financí musejí odvádět daně ze zaměstnaneckých akcií, jako kdyby si skutečně něco vydělaly. Přitom nakonec vůbec není jasné, jestli se ten startup povede. Američané nad tím nevěřícně kroutí hlavou.
Kvůli čemu tedy mohou podnikatelé odcházet?
Potenciální odliv českých firem do Ameriky nevidím jako následek nějakého cla, ale spíše kvůli levnějšímu kapitálu. Bude levnější ho získat a levnější jej potom provázat do nějaké konkrétní investice. Pokud to bude tak, jak tomu nasvědčuje, tak v Americe budou dál nižší úrokové sazby než v Evropské unii, potažmo v Česku.
Další možný důvod odchodu bude energetický problém. Kromě regulací se nůžky mezi Evropou a Amerikou rozšíří i v cenách energie. Trump a jeho politika, potvrzená prvními nařízeními „drill, baby, drill“, znamená, že ceny energii budou v Americe významně klesat. Budou klesat rychleji než vývozy americké energie do zbytku světa, tedy i do Česka. Budou se tedy snižovat ceny energií i u nás.
To znamená, že v řádu měsíců až let bude díky Trumpovi levnější plyn. Když bude u nás levnější plyn, bude levnější i elektrická energie, protože cenu elektřiny určuje cena plynu. Takže nám to ulehčí, ale vždy s větším odstupem po ještě větším a rychlejším zlevnění cen energií v Americe.
Už teď tam na plynu běžný zákazník platí jednu pětinu toho, co platí v Evropské unii, s Trumpem se ten rozdíl ještě zvětší. Tedy pokud někdo bude hledat umístění výroby, která potřebuje hodně energie a zároveň dobře fungující trh, tak bude Amerika ještě atraktivnější.
Mezi hlavní důvody odchodů českých firem do Ameriky tedy patří energie, přístup ke kapitálu, regulace a cla. Ta však z těch čtyř důvodů považuji za nejméně důležitá.
Je zatím brzy uvažovat nad stěhováním byznysu za oceán?
Zatím ani nevíme, jak dlouho Trumpovi budou změny v Americe trvat. Nikdo neodejde teď během prvního půlroku, než bude jasné, jak to v Americe bude vypadat. Přemístění firmy je možná jedna z nejzásadnějších rozhodnutí, která firma může udělat. Pokud k tomu bude docházet, tak spíše až třeba za rok. Odliv by neměl být nijak zásadní, ale nějaké firmy to Evropu stát bude.
Jak přesně chce Trump s Evropou vyjednávat?
Nejzásadnější bude pro Evropu zmiňovaná levnější energie. Trump hned po nástupu oznámil zvýšení exportních licencí, které americké těžební firmy potřebují. Amerika teď bude více těžit. Ne kvůli americkému trhu, ale kvůli možnosti vyvážet to na světový trh, protože tam jsou ty hlavní výdělky. To znamená, že se do světa a tím pádem i do Evropské unie dostane levnější americká energie.
Americký plyn primárně nahrazoval ten ruský už od začátku invaze. Do té doby téměř americký plyn do Evropy neplynul, a teď už je někde poblíž poloviny všech evropských importů a dál roste. Navíc bude muset růst. Trump to jasně naznačil. Řekl, že nám cla možná nezavede, pokud budeme odebírat více plynu.
Ale Evropa vždycky chtěla odebírat více amerického plynu. To je, jako by šel člověk do zeleniny, tam chtěl kilo rajčat a prodavač by na něj začal řvát, že pokud si od něj nekoupí kilo rajčat, tak ho vyhodí.
Je to trošku absurdní situace, ale je to tak. Takže podle celkem jednoduché trojčlenky nám s největší pravděpodobností ta cla nenasadí. Splníme jeho podmínku, protože ji chceme splnit.
Úložiště nerostných surovin má být v Grónsku. Jak podle vás bude vypadat situace ve spojitosti s Trumpem?
Na konci Trumpova prezidentského období bude vazba Grónska k Americe mnohem silnější, než je doposud. Nebude to ale formou anexe nebo něčeho takového. To on prostě jenom říká, aby si toho média všimla. A média dělají tu chybu, že Trumpa berou doslova, ale ne vážně. A on si to jako komediant užívá. Trump samozřejmě nechce vojensky anektovat Grónsko ani Kanadu a udělat z nich jednapadesátý stát.
Pro svět by ale bylo lepší, kdyby měl na Grónsko větší vliv někdo, kdo může využít jeho nerostné bohatství. Z Grónska se dělá rajská zahrada ve smyslu nedotknutelnosti. A to je nebezpečné i pro západní svět, protože mezitímco Evropa dotovala elektroauta a podobně, tak Čína obsadila většinu světových nalezišť těch vzácných kovů, které jsou potřeba právě pro baterie, pro elektroauta a pro celé ozelenění energetiky.
I kdyby se teď Čína zasekla, tak by západ v ozeleňování energetiky nemohl pokračovat. Grónsko má potenciál být poslední záchranou, že by některá ta důležitá naleziště mohla zůstat v rukou západu, který by je tím pádem mohl využít.
A jak se to pojí s Trumpem?
Aby tam ta záchranná páka mohla být, tak tam musí někdo těžit. Dánská vláda nemá na to, aby tam rozjela nějakou těžbu. Nejenže na to nemá peníze, ale nemá na to ani politickou vůli. Trump chce umožnit západnímu světu, aby nebyl skrze elektromobilitu vydíratelný Čínou.
