Sanitka je pro mnoho lidí místem strachu, bolesti, ale i naděje. Pro zakladatelku Petru Homolovou a tým Sanitky splněných snů je však dopravním prostředkem k plnění posledních přání umírajících. Teď budou mít místo jedné staré vysloužilé rovnou dvě nové sanitky, upravené tak, aby klientům poskytly co největší komfort a lidskou atmosféru.
I o tom bude Homolová povídat 21. května na Forbes Women’s Summitu.
Myšlenka projektu Sanitka splněných snů vznikla z jednoduché, ale hluboké potřeby. „Mému bývalému zaměstnavateli volala paní, že chce splnit přání svému manželovi, který už byl upoutaný na lůžko a potřeboval podporu kyslíku. Zaujalo mě to, a tak jsem se rozhodla projekt rozvinout,“ zmínila v prosincovém článku zakladatelka projektu Petra Homolová, která dříve pracovala jako mluvčí středočeské záchranky.
Poslední přání těžce nemocných lidí jsou často mnohem prostší, a přitom hluboce lidská. „Lidé chtějí být se svými blízkými, pít kávu na zahradě, koukat na stromy, které zasadili. A my jim to plníme,“ říká Homolová.
Za vlastní peníze kdysi koupili první vysloužilou sanitku, pořídili vybavení a začali pracovat intuitivně, „srdcem“. Dnes Homolová paradoxně mluví o nových sanitkách, které vyšly na devět milionů korun, podobně jako jiní lidé mluví o splněném snu. Se svým týmem si pro ně jede do Brna a přiznává, že cesta včetně D1 byla dlouhá.
Foto Sanitka splněných snů
„Musíte nejdřív koupit holou dodávku. Auto Jarov nám vyšlo vstříc a dalo nám slevu. Pak jsou firmy, které udělají izolace podlah, střechy, majáky a veškerý ekosystém sanitního vozu,“ líčí.
Nové sanitky totiž nevypadají úplně jako klasické sanitní vozy. Tým je od začátku přizpůsoboval tomu, co dělá. Nevozí pacienty jen na vyšetření nebo do nemocnice, ale pomáhá plnit poslední přání.
„Když člověk leží v sanitce, jsou na pravé stěně pověšené všechny přístroje, a to jsme nechtěli. Nechtěli jsme, aby naši klienti celou dobu koukali na defibrilátor nebo dýchací přístroj. To nám prostě přišlo blbé,“ popisuje.
Přístroje proto umístili za hlavu klienta. Po stranách a v zadních dveřích bude víc skla, aby člověk mohl během cesty sledovat krajinu. „Klient bude mít prosklenou levou i pravou stranu a krásně uvidí, kudy jede,“ popisuje Homolová.
Pro někoho může znít výhled ze sanitky jako detail. Pro Petru Homolovou je to ale přesně to, co může změnit celý zážitek. „Teď zrovna projíždíme rakouskými Alpami a bylo by úplně boží, kdyby paní měla výhled z celé sanitky. Takhle kouká jen do zadních dveří. V nových sanitkách to bude úplně o něčem jiném a klienti uvidí krajinu kolem sebe,“ líčí po telefonu.
Nové sanitky mají také audio a videosystém. Klienti si budou moci pustit film nebo hudbu. „Na čem se domluvíme, to jim zahrajeme. Často si cestu chtějí zpříjemnit vlastní hudbou,“ říká.
Někdy se z cesty sanitkou stane i malá party. „Tuhle jsme se vraceli a klienti chtěli rock, takže se pařilo,“ směje se Homolová. A právě v tom je Sanitka splněných snů jiná – chce klientům poskytnout prostor, kde jim bude co nejlépe. „Ze všeho, i z jízdy sanitkou, se snažíme vytěžit maximum dobrého,“ popisuje jednoduše.
„Snažíme se pro klienty udělat úplné maximum, aby si z výletu odnesli jen to dobré. Máme neuvěřitelnou radost, když jim tohle můžeme nabídnout. Strašně nás baví a těší, že to nabírá na obrátkách,“ říká o své motivaci.
