skip to main content

Covid nám v peněženkách nechal miliardy. Peníze teď začnou létat

2 minuty čtení

Máme víc peněz na účtě. Tedy ti, kteří jsou poslední rok zaměstnaní a do práce opravdu chodili. Nebo pracovali alespoň doma. Těm, kteří se roky snažili nějaké peníze ušetřit, covid-19 ukázal, že to jde docela snadno. Když vám nic jiného nezbyde.

Minus loňská dovolená u moře, minus zimní lyžovačka. To samé návštěvy restaurací a hospod, kadeřnictví, divadel, kin, fitness center…

Reklama

Žádné víkendové nájezdy na obchodní centra pro oblečení, sportovní potřeby, nábytek a vlastně všechno kromě potravin. Vedle toho menší útraty za benzin, protože kam by taky člověk jezdil.

Kupování letenek a placení hotelu v Římě, Paříži nebo Barceloně, kam jsme do příchodu covidu-19 vyráželi jen tak na prodloužený víkend…

Tak o všechno tohle (a spoustu dalšího) jsme kvůli pandemii přišli. Má to ale jedno plus – a to pohled na stav bankovního účtu. Útraty se nekonaly, takže úspory Čechů pořádně nabobtnaly.

Reklama

V běžných letech 2015 až 2019 jsme z platu dokázali v průměru ušetřit dvanáct procent. Na konci března už to ale podle Českého statistického úřadu bylo jednou tolik. V reálných číslech to podle zprávy Ondřeje Michálka a Evy Slezákové z České národní banky znamená, že během posledního roku české domácnosti v souvislosti s pandemií stranou odložily celkem 260 miliard korun.

Část této sumy, konkrétně 60 miliard korun, ČNB připisuje takzvaným opatrnostním úsporám, které si domácnosti vytvořily především kvůli obavě ze ztráty zaměstnání.

„Většinu nadbytečných prostředků tak připisujeme vynuceným úsporám, které vznikly výhradně kvůli zavřeným obchodůma službám,“ uvádí Michálek se Slezákovou. Člen bankovnírady ČNB pak ještě předpokládá, že dalších 80 miliard korun Češi letos získají díky zrušení superhrubé mzdy.

Je ale potřeba si přiznat, že tohle je bonus, který ve výsledku v peněženkách pocítí pouze zaměstnanci. Úspory navíc nejsou napříč českou populací rozvrstveny rovnoměrně. Jednoduše řečeno, čím nižší příjmy má domácnost, tím nižší měla i nárůst úspor.

„Je to dáno především strukturou spotřebního koše, kdy u domácností s nižšími příjmy jsou více zastoupeny položky, u kterých nelze moc ušetřit – typicky nájem, voda nebo energie,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Proto průměrný růst aktiv domácností s nejvyššími příjmy je více než dvojnásobný oproti domácnostem s nejnižšími příjmy. Velkou část těchto peněz Češi nejspíš během následujících měsíců začnou ve velkém vracet zpátky do ekonomiky.

Reklama
Reklama