Nejprve po Donaldu Trumpovi střílel v červenci útočník na předvolebním mítinku, teď Spojené státy americké řeší další pokus o atentát. V Trumpově golfovém klubu na Floridě si v neděli agenti tajné služby při bezpečnostní kontrole hřiště všimli hlavně útočné pušky chvíli předtím, než se k jamce vydal i kandidát na prezidenta. Podezřelého, který nejprve uprchl, nakonec policisté dopadli.
Předvolební atmosféra ve Spojených státech se tak stočila od memů kolem pojídání psů a koček, o čemž Donald Trump perlil ve z jeho pohledu ne příliš povedené debatě, zpátky k závažnějším tématům. O tom, jak Amerika před volbami reaguje na v pořadí druhý pokus o atentát na republikánského prezidentského kandidáta, mluví v rozhovoru politolog a amerikanista Kryštof Kozák z Katedry severoamerických studií FSV UK.
Muž z puškou, který na Trumpa číhal na golfovém hřišti, se ke střelbě nedostal a byl dopaden. Jaká je po této události situace ve Spojených státech, které připravují na listopadové prezidentské volby?
Druhý pokus o atentát dostal do zase popředí Donalda Trumpa, což se mu docela hodí. V průzkumech to v poslední době vypadalo, že Kamala Harris začíná Trumpa porážet a porážela ho i v mediálním prostoru, kdy najednou je ona tím zajímavějším kandidátem. A Donald Trump začal trochu ztrácet půdu pod nohama. Pak se mu moc nepovedla televizní debata, takže pro něj je to nějakým způsobem příležitost se dostat do centra pozornosti.
První pokus o atentát z července byl pro mnohé šokující. A krátce po něm se začalo mluvit o tom, že má Donald Trump tehdy ještě proti Joeu Bidenovi volby vlastně vyhrané. Pocit neporazitelnosti pak z republikánů trochu vyprchal. Reakce na aktuální pokus o atentát je slabší, i proto, že se tentokrát nestřílelo. Jaký efekt to bude mít na další pokračování kampaně?
Myslím, že kampaň Donalda Trumpa se to bude snažit využít co nejvíce ve svůj prospěch. Už vidíme, že Trumpovi spojenci z evangelikálního křídla republikánské strany to považují za božské zásahy, kdy je Donald Trump podle nich pod boží ochranou a podobně.
Zajímavé ale je, že teď to krátkodobě Donaldu Trumpovi může pomoci, protože vypadá jako mučedník pro své politické postoje, nicméně z dlouhodobějšího hlediska se ukazuje, že se ta debata stáčí k tomu, jak snadno lze ve Spojených státech pořídit velmi nebezpečné útočné pušky se zaměřovači, které jsou reálně schopné trefit člověka na kilometr a půl.
Do voleb ve Státech zbývají ještě téměř dva měsíce. Když se volí v Česku, mluví se o tom, že většina voličů se rozhoduje až poslední týden před volbami. Jak jsou na tom američtí voliči?
Na to máme poměrně podrobné průzkumy a drtivá většina lidí je už v této chvíli v podstatě rozhodnutá. A už teď také víme, jak volby dopadnou v celé řadě amerických států, kde se kampaň vede v podstatě pro formu. Víme, že demokraté vyhrají v Kalifornii nebo že republikáni vyhrají v Alabamě.
V situaci, kdy Donald Trump vzbuzuje v lidech cíleně buď pozitivní, nebo negativní emoce, je velmi těžké být vůči jeho osobě nějakým způsobem neutrální. To znamená, že většina lidí je rozhodnutá.
Přesto ale existuje skupina nerozhodnutých lidí, která v každém státě vypadá trochu jinak a která je relativně malá, a paradoxně jsou to navíc lidé, kteří se o politiku zajímají nejméně. Nemají na to čas, nezajímá je. Ale tahle malá skupina nerozhodnutých lidí reálně může rozhodnout, jak volby dopadnou a obě kampaně to vědí. A snaží se s nimi pracovat.
