Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlil na 8,1 procenta, zatímco v dubnu byla míra inflace na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord. Nejvýrazněji se zvýšily ceny energií.
Meziroční míra inflace v květnu překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 7,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v eurozóně podle rychlého odhadu zvýšily o 0,8 procenta.
Meziroční růst cen energií v květnu zrychlil na 39,2 procenta z 37,5 procenta v dubnu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily o 7,5 procenta po dubnovém nárůstu o 6,3 procenta.
Nejvyšší inflaci v eurozóně v květnu zaznamenalo Estonsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 20,1 procenta. Nejnižší míru inflace naopak hlásí Malta, kde růst cen činil 5,6 procenta.
Inflace v eurozóně se pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky, která zatím drží svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Její depozitní sazba je nadále záporná a činí minus 0,5 procenta. Předpokládá se však, že banka letos zahájí zvyšování úroků ve snaze omezit inflaci.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová minulý týden uvedla, že depozitní sazba se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září. Pokud je tato sazba záporná, musejí komerční banky za uložení peněz u Evropské centrální banky platit.
