Je po dešti. Všechno kolem voní tak čerstvě, ze stromů stoupá drobná pára, slunko šimrá a ve vzduchu jsou nové začátky. Za zády les, před vámi rybník a všude okolo prastará lovecká obora. To všechno na prahu vaší ložnice. Ráno vás vzbudí ptáci, možná nekřesťansky brzo, ale, ach bože, za ten výhled na východ slunce to stálo.

Jestli příroda léčí, tak tohle místo by mělo být na předpis. Destilované v kapslích a na pultech lékáren ho ale nenajdete – k rybníku Žehuň do Obory Kněžičky musíte prostě přijet. Propustku vám dá místní lesapán, hrabě Francesco Kinský dal Borgo, který od června zve hosty do jinak veřejnosti uzavřené obory.

Aby to vaše splynutí s přírodou nemělo hranic, budete spát ve stanu. Ranní řev ptáků i večerní cvrččí symfonie jsou v ceně. Ta je mimochodem 10 tisíc za dvě noci v tomhle chrámu digitálního detoxu (ne, wi-fi tu nenajdete a signál jenom někde).

Tady budete wi-fi hledat marně. | Foto Michael Tomeš

Slušná pálka, řeknete si asi. Ale když ten stan vypadá jako komnata na zámku, je v něm luxusní postel a podlaha plná kožešin a ráno se před ním jako zázrakem objeví košík se snídaní v duchu hraběcího safari, takovému místu nakonec odpustíte i to, že nemá ani koupelnu, ani splachovací záchod. Dřevěná kadibudka je přece celkem stylová záležitost. A solární sprcha zase nový zážitek. Glamping all inclusive.

Hlavní roli tu stejně hraje genius loci. A ten svatý klid a pokoj, který se vám začne vkrádat do duše, když se na den dva stanete pány téhle obory a ze zápraží stanu pozorujete stohlavé stádo daňků, jak se pase za západu slunce. Anebo když se vydáte ke kapli skryté v lese a zahlédnete muflona mezi prastarými duby.

Zatímco některé ty duby pamatují, když tuhle oboru před 500 lety zakládal římský císař a český král Ferdinand I. Habsburský, pomíjivost věcí lidských vám při bloudění lesem připomene lovecký zámeček. „Nechala ho v roce 1780 postavit Kristýna z Lichtenštejna pro svého muže Františka Ferdinanda II. Kinského, on byl vášnivý lovec,“ vypráví Francesco Kinský dal Borgo o historii své rodiny a sedm pokolení vzdálených předcích.

Francesco Kinský dal Borgo na svém zámečku | Foto Michael Tomeš

Dnes je zámeček hlavně smutným mementem toho, jak se na majetku českých šlechticů podepsaly dekády v „opatrovnictví“ socialismu, kdy tady sídlila lesnická škola.

„Uvnitř to vypadá ještě hůř než venku. Snažíme se všechno pomalu opravovat, ale tenhle zámeček teď bohužel nemá prioritu,“ vysvětluje plynulou češtinou s roztomilým italským přízvukem Francesco. Přednost má totiž zbytek českého panství rodiny Kinských dal Borgo, hlavně zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a hrad Kost, které spolykají většinu investic na opravy.

Kvůli nim se taky Francesco před osmi lety spolu s bratrancem přestěhoval z Itálie do Česka, aby se tady společně starali o rodinné dědictví. „Česky jsem se naučil až tady. Dědeček se narodil a žil tady na panství, ale po převratu musel odejít a nás česky nenaučil. Nevěřil, že se sem někdy bude rodina moct vrátit,“ vysvětluje Francesco.

Takhle vypadá výhled ze stanu. | Foto archiv

Když budete chtít, můžete jako hosté ubytovaní v oboře s mladým hrabětem strávit část dne a vidět panství jeho očima – umí být zábavný průvodce, jen nečekejte žádné velké pozlátko a šlechtické manýry. K vašemu glampingovému stanu vás hodí svou Octavií Scout, a když po cestě v podmáčeném lese zapadne do bahna, široce se usměje a říká: „Tak asi půjdeme pěšky, ne?“

Pustit do své obory s daňky a muflony taky cizí hosty na začátku nebyl jeho nápad. Ale když ho s návrhem na glampingové hraběcí safari oslovila česká agentura BPR, řekl si, že do toho půjde. Zkusí, jestli by digidetox s daňky lidi bavil a vytvořil třeba nový koncept, jak oboru využít.