Mluvíte o lidech, kteří jsou absolutně bez politické preference, nebo to jsou třeba voliči republikánů, kteří jen nechtějí k volbám, protože je Trump odrazuje?
To zmiňujete druhý zajímavý a důležitý problém. A to ten, že jednak částečně volby rozhodnou lidé, kteří se nějakým způsobem prezentují jako nezávislí, že nejsou propojeni s žádnou stranou a rozhodují se na poslední chvíli, ale ještě mnohem důležitější je to, aby přišlo k volbám co nejvíc lidí, kteří s vámi sympatizují. V průzkumech můžete vést, ale pokud se lidé v klíčový den v klíčových státech nezvednou z gauče a masově nepůjdou volit toho svého kandidáta, volby prohrajete.
Víme třeba, že ve Filadelfii, největším městě Pensylvánie, je demokratická bašta, takže demokraté budou věnovat velkou energii a pozornost tomu, aby každý ve Filadelfii šel k volbám. A republikáni budou dělat to samé ve venkovských okrscích Pensylvánie.
Bude důležité i to, aby lidé, kteří inklinují k volbě Donalda Trumpa, byli dostatečně namotivováni a energizováni k tomu, aby se k volbám dostali. Volební účast klíčových demografických skupin bude volby rozhodovat.
Zmiňoval jste debatu o zbraních. Co taková míra politického násilí, kdy v pár měsících Spojené státy řeší dva pokusy o atentát na jednoho z prezidentských kandidátů, říká o současném stavu americké společnosti?
To je složitá otázka, ale částečně si myslím, že v tom má velkou roli ta hodně polarizující osobnost Donalda Trumpa. Je potřeba mu přiznat, že umí velmi dobře pracovat s emocemi davu, a když někam přijede, je to jeho show.
V rámci té pracuje jak s pozitivními emocemi, tak často právě i s negativními. Se záští vůči migrantům, zločincům, elitám… Donald Trump se v podstatě svým politickým stylem nebojí emoce rozdmýchávat. A bohužel to vede k tomu, že celý politický diskurz je emotivní a vyhrocený.
Souvisí to ještě s druhou věcí. V rámci americké společnosti, což je 330 milionů lidí, tak kdyby jedno procento lidí bylo nějakým způsobem zvláštních, tak to pořád je 3,3 milionu zvláštních lidí. A tito lidé, kteří často mají psychické problémy, mají relativně snadný přístup ke zbraním, a hlavně je relativně snadno napadne myšlenka, řešit problémy střelbou a násilím.
Je to stejný problém jako se střelbou na školách. Evidentně se ukazuje, že to nemusejí být jen školy, ale obávat se musejí i nejvyšší političtí představitelé.
Po prvním pokusu o atentát Donalda Trumpa na sociálních sítích poměrně jasně podpořila část amerického byznysu. Pořád má Trump podporu v těchto kruzích?
Americká byznysová komunita je ohledně Donalda Trumpa rozpolcená. Je tady samozřejmě Elon Musk, který ho podporuje proto, že se pohádal s Bidenovou administrativou ohledně regulace internetu. Pak je tu část amerických velkokapitalistů, kteří Trumpa vidí jako jakýsi vehikl k tomu, aby se snížila regulace firem nebo aby se snížilo zdanění.
Navíc začal Donald Trump hodně podporovat také kryptobyznys. Celá kryptoscéna, která má obavy z vládních regulací, vlastně Donalda Trumpa podporuje ne proto, že by se jim nutně líbily jeho politické postoje, ale proto, že slibuje méně regulací kryptoměn.
Ale existuje i velká část amerických byznysových elit, kterým Trumpovy ekonomické plány přijdou nereálné a kontraproduktivní. Zbavit se dvanácti milionů ilegálních migrantů násilnými deportacemi by například dramaticky zvýšilo cenu pracovní síly.
A Trumpovy vysoké tarify, které navrhuje na dovozové zboží, by zřejmě zapříčinily tarifovou obchodní válku, která by poškodila americkou ekonomiku. Nemyslím si proto, že se dá říct, že by byznysové elity jasně stály za Trumpem, je to spíš padesát na padesát.
