Automobilové značky v Česku hlásí propad prodejů o čtvrtinu. Ve Ferrari ale tenhle problém nemají. Scuderia Praha, která auta asi té nejslavnější automobilky světa Čechům prodává, totiž počítá s tím, že letošek bude z pohledu prodaných sportovních vozů tím nejlepším v její historii.
Jsou zkrátka věci, kterých se krize netýká, bez ohledu na to, že za nejlevnější Ferrari je potřeba zaplatit přes pět milionů korun.
„Tento rok dodáme historicky nejvíc aut a podepíšeme nejvíc objednávek na vozy, na jejichž dodání budou zákazníci teprve čekat,“ říká Richard Vegera, šéf Scuderie Praha, mezi jejímiž spolumajiteli je i Marek Dospiva, podle žebříčku Forbesu 9. nejbohatší Čech.
A rok by to mohl být ještě lepší, kdyby výrobní kapacita továrny v Maranellu odpovídala celosvětovému zájmu. Jen v Česku by se podle Richarda Vegery prodalo o 30 až 50 procent víc sportovních aut s koněm ve znaku. Pokud by byla. Ferrari má danou roční výrobní kapacitu, která se pohybuje mezi 10 a 12 tisíci auty, což poptávku z celého světa rozhodně pokrývat nestačí.
Automobilka tím (z velké části i úmyslně) vytváří exkluzivitu produktu, který se téměř nedá pořídit ve chvíli, kdy si zákazník vzpomene. Po složení zálohy a vystavení objednávky je tak běžně nutné rok až dva počkat, než se vybraný vůz dostane do výroby a následně do garáže nového majitele.
Počet aut, která automobilka pro Česko uvolní, ale každoročně narůstá. Zatímco v roce 2014 to bylo pětatřicet vozů, letos jich bude pětašedesát a příští rok jich by mělo být ještě o 10 víc.
„Cílem je, abychom pro příští roky stabilně dosáhli na stovku aut. Poptávka po nich je,“ pochvaluje si Vegera, podle kterého 90 procent ve Scuderii prodaných aut zůstává jezdit v Česku.
Češi za nové Ferrari zaplatí v průměru téměř devět milionů korun a při objednávání nadstandardní výbavy se při zemi příliš nedrží. „V tomhle jsme maximalisti. Když jdou Češi koupit luxusní auto, chtějí ho mít co nejvíc vybavené, co nejvíc personifikované. Není nic výjimečného, když příplatková výbava zvýší cenu auta o tři miliony,“ poznamenává Richard Vegera, který před příchodem do Scuderie Praha měl na starost české zastoupení konkurenčního Porsche.
A nejprodávanější model? Momentálně je to Ferrari F8 a velmi dobře se prodává také Ferrari 812 (na hlavním snímku). Z kategorie limitovaných modelů v poslední době rozruch vzbudilo Ferrari Monza s omezeným počtem 499 vyrobených kusů a cenovkou blížící se 50 milionům korun. V Praze se prodala čtyři.
Do prodejních čísel v následujících letech zřejmě promluví i nástup nového SUV, které Ferrari chystá. Kvóty pro Česko se pak s největší pravděpodobností v řádu desítek procent zvýší.
„Oficiálně žádný termín uvedení na trh není, ale mluví se o tom, že by mělo proběhnout příští rok, nebo nejpozději zkraje roku 2022. I tohle auto ale bude ctít filozofii značky, což znamená, že ve srovnání s konkurencí se jich bude vyrábět poměrně málo a ve svém segmentu bude mít jednu z nejvyšších cen,“ odhaduje Richard Vegera.
Miliony za Ferrari v Česku obvykle utrácí majitel firmy, kterému už bylo pětačtyřicet. A zaplacením faktury za nové auto utrácení často nekončí. Řada nových majitelů se s Ferrari učí jezdit v pětistupňové škole jízdy, kterou ve spolupráci s profesionálními závodníky organizuje sama automobilka.
„Jde o to, aby majitel z auta dostal alespoň 80 procent výkonu a všech vlastností, které mu nabízí,“ říká Richard Vegera. Základní kurz za 140 tisíc korun tak naučí úplné základy – jak v autě sedět, jak pracovat s výkonem, jak brzdit. A čím výš řidič postupuje, blíží se úrovni amatérského závodníka. Vrcholné kurzy, které z velké části probíhají na závodních okruzích nejen v Evropě, pak vyjdou na víc než 600 tisíc.
Ferrari v Česku se tak z pohledu čísel daří dobře. I tak má ale covidová krize na slavnou značku negativní vliv. Scuderia musela zrušit nebo výrazně utlumit řadu aktivit, které pro zákazníky pořádá. Byly to především testovací jízdy, otevírání a zavírání sezony nebo jízdy na okruhu.
„Nic z toho nemůžeme dělat. A chybí nám to, protože Ferrari je jedna z mála značek, které staví na osobním kontaktu a přenesení emocí z auta na zákazníka. Ferrari totiž skutečně porozumíte teprve v momentě, když si do něj sednete a svezete se v něm,“ vysvětluje Richard Vegera.