Když Donald Trump před měsícem oznámil uvalení cel na celý svět, následoval akciový výplach, který překonal i největší šok z pandemie covidu. Během dvou obchodovacích dnů se z amerických burz „vypařilo“ 6,6 bilionu amerických dolarů. Americké akcie už tyto ztráty dohnaly. Ale investoři i firmy varují, že divoká tržní jízda zdaleka nekončí.
Od dramatických akciových propadů ze 3. a 4. dubna stihly nejvíc posílit technologické tituly. Po pondělním obchodování je jejich hlavní index Nasdaq Composite o 4,5 procenta výš než na začátku dubna, před Trumpovým „dnem osvobození“. Vzpamatoval se i hlavní americký akciový index S&P 500, další významný ukazatel Dow Jones zatím celou dubnovou ztrátu neumazal.
V pátek americké akcie posílily v návaznosti na optimistická čísla z tamního trhu práce. Statistický úřad Bureau of Labor Statistics uvedl, že americká ekonomika v dubnu přidala 177 tisíc nových pracovních míst, což výrazně překonalo předpovědi analytiků, kteří očekávali zhruba o čtyřicet tisíc méně.
Nejspíš pomohly i komentáře z čínského ministerstva obchodu, podle kterých Washington vyjádřil „chuť zapojit se do diskusí“ o další podobě obchodních vztahů mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.
Znamenalo by to významný posun oproti dosavadní neústupnosti signalizované oběma stranami. Po rychlé dubnové eskalaci totiž USA s Čínou na sebe uvalily dovozní cla přes sto procent, čímž se jejich vzájemný obchod se zbožím prakticky zastavil. Drtivou většinu amerických cel na zbytek světa Trumpova administrativa mezitím odložila o tři měsíce.
To nejhorší se v datech zatím neprojevilo. V datech se zatím nic neprojevilo.
Ajay Rajadhyaksha, globální šéf výzkumu banky Barclays
Během uplynulého měsíce se akcie vzpamatovaly z prvotního celního šoku i v jiných částech světa. Výrazně si polepšil například hlavní australský, mexický a německý index.
Optikou delšího časového horizontu to však stále není žádná sláva. Americké akcie se stále nevrátily na předchozí maximum z letošního února. Deník The Wall Street Journal poznamenal, že prvních 100 dní Trumpovy administrativy bylo pro akcie nejhorším startem prezidentství od druhého funkčního období Richarda Nixona v roce 1973.
Analytici navíc varují před přehnaným optimismem a obávají se dalších turbulencí. „Vypadá to, že současný růst vychází z očekávání, že – pokud jde o cla – je nejhorší už za námi. Ve skutečnosti je to přesně naopak. To nejhorší se v datech zatím neprojevilo. V datech se zatím nic neprojevilo,“ řekl listu Financial Times Ajay Rajadhyaksha, globální šéf výzkumu banky Barclays.
Důvodem, proč se zatím v datech nic moc neprojevilo, je všeobecná nejistota pramenící z nepředvídatelnosti Donalda Trumpa a jeho administrativy. Firmy v aktuální výsledkové sezoně vykazují relativně úspěšný první kvartál, ale ve výhledech do budoucna jsou mimořádně opatrné.
Například hračkářský kolos Mattel přestal vydávat svou prognózu na nadcházející rok kvůli „nestabilnímu makroekonomickému prostředí a vyvíjející se celní situaci v USA“. Celoroční výhled nezveřejnila ani automobilka Ford, kvůli „potenciálu narušení dodavatelského řetězce v celém odvětví, které by mělo dopad na výrobu“.
Prognózy stáhly i automobilky Mercedes, Stellantis nebo Volvo. Automobilový průmysl totiž výrazně zasáhlo Trumpovo 25procentní clo na dovoz aut do USA, které (zatím) platí.
Co říkají firmy v reportech za první letošní kvartál?
- Amazon: Výsledky v budoucnu jsou podle e-commerce giganta „ze své podstaty nepředvídatelné“, kvůli faktorům, jako jsou „změny globálních ekonomických a geopolitických podmínek“ a „celní a obchodní politika“.
- McDonald’s: Fast-foodový řetězec vykázal 3,6procentní pokles tržeb v amerických pobočkách, nejprudší od pandemického propadu, jelikož se jeho zákazníci „potýkají s nejistotou“.
- UPS: Logistická firma také přestala vydávat celoroční prognózu, kvůli „současné makroekonomické nejistotě“. Do konce roku plánuje propustit dvacet tisíc lidí.
- PepsiCo: Nápojářský obr snížil odhad tržeb pro letošní rok, jelikož očekává „víc volatility a nejistoty“. A také pokles poptávky.
- Kraft Heinz: Odhad letošních tržeb snížila i pátá největší potravinářská společnost na světě. „Provozní prostředí zůstává nestabilní,“ uvedla firma s tím, že bude sledovat „potenciální dopady makroekonomických tlaků, jako jsou cla a inflace“.
„Mnoho společností buď nezahrnuje dopad cel do svých prognóz, nebo je kvůli nejistotě pozastavuje. Podle našeho názoru analytici čekají na další objasnění, než čísla upraví,“ konstatovali v pátek analytici německé Deutsche Bank, kteří jsou pesimističtější než většina jejich kolegů z Wall Street.
Dodali, že pokud prozatím odložená reciproční cla skutečně vstoupí v platnost, tržby firem zahrnutých v indexu S&P 500 do konce roku klesnou o patnáct procent.
U jejich zisků očekávají v tomto čtvrtletí pokles o čtyři procenta, zatímco v prvním kvartálu stouply o deset. „V delším horizontu očekáváme pokles růstu dvojciferným tempem ve 3. čtvrtletí (minus deset procent) a 4. čtvrtletí (minus třináct procent), kvůli zhoršujícím se dopadům cel,“ dodali.
