Nejkontroverznější americký prezident v historii kráčí mílovými kroky ke svému znovuzvolení. Donald Trump nemá mezi republikány konkurenci a v průzkumech už poráží i současného prezidenta Joea Bidena, s nímž si s největší pravděpodobností v listopadu střihne odvetu prezidentských voleb z roku 2020.
Trump nijak neskrývá, že se v případě návratu do Bílého domu hodlá chovat jako diktátor. A možná si tak bude počínat i v případě, že volby prohraje.
Souboj o republikánskou nominaci do letošního prezidentského klání odstartoval v pondělí v Iowě. Výsledky stranického volebního shromáždění potvrdily to, co předtím naznačovala celá řada průzkumů – Donaldu Trumpovi se mezi republikány nikdo nevyrovná. V Iowě vyhrál největším rozdílem, jaký si kdy v tomto státě připsal kandidát, který není úřadující hlavou státu.
Podle serveru Politico by Trump vzhledem k pondělnímu úspěchu mohl nominační proces prakticky rozhodnout už příští týden při druhé zastávce ve státě New Hampshire.
Exprezident sice čelí dvěma federálním a dvěma státním obžalobám, mimo jiné kvůli snaze zvrátit výsledek poslední voleb, ale před svými voliči veškerou negativní publicitu úspěšně interpretuje jako spiknutí proti své osobě.
Nahrává mu i to, že jeho protivníkem je 81letý Joe Biden s nejnižší popularitou ze všech amerických prezidentů moderní doby v této fázi prezidentství. S blížícím se termínem voleb se tak Trump čím dál víc umísťuje v průzkumech nad Bidenem.
Výsledky posledního šetření, zveřejněné ve středu, například ukazují, že ve státě Georgia Trump vede o necelých osm procentních bodů. Ještě v roce 2020 Biden přitom v Georgii zvítězil jako první kandidát demokratů za téměř tři dekády.
Nicméně Trump vítězí i v šetřeních, která se neomezují na jednotlivé americké státy. Pouze v jediném z letos zveřejněných „federálních“ průzkumů Biden Trumpa poráží, a to o pouhý jeden procentní bod.
Momentálně to tedy vypadá, že největší šanci stát se příštím americkým prezidentem má muž, který se v úřadu hodlá chovat jako diktátor.
„Domnívám se, že přesně tohle je jeho plán. Otázka není, zda to chce udělat, ale jestli mu to jeho okolí a systém umožní. Už během čtyř let jeho vlády mu americký ústavní systém poměrně efektivně bránil posunout USA k poloautoritářskému režimu,“ říká politolog a amerikanista Jakub Lepš.
Podle něj bude Trump v případě znovuzvolení testovat limity soudů, Kongresu i veřejného mínění. „Znovu už kandidovat nebude moct, takže názor veřejnosti mu může být ve druhém funkčním období ukradený. Americký systém by to podle mě ustál, ale rozhodně by čelil velice náročným zkouškám,“ míní Lepš.
Ve svém posledním rozhovoru Trump zopakoval prohlášení ze začátku prosince, že po návratu do funkce bude diktátorem „pouze první den“. Podle něj si to vyžaduje situace na jižní hranici Spojených států, která čelí náporu ilegálních migrantů. Začátkem letošního roku také odmítl podepsat přísahu, kterou se ve státě Illinois kandidáti na prezidenta dobrovolně zavazují mimo jiné k tomu, že v případě volební prohry se nepokusí svrhnout vládu.
Veřejná debata o Trumpových sklonech k autoritářství vygradovala loni v listopadu poté, co exprezident v projevu přirovnal své politické oponenty k „verbeži“ a poté to zopakoval v příspěvku na sociální síti Truth Social. Několik historiků posléze poukázalo na to, že se stejným termínem efektivně pracovali Benito Mussolini i Adolf Hitler, aby dehumanizovali své soupeře a podněcovali své stoupence k násilí.
Měsíc předtím zarezonoval jiný Trumpův výrok když prohlásil, že imigrace „otravuje krev naší země“. A loni létě dal bývalý prezident otevřeně najevo, že se v případě návratu do Bílého domu hodlá mstít svým oponentům v čele se současným prezidentem Bidenem a jeho rodinou.
Na pozoru se však musí mít celý svět a obzvlášť Evropa, která je v oblasti své bezpečnosti na Spojených státech do značné míry závislá. Už během prvního funkčního období Trump usiloval o zásadní proměnu americké zahraniční politiky směrem k většímu izolacionismu.
„Musíte pochopit, že pokud bude Evropa napadena, nikdy vám nepřijdeme na pomoc. Mimochodem, NATO je mrtvé a my ho opustíme,“ měl údajně Trump říct v roce 2020 předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Minulý týden to prohlásil eurokomisař Thierry Breton.
Trump však tehdy bojoval s prosazováním podobných dramatických otoček, protože k tomu neměl potřebné lidi na správných pozicích. V případě Trumpova znovuzvolení je však pravděpodobné, že své loajalisty dosadí na klíčové posty v Pentagonu, na ministerstvu zahraničí nebo v CIA. Alespoň to tvrdí téměř dvě desítky současných i bývalých diplomatů oslovených agenturou Reuters.
„Americký prezident s diktátorskými tendencemi může v mezinárodních vztazích napáchat obří škody. Nemůže sice jednostranně vyvést USA ze Severoatlantické aliance, ale otázkou je, zda bude jako prezident dodržovat závazky plynoucí z článku pět smlouvy NATO o společné obraně. V tomto ohledu jsou americké volby pro Evropu naprosto zásadní událostí letošního roku,“ líčí Lepš.
Všechna rizika spojená s dalším Trumpovým prezidentstvím demokraté pochopitelně využívají v předvolební kampani. Strana však sází na to, že jej porazí mimořádně nepopulární Joe Biden, nejstarší americký prezident v historii, jenž krátce po volbách oslaví 82. narozeniny.
Svou první prezidentskou kampaň Biden vedl už v roce 1987 a od té doby musel intenzivně pracovat na tom, aby jednou v Oválné pracovně usedl. Vydřel si to dekádami v americkém senátu a postem viceprezidenta za vlády Baracka Obamy, takže z jeho pohledu dává smysl, že stejně jako většina dosavadních amerických prezidentů usiluje i o druhé funkční období.
Přesto se po posledních volbách řada vlivných demokratů domnívala, že Biden se po čtyřech letech své funkce vzdá a uvolní místo někomu mladšímu, například své viceprezidentce Kamale Harris.
Šance, že kandidátem demokratů do příštích voleb nebude Biden, je mizivá. „Pouze pokud by nastala jedna ze dvou variant. Výrazné zhoršení zdraví americké ekonomiky, což by Bidenovu popularitu ještě více pohřbilo, ale to je nepravděpodobné. Nebo nějaká zdravotní příhoda, mentální či fyzická, která by ho vyřadila. Ale ani tento scénář zatím nic nenaznačuje,“ myslí si Jakub Lepš.
