Dávat šanci menším inovativním firmám, nebo se spolehnout na osvědčené velikány? Pomohla by větší digitální gramotnost? A rozumí si vůbec úředníci a ajťáci? V předvečer konference Lepší Česko zasedli k jednomu stolu odborníci, kteří se pustili do vášnivé debaty na téma digitalizace.
Kdyby měli účastníci kulatého stolu o digitalizaci ohodnotit současný stav Česka v této oblasti, průměrně by mu optikou školského systému dali lepší trojku. Zástupci státu, korporací, neziskovek, konzultačních společností i startupů následně společně s redaktorkou Forbesu Kristýnou Tmejovou diskutovali o tom, co se v Česku digitalizovat daří, co už méně, a jak za pár let dosáhnout lepšího výsledku.
„Dávejte ve výběrových řízeních na digitalizaci šanci i menším firmám s nižším obratem, mohou přinést zajímavější a vhodnější řešení než korporace, jejichž řešení bývá drahé a složité na implementaci,“ řekla v diskusi například Karin Fuentesová, která založila startup Digitoo digitalizující účetnictví pomocí umělé inteligence.
Její spoluřečník Karel Trpkoš, který aktuálně pomáhá digitalizovat ministerstvo práce a sociálních věcí, však okamžitě kontroval: „Podívejte se, jak dopadla digitalizace stavebního řízení. Tendr vyhrála garážová firma s obratem padesát milionů, která sice dala třikrát nižší nabídku, ale řešení nedodala.“ Fuentesová na to z pozice startupistky nicméně reagovala tím, že problémy se nevyhýbají ani velkým zavedeným společnostem.
Hana Součková, generální ředitelka společnosti SAP Česká republika, jež dodává digitální řešení mimo jiné právě na ministerstva, podotkla, že pod pojmem digitalizace se skrývá více oblastí a diskusi je třeba rozdělit.
„Jednou částí jsou systémy potřebné pro samotný výkon činnosti ministerstva, které mají jasně daný legislativní rámec. Pak jsou digitální řešení služeb, jako jsou účetnictví nebo nákupy, tedy v podstatě komodit, s nimiž se na trhu obchoduje.“
Diskutující se shodli, že problém nastává už ve vzájemném porozumění mezi úředníky či firmami a IT odborníky. „Jsem zastánce dialogu, dveře se musí rozkopávat pořád. Pokud nedojde k dialogu mezi věcnou a obslužnou sekcí, tak se nepohneme,“ řekla Hana Součková.
„Budu citovat Tomáše Čupra, který řekl, že ajťák je dělník. Musíte mu dát plány a on to postaví. Takže ten, kdo dává plány, musí vědět, jak má výsledek vypadat. Mám pocit, že stát v tomto nefunguje, chybí jasné řízení, tlak od lídrů a státní správy. Když nepřijde pomoc od státu, Češi se bez vlády aktivují sami ve stylu ,udělej si sám‘. Třeba města nás vyloženě prosí, abychom jim pomohli digitalizovat faktury,“ dodala Fuentesová z Digitoo s tím, že by se Česko ohledně funkční digitalizace státu mohlo inspirovat v Estonsku.
S tím, že základem je dobré zadání, souhlasila i zástupkyně státu, Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek z ministerstva práce a sociálních věcí.
Foto Martin Svoboda
„Neustále si musíme ověřovat, zda si úředníci a ajťáci rozumějí. Jsou to dva světy, které používají jinou terminologii. Skutečně se stává, že v kanceláři pobíhají ajťáci, kteří ani nevědí, jaké zákony implementují,“ popsala s tím, že cennou zkušeností pro její resort byla humanitární krize spojená s přílivem ukrajinských uprchlíků do Česka.
„Bylo potřeba rychle vydat velké množství dávek velkému množství lidí. Během krátké doby jsme museli vytvořit funkční řešení. Krizovost situace nám pomohla, skutečně jsme si naslouchali, zbavili jsme se profesního ostychu a mluvili jsme spolu napřímo. Všichni jsme věděli, že to musíme udělat hned,“ líčila Jirková s tím, že systém pro vyplácení humanitární dávky se podařilo vytvořit nebývale pohotově.
„Šlo o přenastavení hlavy. V digitalizaci bychom neměli kopírovat papírové procesy, ale celé to přemyslet v duchu technologií,“ dodala Jirková. „A i v systému státní správy nás může navádět umělá inteligence,“ doplnila Karin Fuentesová.
Inspirujme se v byznyse
Šéf Microsoftu Michal Stachník se zamýšlel nad politickou stránkou věci. „Patnáct let se z velkého korporátu dívám na státní správu. Poslední dvě volební období si lámu hlavu nad tím, proč žádná politická strana, kromě Pirátů, nepochopila digitalizaci jako téma pro mladé voliče. Mám na mysli tradiční velké strany, které jako by to téma ignorovaly. A s každým obdobím to bude horší.“
Diskutující se shodli, že problémem je chybějící kontinuita mezi úředníky a politiky. Podle Karla Trpkoše je daná cyklem čtyřletých volebních období. „Po volbách dva roky trvá, než se úřednická rovina srovná s rovinou politickou. Na samotnou práci vám zbývá rok, protože nebudete nasazovat klíčové systémy na konci funkčního období.“
Foto Martin Svoboda
Jan Kotara z neziskovky Česko Digital navrhl, že by se stát měl inspirovat v byznyse. „Je to o transformaci myšlení. U každé služby, kterou digitalizujeme, bychom si měli nastavit cíle, KPI, která sledujeme. Třeba měřit uživatelskou zkušenost,“ řekl.
Petr Chadima z poradenské společnosti PwC, který má zkušenosti s transformacemi v korporacích včetně změn technologií, uvedl, že je podle něj problém i to, že se různé části státu staví k digitalizaci odlišně.
„Cítím velkou nedůvěru. Máme spoustu dostupných digitálních systémů, třeba službu e-Občan, ale lidé je nepoužívají. Nevěříme systémům. Mám čerstvou zkušenost, kdy jsem v jisté situaci potřeboval doložit, že můj otec je manželem mé matky. Nešlo to online, musel jsem dohledat papírový oddací list rodičů,“ řekl.
Jak se v digitalizaci zlepšit?
„Pomohl by blackout, položila bych všechno. Obrovská krize by zapříčinila, aby se začalo od nuly,“ vytáhla nejčernější scénář Karin Fuentesová.
„Neupínejme se na nepovedené projekty. Neumíme si odpustit ani promile. Když se něco nepovede, dá se to opravit,“ reagovala Hana Součková ze SAP. „Problém je, že dosud řešíme zakázky, které jsou staré desítky let. Zadávaly se v době, kdy nebyl cloud a podobné služby. Úředníci jsou opatrní, nekoukají na příštích dvacet let. Tendry by se měly psát podle aktuální situace,“ dodala Součková.
Podle Stachníka z Microsoftu by bylo ale také potřeba, aby za neúspěchy a selhání nesl někdo odpovědnost. „Pomohla by kriminalizace manažerských rozhodnutí ve státní správě. V korporátu platí, že když udělám průšvih, musím žádat o odpuštění,“ podotkl Stachník.
Ve výsledku je ale potřeba, aby se do digitalizace zapojili všichni. „Myslím, že by pomohla větší digitální gramotnost celé populace. Poptávka by byla vyšší,“ řekl Petr Chládek z Jihomoravského inovačního centra. „Mám sen, aby Česko bylo za deset let skloňované mezi top třemi zeměmi v Evropě. Intelektuálně na to máme.“
Foto Forbes Česko
