Globální zbrojařské skupiny nabírají nové zaměstnance nejrychleji od konce studené války. Reagují tak na rekordní objednávky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a rostoucím geopolitickým napětím. Na základě průzkumu mezi dvaceti největšími obrannými a leteckými koncerny ze Spojených států a z Evropy to napsal britský deník Financial Times. Jen letos chtějí tyto firmy přijmout desítky tisíc lidí.
Tři největší americké zbrojovky, a sice Lockheed Martin, Northrop Grumman a General Dynamics, hledají téměř šest tisíc lidí. Dalších deset společností poptává dohromady třicet sedm tisíc nových zaměstnanců. To odpovídá deseti procentům jejich aktuální pracovní síly.
„Od konce studené války jde pro obranný sektor o nejživější období s nejvyšším nárůstem objemu zakázek v poměrně krátkém časovém období,“ uvedl Jan Pie, který je generálním tajemníkem evropské asociace leteckého a obranného průmyslu ASD.
Mluvčí italské zbrojovky Leonardo Antonio Lionell uvedl, že hledání nových pracovníků je „intenzivnější než v době předchozích konfliktů, například v Afghánistánu nebo v Iráku“.
Společnost Leonardo letos plánuje nabrat zhruba šest tisíc lidí, což je více než deset procent zaměstnanců. Mezi lety 2025 a 2028 plánuje přijmout dalších osm až deset tisíc lidí, mimo jiné softwarových a průmyslových inženýrů.
Dodavatel je přitom s britskou firmou BAE Systems a s japonskou Mitsubishi Heavy Industries součástí programu na vývoj a konstrukci stíhačky Tempest, na němž se podílí britská, italská a japonská vláda.
Francouzská společnost Thales v posledních třech letech přijala do svých obranných aktivit asi devět tisíc lidí, což je jedenáct procent ze současného počtu osmdesáti jedna tisíc zaměstnanců. Zbrojovka vyrábí například raketové střely Starstreak, které britská vláda ze svých zásob poskytla Ukrajině.
Významně nabírají i výrobci munice, jako je německý Rheinmetall nebo finsko-norská společnost Nammo. Počet zaměstnanců firmy Nammo se od roku 2021 do roku 2023 zvýšil o patnáct procent na 3100. V současné době už podnik zaměstnává 3250 lidí a do roku 2030 chce svoji velikost zdvojnásobit, sdělila firma FT. Rheinmetall chce jen letos nabrat téměř čtyři tisíce nových pracovníků, což představuje zhruba dvanáct procent aktuální pracovní síly.
Počet zaměstnanců firem, které vyrábějí zbraně a vojenská letadla, se nyní zvyšuje po letech poklesu. U společností, na něž se zaměřují Financial Times, ještě v roce 2022 v součtu klesl o 2316. Loni už ale tyto firmy v úhrnu zaměstnávaly o 12 438 lidí více.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na berlínské konferenci o rekonstrukci válkou zničené Ukrajiny označil za prioritu posílení protivzdušné obrany země.
Šéf Rheinmetallu Armin Papperger v květnu předpověděl, že jeho firma získá až třetinu zakázek ze zvláštního fondu na obranu v hodnotě sto miliard eur (asi 2,5 bilionu korun). Německo fond zřídilo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
