Přestože letošek poznamenaly hospodářské otřesy, válka na Ukrajině a stále přetrvávající pandemie, vůbec první ženská evropská komisařka zůstává neotřesená a silná.
První ženská předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v září přednesla ve Štrasburku výroční projev o stavu Unie a její politický postoj byl jasný hned na první pohled. Měla na sobě jasně žluté sako a blůzu v královské modři a když stála před dvanácti zlatými hvězdami Evropské unie, vypadala jako živá ukrajinská vlajka.
„Tohle je válka o naši ekonomiku, o naše hodnoty a také o naši budoucnost,“ prohlásila, když hovořila o nevyprovokované ruské invazi na Ukrajinu. „Stojí tu autokracie proti demokracii.“ A zavázala se: „Chci velmi jasně říci, že sankce zůstanou v platnosti. Teď je ten správný čas ukázat odhodlání, ne usmiřování.“
Bez ruského zemního plynu, který vytápí jejich domovy, čelí někteří obyvatelé zemí Evropské unie chladné zimě. Pokud by navíc ruský prezident Vladimir Putin rozšířil svou agresi i na jiná území, jsou tu mnozí další, kteří by se ocitli v přímé palbě.
Von der Leyen dokázala tyto lidi spojit a zajistit, aby byli ochotni podstoupit potřebné oběti, a jednotně se tak postavit proti Putinovi. V roce 2019 zvolená von der Leyen spravuje ročně více než 300 miliard dolarů Evropské unie a usiluje o vzájemnou shodu sedmadvaceti představitelů států, kteří dohromady zastupují 450 milionů lidí.
V loňském roce byla von der Leyen číslem osm na seznamu 100 nejmocnějších žen světa podle Forbesu. Letos se dostala na úplnou špičku, a to především díky své silné a rozhodné podpoře Ukrajiny a také její vůdčí roli v provedení Evropy skrz pandemii koronaviru.
Její podpora Ukrajiny byla rychlá a výrazná. Sotva týden poté, co loni v únoru vyslal Putin první rakety na Kyjev, se von der Leyen zavázala zakázat transakce ruské centrální banky, uzavřít ruským letadlům evropské nebe a zablokovat Kremlem vlastněné zpravodajské agentury.
V dubnu se stala nejvyšší představitelkou Evropské unie, která Ukrajinu navštívila a setkala se s prezidentem Volodymyrem Zelenským. V květnu představila nový, tvrdší balík sankcí proti Rusku a tentokrát požádala evropské představitele, aby souhlasili s úplným zákazem ruské ropy. Někteří její návrh kritizovali jako příliš vágní, ale hned v červnu von der Leyen oznámila opatření, které by snížilo devadesát procent dovozu ruské ropy do Evropské unie.
„Je na vrcholu svých sil,“ řekl Forbesu Matthias Matthijs, vedoucí pracovník pro Evropu v Radě pro mezinárodní vztahy a docent na fakultě pokročilých mezinárodních studií univerzity Johnse Hopkinse.
Přestože von der Leyen nebyla jediným světovým představitelem, který na Rusko uvalil sankce, měla podle Matthijse mnohem těžší pozici při přesvědčování členů, že jde o správnou cestu, protože pro ně bylo takové rozhodnutí nákladnější než pro občany jiných zemí.
„Musí vyjednat shodu mezi sedmadvaceti členskými státy, které jsou kulturně velmi odlišné,“ říká Anja Langenbucher, ředitelka Evropské kanceláře Gatesovy nadace. „A v tom je opravdu fantastická.“ Gatesova nadace udělila von der Leyen za její vedení Evropy v období zotavování po pandemii svou cenu Global Goalkeeper Award (Strážce celosvětového pořádku) za rok 2022. Například proto, že v létě 2020 předsedkyně Evropské komise prosadila záchranný balíček v hodnotě 800 miliard eur, který vstoupil v platnost v roce 2021.
Vynesli jsme vnitřní sílu Evropy zpět na povrch. A teď všechnu tu sílu budeme potřebovat.
Ursula von der Leyen
Von der Leyen ví, jak pracovat s disharmonií: původní profesí lékařka je také matkou sedmi dětí. Její první zaměstnání bylo na ženské klinice v rodném Německu a do politiky vstoupila až ve svých čtyřiceti letech.
Z lokálních úřadů se pak v roce 2005 vypracovala na pozici spolkové ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež, kde pomáhala iniciovat zásadní reformy německého systému péče o děti. V letech 2013 až 2019 zastávala funkci historicky první ženy na postu ministra obrany.
„Pokud jde o budování zařízení pro rodiny a péče o děti, která v tu dobu v Německu prostě neexistovala, byla neuvěřitelná,“ říká Vivien Schmidt, profesorka mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě a zakládající ředitelka školního Centra pro studium Evropy.
Podle Vivien Schmidt byl program von der Leyen, který dala dohromady ještě před svým zvolením v roce 2019, hlavním důvodem, proč byla schopna v otázce balíčku pandemické pomoci jednat tak rozhodně. V roce 2019 to vypadalo jako čirá utopie, ale po všech lockdownech a ekonomické nejistotě v roce 2020 se plány von der Leyen na řešení sociální nerovnosti, posílení ekologických závazků a urychlení digitální transformace Evropy ukázaly jako nezbytné.
„Má smysl pro ten správný okamžik,“ říká o ní Schmidt. „A myslím, že má velmi silný morální kompas pro to, co je správné.“ V současné době to znamená pokračovat v držení postoje proti Rusku a neustoupit. Von der Leyen 30. listopadu navrhla zřízení zvláštního soudu, který by vyšetřoval a stíhal ruské válečné zločiny.
„Vynesli jsme vnitřní sílu Evropy zpět na povrch,“ řekla von der Leyen. „A teď všechnu tu sílu budeme potřebovat.“
