Nenápadný miliardář, velké plány. René Holeček dovedl skupinu Colt po pražské burze také na tu v Amsterdamu. Co o jednom z nejbohatších Čechů, který se mediální pozornosti důsledně vyhýbá, skutečně víme?
V médiích toho o něm příliš nenajdete. René Holeček – navzdory svému devatenáctému místu v žebříčku nejbohatších Čechů – je mimořádně nenápadný a veřejným výstupům se vyhýbá. Přitom by měl čím se chlubit.
Na základech České zbrojovky vybudoval zbrojařské impérium, které pohltilo i legendární americký Colt a v posledních letech rozehrálo ambiciózní globální ligu. A nyní vstupuje na nejžhavější evropskou burzu v Amsterdamu.
Začínal v bankách
Muž s mimořádně nízkým mediálním profilem si však zaslouží mimořádnou pozornost, jakkoliv o ni sám nestojí. V průběhu posledních pětadvaceti let pečlivě přebudovat lokálního, postkomunistického výrobce zbraní do podoby globálního konglomerátu rozkročeného primárně přes Atlantik mezi Amerikou a Evropou.
Hned zkraje devadesátých let si vyzkoušel vedoucí pozice v bankovnictví, konkrétně v Komerční bance a Pragobance. Pro jeho další byznysové aktivity šlo jistě o neocenitelnou zkušenost. Analýzy cash-flow průmyslových podniků a znalost porevolučního dlužnického portfolia Holečkovi otevřela dveře k jeho pozdějším úspěchům.
Jeho přímé kapitálové investice začaly na Ostravsku, konkrétně privatizací gigantických Třineckých železáren, kde stál mimo jiné po boku svého dlouholetého byznysového partnera Rudolfa Ovčařího.
Jako podobně podstatnou můžeme hodnotit i jeho zkušenost s ovládnutím významných hráčů v železniční logistice a spedici. Za zmínku stojí i jeho aktivity spojené s dopravní skupinou Čechofracht, která v devadesátých letech kontrolovala velký kus toků zboží a komodit ve střední Evropě.
Ve zbrojařině se Holeček ocitl v roce 2001, když se stal jedním ze dvou klíčových akcionářů upadající České zbrojovky Uherský Brod. Přísná nákladová disciplína a radikální optimalizace výrobních procesů nakonec přinesly ovoce.
Klíčová zakázka
Už tři roky skupina kupovala divizi palných zbraní Zbrojovky Brno a v roce 2005 přišla první velká akvizice za oceánem – ikonického amerického výrobce revolverů a pistolí Dan Wesson Firearms, výrobce kupříkladu pistolí typu 1911.
V roce 2011 pak přišla jeden z klíčových obchodů, když tehdy ještě Česká zbrojovka dostala zakázku na masivní přezbrojení české armády za více než 1,2 miliardy korun. Holečkův podnik tehdy české vojáky vybavil útočnými puškami a pistolemi.
Právě v této době začíná skutečný rozmach Holečkova impéria. Zbrojovka začala skupovat menší technologické hráče a pracovala na maximální kompletaci výrobních vertikál, především se zaměřením na ozbrojené složky.
Silně se skupina zapsala do českého povědomí vstupem na pražskou burzu v roce 2020, stále ještě jako Česká zbrojovka Group. Jestli ale očekáváte příběh veleúspěšného primárního úpisu akcií, jaký známe u zbrojařů současnosti, mýlíte se.
Institucionální investoři nejevili – dnes už můžeme říct neprozíravě – o akcie společnosti očekávaný zájem a trh se postavil k tradiční zbrojovce spíše skepticky. Válka na Ukrajině ještě nezačala a na zbrojní průmysl se v Evropě nejen banky dívaly jako na páriu, kterého čeká pomalý ústup do zapomnění.
V roce 2020 tak nakonec skupina umístila na trh jen 2,8 milionu akcií místo plánovaných třinácti milionů. Navíc na dolní hranici cenového rozpětí.
Pak už následovala historie známější a čerstvější. V roce 2021 se povedl Holečkovi byznysový majstrštyk, když koupil americkou legendu Colt, která následně propůjčila jméno i celé skupině. Transakce v hodnotě 220 milionů dolarů a dodatečných 1,1 milionu vydaných akcií byla na trzích oprávněnou senzací. A Holeček se tím dostal do přímého kontaktu s nákupčími kanadské a americké armády.
Poslední čtyři roky byl Colt taktéž na nákupech. Ve Švédsku si pořídil Spuhr i Dalby AB, výrobce přesných optických řešení pro armádní pušky. Do výroby munice se podíval prvně akvizicí švýcarské muničky SwissAA a v říjnu 2023 sahal také po americkém gigantovi ve stejném oboru Vista Outdoors. Tuto přihazovanou ale nakonec vyhrál jiný český zbrojař – Michal Strnad a jeho CSG.
