Ministři energetiky zemí Evropské unie ve středu jednali na Kypru mimo jiné o zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností. Uvedl to řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
Firmám vznikly nadměrné zisky v důsledku růstu cen ropy a plynu po vypuknutí války s Íránem. Neformální jednání ministrů se konalo v kyperské metropoli Nikósii, za Evropskou komisi se schůzky zúčastnil eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.
Španělská ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesen podle agentury Reuters uvedla, že pět zemí Evropské unie, včetně Španělska, daň z mimořádných zisků energetických společností podporuje. Jaký byl postoj dalších států, nebylo bezprostředně jasné. Českou republiku na jednání zastupoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter.
Konflikt na Blízkém východě se vystupňoval na konci února útokem Spojených států a Izraele na Írán. V důsledku toho je prakticky zablokovaný Hormuzský průliv, který je klíčovou námořní cestou pro vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí kolem Perského zálivu.
Cena ropy Brent, která se do února pohybovala pod sedmdesáti dolary za barel, se pak zvýšila vysoko nad sto dolarů. Těžebním firmám tak vznikly nečekaně vysoké zisky.
Nebylo by to poprvé, co Evropská unie k takové dani sáhla. V roce 2022 přijala mimořádné opatření v reakci na energetickou krizi po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Součástí balíku opatření byla i mimořádná daň z prodeje fosilních paliv, hlavně ropy, plynu a uhlí, a rovněž daň ze zisků rafinerií.
Mimořádnou daň, v angličtině označovanou jako windfall tax, členské státy Evropské unie v roce 2022 buď zavedly přímo, nebo si vytvořily ekvivalentní národní daň. Týkalo se to i České republiky, která zavedla mimořádné zdanění energetických a petrochemických firem a také mimořádné zdanění bank.
Eurokomisař Jörgensen na jednání zdůraznil důležitost snížení závislosti Evropy na dovážených fosilních palivech a rovněž potřebu zvýšit využívání cenově dostupné a čisté energie vyrobené v Evropské unii.
„Energetická bezpečnost, silnější koordinace mezi členskými státy a spolehlivá partnerství jsou pro budoucnost Evropy nezbytné,“ doplnil ho kyperský ministr energetiky Michael Damianos, jehož země nyní Evropské unii předsedá.
Eurokomisař pro energetiku minulý týden uvedl, že se Evropská unie připravuje i na situaci, kdy nastanou problémy se zabezpečením dodávek energií. Může se to stát, zejména u leteckého paliva, zatím se tak ale neděje, dodal tehdy.
Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol v polovině dubna varoval, že Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí kvůli konfliktu na Blízkém východě dojdou zásoby leteckého paliva.
Ve středu Jörgensen zopakoval, že v Evropské unii v krátkodobém horizontu vážný problém s dodávkami leteckého paliva neočekává. „Nemůžeme však vyloučit, že v dlouhodobém horizontu problémy s bezpečností dodávek budou. To vše samozřejmě závisí na situaci na Blízkém východě,“ dodal.
