Čínský jazykový model DeepSeek od stejnojmenného startupu v lednu zaskočil Západ svou výkonností, která je srovnatelná s jeho americkým protějškem ChatGPT. V západních firmách se sice kvůli nedůvěře v čínské technologie zatím masivněji neprosadil, v domovské zemi je ale najednou přítomný téměř všude a dosavadní čínští AI obři, jako je Alibaba, Tencent, Baidu, Huawei nebo Bytedance, mu jen zdálky koukají na záda.
Ještě loni o AI startupu DeepSeek bývalého datového analytika Lianga Wen-fenga neslyšel téměř nikdo nejen v takzvaném západním světě, ale ani v domácí Číně. Dnes se mu v této asijské zemi prakticky nedá vyhnout.
Vlastně to vypadá jako malý zázrak, za necelé dva měsíce se z podfinancovaného startupu stal korunní klenot Číny, a to bez potřebné historie, bez klientelistických konexí a také navzdory americkým sankcím vůči čínskému technologickému sektoru. Jak je to možné a kde všude na vás dnes v Číně vykoukne DeepSeek?
Čínská lidová osvobozenecká armáda, jaderná elektrárna, regionální vládní administrativa nebo mobilní akční střílečka jsou věci, u kterých bychom našli jen málo společných jmenovatelů. V posledních dvou měsících je nicméně propojila horečnatá snaha integrovat do svých aktivit model umělé inteligence R1.
Důvody se mohou trochu lišit, od pokusu svézt se na vlně virální popularity technologické společnosti až po snahu se politicky zavděčit. Výsledek je ale stejný.
A zatím to, zdá se, i docela dobře funguje. Čínské novinové titulky obsahují slovo DeepSeek překvapivě často, a to aniž by články pod nimi referovaly o nových průlomech této AI společnosti.
Namísto toho se v nich dočtete, jak se čínské firmy a instituce předhánějí v nových způsobech, jak zapojit open source modely DeepSeeku do vlastního fungování.
Skutečný smysl to dává jen někdy, to ale nevadí, ostatně Západ v tomto směru není o nic lepší. Když se objeví nová „přelomová technologie“, svého času to bylo například zpracování velkých dat, blockchain a v roce 2022 právě příchod prvního celospolečensky úspěšného jazykového modelu ChatGPT od OpenAI, vše se najednou začalo chovat podle rčení: „Když máš v ruce kladivo, vše se ti najednou jeví jako hřebík.“
Asi nejbizarnějším příkladem je nasazení umělé inteligence od DeepSeeku v čínské armádě, zatím prý jen pro nebojové podpůrné funkce, například ve vojenských nemocnicích, jenže pokud se v nich osvědčí, kdo zabrání nasazení bojovému? Evropský AI Act pro Číňany rozhodně neplatí.
Mimochodem, Čína již využívá umělou inteligenci, byť v tomto případě jde spíše o strojové učení, pro prvotní biometrický screening budoucích stíhacích pilotů. Armáda také není jediná silová složka čínského státu, která LLM modely od DeepSeeku používá. Mezi další patří i lidová ozbrojená policie a mobilizační orgány národní obrany.
Zpět ale k samotnému DeepSeeku. Silové složky nejsou zdaleka jediné, kdo se zbláznil do open source velkých jazykových modelů společnosti. Velkým trendem jsou například v čínském automobilovém průmyslu.
Počet čínských automobilek, které se snaží prodat své nové modely vozů přes to, že obsahují chatbota založeného na modelech DeepSeeku, již překročil dvacítku, a nejde jen o výrobce osobních automobilů. Yutong Group již stihl nacpat DeepSeek také do autobusů a nákladních automobilů.
DeepSeek si také zamiloval celý čínský zdravotnický a farmaceutický průmysl, pojišťovny a finanční instituce, a dokonce státní jaderná energetická společnost CGN Power. Kdo v Číně nepoužívá DeepSeek, vypadá najednou, jako by zaspal dobu.
Největší ironií ale je, že se o podobné momentum několik let neúspěšně pokoušely obří čínské technologické společnosti, jako je Alibaba, Tencent, Baidu, Huawei či Bytedance, vybavené obřími zdroji, historií i renomé. Teď jim nezbývá než následovat do nedávna neznámý startup.
Zmiňovaný Tencent, který jinak stojí například za špičkovým novým AI modelem Hunyuan T1, například nasadil konkurenční AI od DeepSeeku do vlastní mobilní hry. Ta využívá LLM model pro herního asistenta.
A teď už jen zbývá zodpovědět otázku: „Proč?“ Vlastně je to ale jednoduché. DeepSeek je krásný symbol. Kdo z Číňanů by se nechtěl připojit k příběhu o čínském AI Davidovi, kterému se podařilo chytře (zejména efektivnějším a úspornějším vývojem modelů) vyzrát na amerického Goliáše.
A to platí jak pro americkou AI dominanci, tak pro zákaz vývozu některých technologií, jako jsou vysoce výkonné čipy. Jak si jeho modely v technických benchmarcích, ale i reálném používání vedou ve srovnání s dalšími čínskými i nečínskými konkurenty, již vlastně v tuto chvíli není vůbec tak důležité.
Vyloženě válečnou terminologií to začátkem března shrnul čínský ministr zahraničních věcí Wang Yi: „Kde je blokáda, tam je průlom. Kde je potlačování, tam je inovace.“
To se ostatně potvrdilo již během první vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, kdy tlak na čínské výrobce mobilních telefonů, byť s velkým časovým odstupem, vyústil v soběstačnost, jak co se týče čipů, tak operačního systému a aplikačního ekosystému.
Dokazují to zejména mobilní čipy od HiSilicon a operační systém HarmonyOS NEXT od jeho mateřské společnosti Huawei.