Chuť si nicméně Holeček a spol. mohli spravit už půl roku nato, když koupili za více než 700 milionů dolarů Sellier&Bellot. Dosavadní vlastník vlašimské muničky, investiční společnost CBC, nabyl touto transakcí podíl ve výši téměř dvaceti procent v celém Coltu.
Zatím poslední mimořádný zářez přinesl minulý rok, který mohl být pro Holečka i jistou satisfakcí. Podařilo se mu totiž ovládnout pardubického výrobce nitrocelulózy Synthesia Nitrocellulose. Kolem chemičky vlastněné miliardářem Karlem Pražákem přitom kroužilo už dlouho celé hejno dravců, Michala Strnada nevyjímaje.
V bezprecedentním dealu ale nakonec Synthesii ovládl právě Holeček. Nebylo to levné. Jediný chemický závod stál Colt kolem deseti miliard korun a součástí transakce bylo i nabytí podílu necelých deseti procent v Coltu skupinou Kaprain Karla Pražáka.
Strategicky se však akvizice Synthesie dá jen těžko přecenit. Otevírá totiž Coltu cestu do zcela nových zbrojních odvětví, včetně třeba velkorážové munice, která je momentálně na trzích horkým zbožím – například pro CSG představuje až 60 procent veškerého zisku.
Kdo je kdo?
Mezi Holečkovy klíčové lidi patří třeba předseda představenstva Jan Drahota, který původně celou skupinu řídil z pozice CEO a kterého Holeček ulovil do Coltu i díky dobrým sousedským vztahům. To současného CEO Radka Musila si svým způsobem koupil. Tedy přesněji řečeno koupil ikonickou českou muničku Sellier&Bellot z Vlašimi, kterou Musil od devadesátých let řídil a vytáhl ji do pozice globálního hráče.
Již dlouho doprovází Holečkovu cestu také Lubomír Kovařík, bývalý člen armádního letectva, který v minulosti řídil třeba společnost Škoda Praha. Pro byznys Coltu v Americe je důležitý mimo jiné i marketér Tom Taylor, o kterém je například Radek Musil přesvědčený, že jde o nejlepšího člověka ve svém oboru v celé Americe. V představenstvu společnosti ale působí od července 2021 například také Holečkův syn Jan.
Za Reného Holečka mluví zkrátka především jeho skupina a její výsledky. Tajnůstkářský miliardář v ní drží i po všech akvizičních transakcích kontrolní podíl ve výši 46,7 procenta. Na burze se obchoduje 23,51 procenta společnosti ve více než 14,7 milionu akcií.
Výpad do Amsterdamu
Jejich aktuálním duálním úpisem na burze Euronext Amsterdam Colt neemituje akcie nové, byť podle všech indikací k tomuto kroku zřejmě brzy dojde: valná hromada tuto variantu již odsouhlasila.
Duální úpis je poměrně běžným krokem firem z menších trhů, které chtějí zůstat na domácí burze, ale zároveň si sáhnout na výrazně vyšší kapitál i ukázat se v prestižnějším světle. V minulosti byl třeba polostátní ČEZ kótován na burze v Praze i ve Varšavě, antivirový gigant Avast zase kombinoval českou metropoli s Londýnem.
Čísla, jakými se Colt může chlubit, by investory zaujmout měla. Zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací EBITDA vyskočil meziročně o více než 38 procent, ačkoliv tržby rostly jen o necelých pět procent. Optikou čistého zisku Colt vydělal dvě miliardy korun. Ukazatel EBITDA plánuje skupina ve střednědobém horizontu až zdvojnásobit.
Ostatně i české investiční špičky – od Erste a J&T Banky až po Wood & Company či Fio Banku – doporučovaly akcie Coltu nakupovat či kumulovat. A to od střídmých 832 korun za akcii až po velmi optimistických 1160 korun. Trh zkrátka synergiím budovaným v Coltu věří.
Mají důvod. V investorské prezentaci vydané před vstupem na burzu v Amsterdamu skupina slibuje tržby mezi 30 a 33 miliardami a upraveným ziskem EBITDA až 8,2 miliardy korun. V obou případech by šlo o masivní nárůst oproti číslům za rok 2025.
Colt navíc v investorské prezentaci uvádí, že své zisky chce investovat v první řadě do akvizic. Růst Holečkova impéria tak zřejmě není ani zdaleka u konce.
Miliardářova peněženka není nicméně oddána pouze zbrojnímu průmyslu. V minulosti s již zmíněným Ovčařím výrazně investoval také do rekreačních areálů a především výstavby golfových hřišť. Vidět byl, když před více než deseti lety koupil prestižní usedlost na pražské Hanspaulce, jeho podpis je ale dohledatelný také pod developerskými projekty jako Zahrady Hřebenka či Domy Nová Ves Development.
Angažuje se také ve filantropii skrze Nadaci rodiny Holečkových. V jejích orgánech historicky najdete osobnosti, jako je velezkušený diplomat Petr Kolář, již zmíněný Lubomír Kovařík či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Holečkova nadace se zaměřuje na vzdělávání, zdravotnictví, vědu a výzkum, krizovou intervenci či kulturu.
