Před pouhými pár týdny publikovala společnost Bain spolu s Antverpským světovým diamantovým centrem (ADWC) roční zprávu o stavu diamantového průmyslu. Hovořilo se v ní tehdy o „znamenitém vzpamatování se z pandemického propadu“.
Zpráva udává, že ziskovost celého diamantového hodnotového řetězce – tedy celého procesu od těžby až po koncového zákazníka – vloni dokonce překonala hodnoty před pandemií. Výnosy v segmentu těžby drahých kamenů se meziročně zvedly o šedesát dva procent, v leštění a broušení o padesát pět procent a v prodejích hotových šperků o devětadvacet procent.
Bain na základě těchto dat předznamenával další stabilní růst tempem rychlejším než v době před pandemií. „Dá se předpokládat, že poptávka po diamantových špercích a surových i broušených diamantech bude v prvním pololetí roku 2022 nadále stoupat,“ stojí ve zprávě.
Jenže teď je všechno jinak. S ruským útokem na Ukrajinu a západní odvetou ve formě tvrdých sankcí náhle celkový objem nabídky surových diamantů může spadnout až o čtvrtinu. Na sankčním seznamu se totiž objevila i ruská polostátní společnost Alrosa – co do objemu největší producent surových diamantů na světě.
Podle amerického ministerstva financí je Alrosa za devadesáti procenty produkce diamantů v Rusku a osmadvaceti procenty produkce globální. Ruská vláda vlastní třicet tři procent skupiny a dalších třiatřicet procent drží Sacha, největší z republik Ruské federace, kde Alrosa sídlí. Sám šéf Alrosy Sergej Sergejevič Ivanov mladší je navíc na zvláštním seznamu individuálně sankcionovaných představitelů Ruska.
Výbor šperkařského dohledu (Jewelers Vigilance Committee, JVC) konstatoval, že americké společnosti a osoby nemohou vstupovat do pohledávkových vztahů s Alrosou delších než čtrnáct dní, ale přísnější sankce typu zmrazení aktiv či přímý zákaz veškerého podnikání neukládá.
Jakákoli smlouva uzavřená na dobu delší než čtrnáct dní by měla být podle výboru pozměněna ke zkrácení lhůty nebo zcela zrušena. Nařízení ministerstva financí se nicméně nevztahuje na zboží pořízené před 24. únorem.
Mluvčí Antverpského světového diamantového centra Tom Neys se nechal slyšet, že sankce mohou mít podstatný dopad na diamantový byznys.
„Je to rána, kterou by Rusko mělo pocítit, ale může se stát, že víc bude bolet nás. Rusové totiž mohou klidně své diamanty dovážet do států mimo Evropskou unii,“ připomenul.
Produkce diamantů je nyní na svém historickém minimu: podle Bainu činila vloni 29 milionů karátů. „Zásoby surových diamantů poklesly o čtyřicet procent. Na vině je vysoká poptávka a pomalé vzpamatovávání se provozů – tyto jsou navíc spíše minimální technické úrovně,“ uvádí zpráva.
Trh diamantového šperkařského průmyslu dosáhl v roce 2021 na 48 miliard dolarů, a i když rostou ceny, zvyšuje se i zmíněná poptávka. Podle RapNet Diamond Indexu, mezinárodně uznávaného ceníku diamantů, vzrostla během loňského roku průměrná cena karátového diamantu o 17,4 procenta a růst pokračuje nadále – jen za leden obnášel 6,9 procenta.
Bude sice chvilku trvat, než se následky protiruských sankcí promítnou až na konec řetězce, ale zvyšování cen diamantů a diamantových šperků je nevyhnutelné. Když necháme stranou vliv makroekonomických důsledků ruské invaze na náladu a utrácení zákazníků, i další zvyšování cen diamantových šperků může postpandemické zotavení trhu pozdržet, ne-li trend zcela obrátit.
Vítané postrčení však může následkem rostoucích cen diamantů pocítit trh se syntetickými, takzvanými lab-grown diamanty (LGD). Jejich ceny jsou i nyní o dost nižší než u diamantů přírodních – podle společnosti Bain průměrný diamant z laboratoře koupíte zhruba za třicet procent ceny přírodního.
Se zdokonalováním technologií a přesouváním trhu do onlinu bude syntetických drahých kamenů na trhu stále více. I zákazníci, kteří nad umělými diamanty doteď ohrnovali nos, by mohli svůj postoj začít přehodnocovat. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že u luxusního zboží ne vždy funguje zákon nabídky a poptávky.
Už americký ekonom Thorstein Veblen v 19. století poukázal na to, že zákaznická poptávka po luxusním zboží s jeho cenou roste – stává se symbolem společenského statusu.
