Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to ve středu řekl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka.
Jurečka se neobává toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025.
„Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ‚ano, je možné to aplikovat‘, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit,“ řekl ve středu novinářům o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Jurečka.
Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o dvacet procent.
Ministr financí Zbyněk Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit.
Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Uvedl, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.
O tom, že by daň platila i pro letošek, informovala v úterý večer Richterová. Podle ní uplatnění i na rok 2022 žádali i ekonomové. „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit,“ uvedla na Twitteru.
Po informaci následovaly právě výhrady na retroaktivitu. „Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy,“ uvedla pak místopředsedkyně sněmovny.
Pražská burza po oznámení, že se koalice dohodla na dani z mimořádných zisků i za rok 2022, začala prudce klesat. Index PX byl kolem 11:00 níže o 2,59 procenta na 1137,70 bodu. Dolů ho táhly akcie firem, kterých by se zdanění mělo týkat. Cenné papíry energetické společnosti ČEZ odepisovaly téměř šest procent a Erste Bank a Komerční banka kolem tří procent. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
