Hongkong už několik týdnů sužují masivní protivládní protesty vyprovokované návrhem zákona, který by umožnil vydání stíhaných osob do kontinentální Číny.
Obyvatelé semiautonomního liberálního poloostrova se obávají, že by nová legislativa mohla vést k vykonstruovaným procesům a ukousla tak další část svobody, již si původně britská kolonie měla užívat i po roce 1997 pod strategií Jedna země, dva systémy.
Kromě politické roviny boje Davida s Goliášem se současná turbulentní situace v ekonomickém hubu regionu podepisuje i na byznysu. Hongkong se díky své poloze, nízkému daňovému zatížení a stabilnímu kapitálovému trhu stal přední destinací pro mnoho podnikatelů, investorů i korporací. Nejen tyto skupiny se nyní cítí v ohrožení.
Magazín Times nedávno informoval o tom, že se k červnovým demonstracím přidala více než stovka tamních firem formou stávky. „Ohrožení demokracie se týká všech, a pokud se něco týká všech, týká se to i byznysu,“ sdělil Timesům v Hongkongu působící investiční bankéř, který se demonstrací pravidelně zúčastňuje.
Jak se na aktuální dění dívají čeští byznysmeni, kteří si z Hongkongu také udělali své útočiště?
Leon Jakimič, majitel Lasvitu
Od nás z kanceláře chodí demonstrovat hodně místních lidí, a co vím, tak je to až na úplné výjimky naprosto bezpečné. Často tam chodí důchodci, aby pomohli mladé generaci zachovat liberální Hongkong alespoň na těch pár desítek let. Osobně jsem tam žádné nebezpečí spojené s davy v ulicích nikdy nepociťoval.
Mám ale spoustu známých, kteří mají retailové obchody, a ti jsou úplně v háji, mnohým klesly tržby i o 70 procent. Někteří své podniky během demonstrací zavřou dobrovolně, ale hlavně jde o to, že tam chodí dramaticky méně turistů, na nichž je Hongkong do určité míry závislý. Všichni si přečetli zprávy a myslí si, že je to druhá Paříž se žlutými vestami a div ne válka v ulicích, přitom to tak vůbec není.
A ačkoliv děláme byznys mezinárodně a sám se plánuju relativně brzy vrátit do Česka, zvyšující se vliv Číny mě mrzí a zdaleka nejen proto, že tam vlastním byt, jehož cena by mohla klesnout. Za ta léta jsem si k Hongkongu vytvořil vztah a přeju tamním lidem jen to nejlepší.
Miroslav Olšák, majitel restaurace La Piola
Současné demonstrace mi způsobují jistou osobní rozpolcenost. Pochopitelně chci pro Hongkong co největší míru svobody a nezávislosti, proto organizátory i účastníky plně chápu a podporuju. Na druhou stranu mám restauraci přímo v centru města a musím říct, že dopad na byznys je obrovský.
Podnikám tam už osm let a celou dobu mám stabilní tržby s menšími sezonními výkyvy, ale tohle je zcela bezprecedentní. Lidé méně chodí ven, doprava je omezená a taxíky se k nám mnohdy nedostanou. Během demonstrací, které probíhaly minulý týden, si přímo před mým podnikem udělali základu všichni novináři, které musela vyhnat až policie. Byla to vyhrocená situace, hodně křiku, pro zákazníky nic dobrého.
A i když se dívám do budoucna, tak mám velké obavy – budou takové demonstrace běžné? Nepřiškrtí Čína svobodu ještě více? Co se stane s turismem? Nejen takové otázky si kladu, protože mám plány minimálně na dalších deset let. Chci otvírat v Hongkongu i na čínské pevnině další pobočky, ale s parťákem nyní řešíme, zda to vůbec má smysl.
Vlastimil Hrabal, VP of sales v Oriente
Hongkong je pozoruhodné místo. Když se například stane přírodní katastrofa, řekněme tajfun, den poté je město připraveno fungovat dál. Tamější infrastruktura je připravená na těžké časy, takže když se na demonstrace podívám touto optikou, místy sice paralyzují dopravu, ale není to nic zásadního.
Pokud se na to podívám z politického pohledu, je to velký problém. Je zřejmé, že probíhá první uplatňování a demonstrace moci Číny, což je vnímané velmi negativně i mezi mými kolegy v mezinárodním týmu. Já sám na demonstrace nechodím, ale mám celou řadu přátel, kteří ano – a ti už aktivně přemýšlejí o zadních vrátkách, kam se případně z Hongkongu přesunou. Rok 2047, kdy oficiálně vyprší podmínky Jedné země, dvou systémů, je sice relativně daleko, ale náznaky vlivu Číny se již dějí.