„Dnes už se řadíme mezi střední až větší evropské nevládní organizace a střední ze světového pohledu. V číslech je to přes tři tisíce zaměstnanců,“ říká Šimon Pánek, šéf Člověka v tísni. Velký rozdíl oproti kořenům této neziskovky, která začínala jako parta nadšenců.
Člověk v tísni v současné době pomáhá od Ukrajiny přes Sýrii až po Etiopii, celkem jsou to téměř tři desítky zemí.
I proto byla pro nejznámější českou neziskovku stěžejní digitalizace. „Z našich destinací máme každoročně 1,7 milionu dokladů pro účetnictví. Kdybychom to sem měli vozit z celého světa, tak bychom se zbláznili,“ říká Pánek, jehož společnost tak využívá řešení od technologické firmy SAP.
Letošní rozpočet Člověka v tísni přesahuje 6,2 miliardy korun. A získávat finance na chod takhle velké organizace, to je pochopitelně neustálý boj.
„Co se financování týče, tak český stát se podílí asi šesti až sedmi procenty. Čeští občané a firmy v běžném roce tak deseti až dvanácti. Čili maximálně dvacet procent. A zbytek jsou mezinárodní nebo vládní celosvětové soutěže,“ popisuje Pánek.
V nich se soutěží o to, zdali Člověk v tísni dovede například na severu Sýrie zajistit alespoň základní vzdělávání v základních školách. Jde proti britským, německým či americkým organizacím.
„Prodáváme plán, jak někomu pomoci, jak najmout lidi, jak je vyškolit, jak v létě zajistit, aby v těch školách nebylo padesát stupňů a v zimě deset, když je to v pahorkatině v severní Sýrii a školy jsou jen přechodné stavby v uprchlických táborech,“ vysvětluje Pánek.
„Součástí těch soutěží bývá znalost legislativy, znalost všech věcí, které mohou nastat, a umění prokázat, že vím, co, jak a s kým budu dělat,“ přibližuje Hana Součková, generální ředitelka SAP Česká republika.
„Musíte prokazovat skutečně velký detail, mnohem větší než ve spoustě projektů v rámci komerčního světa,“ dodává Součková. „Zaměstnanci neziskovek na hypotetické scénáře musejí umět odpovídat. Ve firmách bychom se od nich mohli učit.“
Což je další důvod, proč Člověk v tísni na technologie vsází: aby aspoň některé z mnoha ambiciózních cílů usnadnily. Systém od společnosti SAP využívá především na legislativní a finanční záležitosti spojené se zaměstnanci.
„Vyhovuje nám to, protože nám ze všech možných systémů umožňuje nejvíce upravit specifické řešení na každou danou legislativu, ve které pracujeme,“ popisuje Pánek.
Podle Hany Součkové umožňuje jejich software nejen lepší řízení dokumentace a konsolidaci dat z desítek různých destinací, ale umí i pomáhat řídit týmy, jejich vzdělávání a rozdělování na „mise“.
„Největší přidanou hodnotou nových systémů je to, že nepotřebujete mít svůj plán přesně daný. Systémy jsou variabilní a dají se nasazovat postupně tak, jak je firma potřebuje. Někdy systém používáte na nábor nových lidí, jindy na školení,“ říká Součková.
Stýská se Šimonu Pánkovi po začátcích Člověka v tísni? Jak organizaci ovlivňují krizové situace, kterým čelí? A jak je to s propojením neziskovek a korporátu? Poslechněte si další díl podcastu BrandVoice.
