Dejte dohromady hvězdy svých oborů, rok se je vedle všech dodavatelů a řemeslníků snažte ukočírovat, trvejte si na možná až divokých nápadech, prolejte to pivem, netradičním gastronomickým konceptem a máte výsledek: Automat Matuška.
Je to něco málo přes rok, kdy se Adam Matuška, člen výběru Forbes 30 pod 30 v roce 2017 a spolumajitel a sládek minipivovaru nesoucího jeho jméno, dočkal potvrzení, že na dohled pražské zastávky Hradčanská otevře první samostatnou hospodu. Tehdy totiž nabídka jeho a dalších společníků z karlínského Krystal Bistra Petra Tyrichtra a Bohumila Spěváka v podobě dvoumilionového ročního nájmu uspěla ve výběrovém řízení radnice Prahy 6 na desetiletý pronájem přízemí a sklepa rohového činžáku, který po letech chátrání prošel rekonstrukcí.
O co jde v Automatu Matuška především, je hostovi jasné, jakmile otevře dveře. Nejprve uvidí majestátní nerezový výčep, z něhož až obřadně vystupuje obdivuhodná pípa, na kterou se nemůžete přestat dívat. Žádná reklamní loga nebo názvy piv, která z jednotlivých kohoutů tečou. Žádná masa kovu, která by bránila výhledu na ruce výčepního. Před vámi je deset pokroucených trubek, které jako by vypadly z motoru závodního vozu.
Foto Aleš Král
Je to i proto, že za podobou celého pultu, který mimochodem vyšel na víc než půl milionu korun, stojí Michal Froněk – milovník aut a sběratel veteránů, ale především designér a spolumajitel studia Olgoj Chorchoj. Jestli výčep s pípou do nové hospody zapadne, mohl Froněk konzultovat i se svou ženou Terezou – ta je podepsaná pod interiérem celého podniku.
Vedle neotřelého designu je zajímavá i technika v srdci Automatu Matuška. „Od začátku jsem chtěl mít pípu udělanou tak, aby to byla trubka v trubce. Vnitřní přitéká pivo, vnější proudí ledová voda, což zajišťuje, že je chlazené až k výčepnímu kohoutu,“ popisuje Adam Matuška, co už vidět není. Zdůrazňuje přitom, aby se v článku objevilo jméno toho, kdo tuhle chladnou pivní krásu dokázal vyrobit. Tak tedy: Václav Eliáš, dvorní svářeč, který je podepsaný i pod všemi varnami pivovaru.
Právě Eliáš a Martin Matuška, otec Adama, jsou autory, minipivovaru ukrytého ve sklepě restaurace. Automat z něj sice zásobovaný není, ale svou důležitou roli tu má. Je totiž součástí místnosti, se kterou se počítá pro neobvyklý zážitek. „Skupinka přátel si může prostory sklepa pronajmout třeba na rozlučku se svobodou, oslavu narozenin nebo teambuilding a uvařit si přitom vlastní pivo,“ láká Matuška.
Parta dostane k dispozici sládka pivovaru Matuška, s nímž projde osmihodinovým procesem vaření. Přitom bude mít k dispozici neomezený přísun piva i informací o něm. „Když bude uvařeno, za tři až pět týdnů můžeme pivot stočit do stolitrového sudu a odvézt, kam bude zákazník chtít. Na svatbu, na party… Můžeme ho ale stočit i do lahví, udělat na něj vlastní etikety, takže zákazník pak dostane originální dárek pro kohokoli,“ dodává pivovarník.
Logotyp podniku navrhlo studio Aleše Najbrta a už název napovídá, že Automat Matuška vsází na aktivitu hostů. Ti si tak budou pro pivo sami chodit k výčepu a jídlo si od výdejního pultu odnesou na plastových tácech. Důvod? Především to pivo.
„Máme v nabídce deset druhů, a kdyby u stolu pro osm lidí každý objednával jiné pivo, trvalo by dlouho, než ho dostanou. Zatímco když ho na výčepu dostanete do ruky čerstvě načepované, je to to nejlepší, co můžete mít,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru z malé vesnice Broumy na Křivoklátsku.
Nabízí se ale i otázka, jak moc za tím stojí snaha odlehčit si od shánění a placení obsluhujícího personálu, který v posledních letech vyhnala pandemie. „Tímhle systémem ušetříme dva tři lidi, takže nějaká zásadní úspora to pro nás není. Hlavní je, že se mi tenhle koncept líbí a věřím mu,“ tvrdí Matuška, který se společníky do otevření hospody investoval přes deset milionů korun.
Stejně jako systém obsluhy je jednoduchá i nabídka kuchyně, která staví na masu a zelenině v podobě přílohy. Na starost ji má šéfkuchař Michal Pravda.
„Kuchyni jsme chtěli původně stavět na barbecue mase, ale to americké je docela nuda. Je to upečené maso, barbecue omáčka a zelný salát, což nám přišlo málo,“ vysvětluje. Tým tak nakonec odjel hledat inspiraci do Anglie a vrátil se s tím, že bude maso připravované v udírně servírovat se zeleninou. Ať už teplou, nebo studenou.
Vedle toho si pak lze poručit polévku, sekanou, kuře nebo guláš. A kdo touží po něčem menším, může sáhnout po chlebíčku s marinovaným lososem, rostbífem a pro vegetariány s dýní a lanýžem.
„Do budoucna chceme mít i nějaké speciality, například vnitřnosti, kterých se lidé často neoprávněně bojí. Momentálně v rámci zvláštní nabídky zatím nabízíme kachnu s pomeranči a vyuzenou ve smokeru, která byla naložená v našem svatomartinském pivu,“ láká šéfkuchař.
Automat Matuška hosty baví spoustou originálních detailů. Spadá sem třeba i písmenková tabule, kterou si někdo může pamatovat z hal nádraží nebo letišť. Adam Matuška si jejím pořízením splnil svůj sen. „Strašně jsem ji sem chtěl, ale narazil na to, že se nedá sehnat,“ přiznává. Nakonec ji pořídil až v USA, kde jsou dvě firmy, které tyto cedule vyrábí. Jedna vyjde na 80 tisíc, v Dejvicích visí čtyři.
Originální jsou i sklenice bez ucha, takzvané štucy. Pamětníci si je vybaví s kolečky, v Automatu Matuška na sobě mají pivní pěny, které někomu mohou připomínat obláčky. „To je práce mého bratra,“ zmiňuje Adam Matuška staršího sourozence Jakuba, který ve světě umění vystupuje pod jménem Masker.
Právě on stojí i za rozměrnými 3D obrazy, přičemž jeden z nich – během případné návštěvy ho hledejte nad schodištěm do sklepa – funguje jako orloj. „Je to postava, která každých patnáct minut zakroutí panenkami. Kolikrát se otočí, tolik je hodin. Každých patnáct minut se pak ještě napije piva a zakousne do pečeného stehna,“ vysvětluje pivovarník.
Automat Matuška navíc každý den v pět hodin odpoledne nabídne ještě jednu zajímavost: narážení jednoho z deseti rotujících dřevěných vysmolených sudů, které vyrobili bednáři v plzeňském Prazdroji. Matuška do nich bude stáčet ležák, který bude oproti pivům na moderním výčepu mladší.
„Pivo přijde do kontaktu se smolou, navíc se bude čepovat historickým způsobem, kdy se sud narazí a pivo poteče do sklenic samospádem,“ popisuje Matuška podvečerní show. A aby i tohle pivo bylo chlazené, v Prusa Research na 3D tiskárně vznikla speciální forma na velký kus ledu, v němž dřevěný sud sedí.
