Korporátní dluhopisy se v Česku staly mimořádně populárním nástrojem financování firem. S rostoucím počtem emisí i jejich objemy roste mezi emitenty i počet krachů. Jen v loňském roce spadlo do insolvence šedesát firem s dluhopisovými programy v celkové hodnotě 31,7 miliardy korun. Z toho 21,3 miliardy bylo splatných v roce 2024 či později.
Vyplývá to z čerstvých dat forenzní agentury Surveilligence, jejíž studie nabízí jeden z nejkomplexnějších pohledů na český trh s firemními dluhopisy.
„Když jsme před rokem upozorňovali, že počet i objem emisí emitentů v úpadku bude dále růst, nepředpokládali jsme, že vývoj bude až tak nepříznivý,“ konstatuje zakladatel a šéf Surveilligence Ján Lalka.
Agentura tento týden vydala již čtvrtou edici své rozsáhlé studie o rizicích spojených s investicemi do českých korporátních bondů. Trh mapuje od roku 2013, za tu dobu podle analytiků skončil v insolvenci každý osmý vydavatel dluhopisů na tuzemském trhu.
V loňském roce se na výše zmíněných děsivých číslech podepsaly pády velkých skupin jako Solek, RSBC či Geen Holding.
„Riziko insolvence je výrazně vyšší u podlimitních emisí, kde dosahuje téměř patnácti procent emitentů podlimitních dluhopisů,“ upozorňuje Lalka. Má na mysli emise v souhrnném objemu menším než jeden milion eur (cca 25 milionů korun), které dle platné regulace nemusí mít prospekt schválený Českou národní bankou.
Což znamená, že je nikdo nenutí sestavovat obří sumář informací o fungování firmy, včetně všech možných rizik, který by potenciálnímu investorovi poskytl dostatek informací k rozhodování, zda dluhopis nakoupit.
Malé emise nemusejí mít prospekt od rozvolnění regulace v roce 2012. Podle analytiků Surveilligence to vedlo k tomu, že se staly „prakticky neregulovanou, nehlídanou a velmi rizikovou částí investičního trhu“. To ovšem neznamená, že by i mezi velkými emisemi nebylo pár vyložených nesmyslů.
Studie rovněž upozorňuje, že téměř polovina problémových emitentů skončila v insolvenci během tří let od první emise. A dodává relativně alarmující číslo ukazující na míru netransparentnosti na tomto trhu – téměř 60 procent vydavatelů dluhopisů nezveřejnilo finanční výkazy za poslední období předtím, než nabídli své dluhopisy investorům.
„Trh podnikových dluhopisů nadále doprovází i ,temná zóna‘ emitentů. Zaznamenali jsme další případy Ponziho schémat, podvodů, zkreslování informací, nadhodnocování majetku, fiktivních emisí i nových forem vyvádění majetku,“ uvádí Lalka.
15,6 miliardy korun → 145,1 miliardy korun
Surveilligence u svého mapování trhu vychází z dat Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP), registru prospektů ČNB a insolvenčního rejstříku (ISIR). Vedle toho ve veřejných zdrojích dohledává malé emise, které nebyly zaregistrovány v CDCP.
Databáze CDCP je jejich hlavním zdrojem dat, zde vidí všechny emise, které dostanou přidělený kód ISIN. V jejich reportu je tudíž vidět pouze maximální možný objem kapitálu, který je na dluhopisy možné upsat, ne skutečně upsaný objem firemních dluhopisů.
Zejména obří dluhopisové programy velkých skupin jsou často registrovány na miliardové částky, ale fakticky se čerpají postupně, po menších tranších. Příkladem je nedávná emise dluhopisů TV Nova za miliardu, přičemž „předschválené“ má televize až čtyři miliardy. I přesto je růst českého trhu za poslední dekádu znatelný.
Zatímco v roce 2013 dosáhl celkový objem 15,5 miliardy korun, loni už to bylo více než 145 miliard.
Sledovat objem skutečně upsaných českých firemních bondů je prakticky nemožné. Neexistuje totiž žádná centrální databáze, z níž by šlo vycházet. V minulosti se o to pokoušela česká divize Deloittu, která několik let sestavovala Bond Index, ale i z výše zmíněného důvodu to před dvěma lety vzdala. Při pohledu na trh „z vrtulníku“ se proto vyplatí koukat zejména na čísla od Surveilligence.
Agentura, zaměřená primárně na vyšetřování a prevenci sofistikované hospodářské kriminality, vydává své studie napěchované daty o dluhopisových nešvarech ve snaze kultivovat tuzemský kapitálový trh.
„Věříme, že díky komplexnímu obrazu trhu, který předkládáme, budou investoři schopni činit informovanější rozhodnutí a vyvarují se neuvážených kroků v prostředí, které stále trpí slabou regulací a informační asymetrií,“ uvádějí analytici.
