„V pracovním světě mi nechyběla vysoká škola, chyběla mi zahraniční zkušenost,“ říká Šárka Heyna Fuchsová, šéfka Volva. Žena, jež dokázala prorazit ve světě aut, který pořád patří především mužům.
Sedmnáct kilometrů. Taková je délka cesty mezi Vimperkem a Husincem na jihu Čech. Sedmnáct kilometrů, na nichž se z šestnáctileté Šárky stala řidička. Napoprvé zároveň nadšená, vzrušená i pořádně nervózní.
Nervózní z možného problému, který by nastal, kdyby se před autem s nedospělou dívkou za volantem a jejím otcem na sedadle spolujezdce odněkud nečekaně vynořila vztyčená ruka „esenbáka“, tedy člena Sboru národní bezpečnosti, s červeným terčíkem.
Nestalo se, takže tahle epizoda skončila jen maminčiným rozezlením, které se snášelo na hlavy dvou spolčených viníků. O dva roky později už to bylo horší. Na jedné straně sporu stáli rodiče, na druhé straně dcera. Šárka totiž skončila střední školu, SNB s bílo-žlutými žigulíky pomalu mířilo do zapomnění a Československem pulzovaly pozitivní vlny sametové revoluce.
Československo se otevřelo světu, stejně jako se mu otevřela duše čerstvě dospělé holky schopné domluvit se německy, italsky a rusky, což se po revoluci rovnalo jackpotu. Rodinná tradice velela pokračovat na vysokou školu, jenže…
Čtěte dál a dozvíte se:
- Co Šárka Heyna Fuchsová udělala, aby dostala přednost před zahraničními manažery?
- V kolika letech se poprvé hlásila na místo šéfky českého zastoupení?
- V čem je rozdíl, když vedete zastoupení Volva v Česku a Dánsku?
