Hyperrealistická deepfake videa jsou důvodem k opatrnosti. Mnohem větší hrozba je ale podle odborníka na AI a spoluzakladatele Elin.ai Jana Romportla jinde. Čeho se na sítích bát a jak tomu čelit, vysvětloval na technologické konferenci Forbes Next Big Thing.
Na první pohled to vypadá děsivě. Fotorealistická a hyperrealistická deepfake videa můžou být téměř k nerozeznání od reality a tím pádem představovat značné nebezpečí. O dost větší problém ale vidí odborník na AI Jan Romportl ve fenoménu, který ani nepotřebuje umělou inteligenci: informační přehlcení. A rovnou nabízí řešení, jak riziku čelit: virtuálního asistenta v online prostoru, aplikaci Elin.ai.
„Hlavní útok na naše smysly na sociálních sítích funguje tak, že někdo zveřejní pravdivou fotku a řekne o ní, že není pravdivá. Je to úplně jednoduché. Na to nepotřebujete AI a je to věc, která se děje a která nás bude pronásledovat,“ řekl před publikem konferenčního centra Cubex, kde se konference Forbes Next Big Thing konala, Jan Romportl.
Foto Martin Svoboda
Jan Romportl, odborník na AI
Klíčová otázka, kterou zkoumá, zní: co se děje v lidských myslích, že mají takové věci tak velký úspěch? Proč někteří lidé věří, že mraky nad Českem jsou výsledkem práce NATO? Jak je možné, že v době, kdy se lidé evakuují ze střech zaplavených domů, část národa věří, že jsou povodně spiknutí ze strany vlády?
Odpověď spočívá v biologickém fungování mozku a jeho nastavení, které se utvářelo před desítkami tisíců let. Člověk a jeho mozek je jednoduše řečeno naučený na získávání většiny informací tváří v tvář, v neustálé predikci budoucnosti. Získá pak dopamin za to, když se predikce trefí. Jenže realita dnešního světa se od doby před tisícovkami let zásadně změnila.
Mozek zkrátka nezvládá
Informací se na nás valí extrémní množství a je nekompatibilní s naším biologickým vybavením. „Co se v tu chvíli děje? Jsme vlastně vystaveni permanentnímu stresu, úzkosti, tedy strachu z toho, co přijde v budoucnosti,“ popisoval Jan Romportl. V tu chvíli se v těle začíná vyplavovat kortizol, což vede k tomu, že se v hlavě neutvářejí nové synapse.
„Jsme tak biologicky nuceni zahodit, co nás dovezlo do momentu, kde jsme teď,“ vysvětloval Jan Romportl. V praxi to může znamenat, že někteří lidé nevěří třeba tomu, že země je kulatá, věří konspiračním teoriím nebo se vidí extrémně kriticky. Jenže volná plocha, která tím v hlavě vznikne, se musí zaplnit a v tu chvíli přichází na řadu různé věci, které člověka zaujmou na internetu.
„Jakákoli blbost, kterou vyšlehnu do té sociální sítě, je vytvořená tak, že plně využívá můj dopaminový mechanismus,“ dodal. Člověk si na sítích potvrzuje nové „pravdy“ a získává dopamin za to, když si najde další potvrzení.
Ze začarovaného kruhu ale podle něj vede i cesta ven. A Jan Romportl věří, že má nástroj, který s tím může pomoci: aplikaci Elin.ai. „Je to kognitivní antivirus a myslím, že to je next big thing,“ říkal přesvědčeně muž, který je spoluzakladatelem startupu Elin.ai, který pomocí technologií a umělé inteligence má pomáhat lidem porozumět obsahu na internetu.
Aplikace sleduje uživatelský zážitek a analyzuje obsah, který čte, poslouchá, sleduje nebo tvoří. Přímo na obrazovce potom poskytuje užitečný kontext různými způsoby, aby uživatele chránil před škodlivými emocionálními reakcemi.
„Poprvé máme technologickou možnost lidi vybavit něčím, co si můžou představit jako svého nejlepšího kamaráda, který rozumí všemu, co člověk dělá na internetu. Zároveň má mozek nejlepšího psychoterapeuta na světě. Má nekonečnou trpělivost a je schopný se s vámi třeba sedm hodin bavit o tom, že máte permanentní obsesi z jídla. Vidí to, co vidíte vy na internetu, a nikdy vás nebude odsuzovat, ale vždycky vás bude směřovat směrem k tomu bezpečnému světu,“ vysvětloval Jan Romportl.
Věří, že z AI a technologií tak nemusí být strůjce problémů, ale naopak nástroj k jejich řešení.
