Americký startup Cognixion vyvinul neinvazivní mozkově-počítačové rozhraní Axon-R, které umožňuje pacientům s ALS komunikovat pouze pomocí myšlenek. Technologie čte mozkové vlny a sleduje pohyby očí, čímž nahrazuje řeč. Její skutečný potenciál ukáže klinická studie s deseti pacienty.
Americký rabín Yitzi Hurwitz strávil deset let komunikací pouze pomocí očí. V roce 2013 mu diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS) alias „Lou Gehrigovu chorobu“. Rychlá ztráta svalové kontroly způsobila, že dokáže „mluvit“ jen tak, že zdlouhavě hláskuje slova pomocí oční tabulky. Je to tak frustrující a demoralizující, jak si jen dokážete představit.
Hurwitz, jeden ze třiceti tisíc Američanů, kteří v současnosti žijí s ALS (každý rok diagnostikují přibližně pět tisíc nových případů), má jen málo možností úlevy, ačkoli se pomalu objevují nové.
Mezi nimi je i jedna, kterou vyvinul Andreas Forsland, generální ředitel společnosti Cognixion. Jde o rozhraní mozek–počítač (BCI), které může pomoci ochrnutým pacientům interagovat s počítačem a komunikovat.
A na rozdíl od podobných technologií od společnosti Neuralink Elona Muska nevyžaduje chirurgickou implantaci do lebky.
Společnost navíc nedávno oznámila, že spustila svou první klinickou studii, v rámci které bude technologii zkoumat s deseti pacienty s ALS. Jedním z nich je i rabín Hurwitz, který už s přístrojem trénuje tři dny v týdnu.
Foto: Cognixion
Hurwitzův ošetřovatel pro americký Forbes uvedl, že už vidí pokrok: „Vypadá to velmi slibně,“ říká. „Když poprvé otevřel klávesnici, opravdu dokázal sám něco říct, a to bylo překvapivé. Už dlouho jsem ho skutečně neviděl, že by toho byl schopen sám.“
Společnost Cognixion získala 25 milionů dolarů od venture firem jako Prime Movers Lab a Amazon Alexa Fund na vývoj svého BCI zařízení s názvem Axon-R.
Přilba, která čte myšlenky
Je to něco jako helma, která dokáže číst mozkové vlny pomocí EEG a sledovat pohyby očí, což uživatelům umožňuje interakci s displejem rozšířené reality.
To následně umožňuje různé interakce, včetně použití zařízení k „psaní“ slov, která jsou nahlas přednášena prostřednictvím počítačového reproduktoru.
Společnost využívá generativní modely umělé inteligence, které se trénují na vlastních řečových vzorcích pacientů, takže se jim časem přizpůsobí, což by mělo komunikaci ještě urychlit.
V rámci klinické studie se bude hodnotit schopnost pacientů používat Axon-R a měřit jejich pokrok, stejně jako vyhodnocovat, jak lze jeho BCI pro pacienty optimalizovat.
Technologie je částečně financována s podporou ALS Accel, nové dceřiné společnosti neziskové organizace ALS Association, která podporuje vývoj léčebných postupů pro pacienty s ALS.
Foto: Cognixion
Podle odhadů společnosti Morgan Stanley ve zprávě z října loňského roku se v následujících letech trh s mozkově-počítačovými rozhraními pravděpodobně rozroste na osmdesát miliard dolarů do roku 2035.
Tato investiční banka vyzdvihla možnosti léčby různých onemocnění kromě ALS, včetně mozkové obrny, roztroušené sklerózy, epilepsie a dalších. To se však týká pouze implantovaných zařízení.
Ačkoli implantované jednotky nabízejí určité výhody, Forsland vidí větší příležitost pro neinvazivní technologii své společnosti díky atraktivitě toho, že není nutná operace, a univerzálnosti platformy pro vývojáře aplikací. Společnost Cognixion si klade za cíl mít do roku 2035 více než tři miliony uživatelů své technologie.
Foto: Cognixion
Když se na podzim skončí úvodní studie s deseti pacienty, společnost Cognixion plánuje uskutečnit druhou studii s až padesáti ALS pacienty.
Její stejně příznivé výsledky by mohly usnadnit práci úřadu FDA, který již společnosti Axon udělil označení průlomového zařízení (což urychluje regulační proces) a povolil Axon-R k použití u pacientů s ALS. Díky tomu je Forsland přesvědčen, že jeho společnost bude rychle komercializována.
„Zatímco lidé z Neuralinku se snaží dostat ke svým prvním pacientům, my budeme mít už toto léto deset uživatelů, kteří budou, doufejme, všichni vést konverzace poté, co dlouho mlčeli,“ konstatoval Forsland.