Kde se v ní tahle potřeba bere? Homolová mluví o něčem, co v člověku buď je, nebo není. „Už když jsem jezdila v záchrance, chovala jsem se k lidem tak, aby i tu cestu sanitkou nějak zvládli. Povídala jsem si s nimi nebo je chytla za ruku. To asi musí být v člověku, to se nedá naučit,“ vypráví.
Touha pomáhat v ní byla už v dětství. „Začala jsem u zvířat, skončila u lidí. Zachraňovala jsem zvířata a lidi okolo domu babičky a dědy, pak jsem šla na zdravotní školu a už se to se mnou vezlo,“ směje se.
Fotky se svolením Sanitky splněných snů
Teď Sanitka splněných snů pořizuje dvě nová vozidla. Jedno z nich by časem mohlo mít další stanoviště. Vzdálenosti, které tým ze středních Čech, kde má základnu, běžně jezdí, jsou někdy extrémní. Homolová zmiňuje případy, kdy posádka vyrážela pro klienta z Ostravy do Prahy a zpět nebo z Ostravy do Krkonoš.
„Nájezdy kilometrů jsou někdy obrovské a mnohdy posádka vyráží už o den dřív. Ubytuje se v místě, kde plníme přání, aby ráno mohla nabrat klienta a vyrazit, aniž by už měla najeto 350 kilometrů,“ líčí.
I proto uvažuje, že jedna sanitka bude působit právě na Moravě. Zatím ale hledá vhodné zázemí, podporu i lidi. „Je téměř nevyhnutelné, že tam jednu sanitku umístíme. Místo ještě nemáme vybrané, je za tím spousta práce. Potřebujeme vytvořit opravdu kvalitní tým, abychom měli jistotu, že tam budou lidé, kteří to budou dělat přesně tak jako my. My do toho dáváme všechno,“ říká.
Foto Sanitka splněných snů
Nové sanitky jsou skutečná pomoc. Obě vozidla vyšla dohromady téměř na devět milionů korun. V částce je zahrnuté samotné auto, přestavba, zdravotnický systém i povinné přístrojové vybavení. Samotné přístroje vyšly podle Homolové zhruba na milion korun.
Peníze se podařilo získat díky podporovatelům, dárcům i tomu, že se o projektu stále více mluví. „Máme neuvěřitelné štěstí na naše sledující a podporovatele. Dostali jsme i nějaké větší částky. Podpořil nás Moravskoslezský kraj, ale jinak je částka vesměs složená z drobných dárců. Pak se bavíme třeba o sto tisících od Nadace Evy Pavlové nebo Nadace Olgy Havlové,“ říká. Generální partner ale Sanitce splněných snů zatím chybí.
Na nová auta čekal tým skoro rok. „Měli jsme nějaké komplikace s dodáním a pak se to táhlo. Ta auta budou, řekla bych, hodně opečovávaná. Cítím, že k nim budu mít větší vztah než ke svému vlastnímu vozovému parku,“ říká se sobě vlastním smíchem.
Petra Homolová je tváří projektu, který si získal velkou podporu veřejnosti. Sama ale o sobě jako o „hlavní hrdince“ nemluví. Je znát, že má za sebou obrovský kus práce, odpovídá však zdrženlivě. Znovu a znovu mluví o týmu a o partnerovi Pepovi, druhém zakladateli spolku, bez kterého by to podle ní nešlo.
Velkou oporou je jí i rodina. „Maminka mi hlídá děti, když je potřeba. Bez ní bych nemohla fungovat v takovém nasazení. Takže výsledky projektu rozhodně nevnímám jen jako svůj úspěch,“ říká skromně.
Projekt je přitom součástí života celé její rodiny. Děti se ptají, komu tým plnil přání, kam jel a kdo to byl. „Jednoho z klientů jsme měli dokonce doma na přespání, protože to logisticky dávalo smysl. Přespal u nás a dal si s námi buřty,“ líčí.
Smrt před dětmi Petra Homolová netabuizuje. Sama ji poznala velmi zblízka – její bratr tragicky zemřel v osmnácti letech. „Snažím se je vést k tomu, k čemu vedou ti klienti nás. Aby si vážily toho, že jsme zdravá rodina a můžeme jet třeba na dovolenou. Nic z toho není samozřejmost,“ říká žena, která se o své zážitky podělí na Forbes Women’s Summitu.
