Už to budou čtyři roky, co americký Forbes psal o trendu, který se tehdy objevil mezi technologickými firmami – začaly totiž zaměstnávat absolventy humanitních oborů.
Stewart Butterfield, který se usmíval z obálky sprnového Forbesu z roku 2015, vystudoval filozofii. A taky spoluzaložil platformu na sdílení fotek Flickr a nástroj pro pracovní komunikaci Slack. Tento jednorožec v průběhu 10 let získal od investorů přes 1,2 miliardy dolarů a minulý týden vstoupil na burzu – a to velmi úspěšně. Jeho valuace po prvním dni na Wall Street přesáhla 23 miliard dolarů.
S autorem článku Georgem Andersem mluvil Butterfield v roce 2015 o tom, že studium filozofie ho naučilo dvě věci: „Dokážu se díky tomu vyjadřovat velmi precizně a sledovat argumentaci až do důsledků, což je neocenitelné při vedení schůzek. A dějiny vědy zase ukazují, jak funguje to, když nějaké teorii věříme. Platí, dokud se neprokáže opak.“
Butterfieldův příběh čtenáře zaujal, jeho online verzi vidělo víc než 1,2 milionu lidí. Anders posléze tomuto tématu věnoval rovnou celou knihu – Můžeš dělat cokoli: Překvapivá síla „neužitečného“ humanitního vzdělání. Média jako The Washington Post nebo Harvard Business Review se také zapojila do diskuse o relevanci humanitních oborů v dnešní ekonomice čím dál víc poháněné technologiemi.
Univerzity potvrzují, že technologické společnosti se o absolventy humanitních oborů nepřestaly zajímat, ba naopak, zaměstnávají je ještě víc než dřív. Kromě očekávatelných oblastí, jako je komunikace, marketing nebo HR, tak čím dál častěji nacházejí uplatnění na pozicích donedávna vyhrazených absolventům technických a technologických oborů.
„Setkávám se s řadou studentů typicky humanitních oborů, jako je politologie nebo psychologie, kteří jsou ve skutečnosti softwarovými vývojáři,“ potvrzuje Sue Harbour, která vede oddělení kariérního poradenství na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Studující na Fakultě humanitních věd tvoří 75 procent všech studentů této univerzity.
Poptávka po zaměstnancích s humanitním vzděláním se
týká jak základních pozic, tak managementu. Ve vedení Slacku je například
zhruba polovina lidí s diplomem z netechnických oborů. Vedle filozofa
Butterfielda tu nejčastěji najdeme absolventy psychologie, politologie a anglického
jazyka a literatury.
Ukazuje se tedy, že obory dříve považované za zbytečné a bez
praktického uplatnění můžou studentům přinést dokonce větší jistotu uplatnění
na trhu práce. Dnes nejvíc poptávaná zaměstnání v technických a
počítačových oblastech by totiž v budoucnu mohla patřit k těm nejsnadněji
automatizovatelným, jak tvrdí loňská zpráva Institutu pro budoucnost práce
Strada a analytické firmy Emsi. Výzkumníci v ní uvádějí, že mezi uchazeči o
zaměstnání budou mít největší výhodu ti, kteří disponují soft skills, jež je
pro stroje obtížné napodobit – například sociální a emocionální inteligencí,
schopností využít a předat svou odbornost, dovedností koučovat a rozvíjet
ostatní či kreativitou. Tedy přesně tím, co Butterfieldovi podle jeho slov dalo
studium filozofie.
Autoři zprávy také zjistili, že počet absolventů humanitních
oborů, kteří našli uplatnění v technologických oborech, roste rychleji než
u jejich kolegů z počítačových nebo strojních fakult. A univerzity tento
trend podporují – například mluvčí Stanfordovy univerzity E. J. Miranda
potvrzuje, že univerzitní poradenské centrum už několik let pořádá oblíbené
setkání zástupců technologických firem právě se studenty humanitních oborů.
Ostatně ani samotné firmy striktně nebazírují na vzdělání uchazečů o zaměstnání. Zhruba 40 procent ze 101 pracovních pozic, které momentálně nabízí sanfranciská centrála Slacku, specifické požadavky na vzdělání výslovně neuvádí. Pro zbytek nabízených pozic je nejčastěji vyžadován diplom v technickém nebo byznysovém oboru, nicméně řada těchto technologických pozic (jako senior front-end engineer nebo community engineer) předpokládá pouze zkušenosti. Náborář Slacku odmítl firemní politiku komentovat vzhledem ke komunikačnímu embargu před vstupem společnosti na burzu.
Výzkumníci ve zprávě ovšem také podotýkají, že samotný talent na psaní nebo komunikaci nestačí. Pokud chtějí například absolventi žurnalistiky vyniknout mezi ostatními uchazeči o práci, musejí mít také jisté znalosti a dovednosti v oblasti IT, byznysu nebo třeba designu.
Studenti humanitních oborů v Berkeley se podle Sue Harbour často zapisují do volitelných kurzů, vstupují do různě zaměřených klubů nebo si přibírají druhý obor, aby diverzifikovali své schopnosti. Uvedla také, že podle zjištění Kalifornské univerzity si 60 procent loňských absolventů jejích humanitně zaměřených oborů po získání titulu našlo zaměstnání na plný úvazek, dalších 19 procent dál pokračuje v akademické dráze (dotazník však vyplní jen asi 35 procent absolventů a nespecifikuje se v něm, zda je o zaměstnání v technologickém oboru).
„Váš studijní obor není to, co děláte. Váš obor je prostě to, co studujete,“ uzavírá Harbour. „To, co skutečně děláte, je činnost, které vás baví se každodenně věnovat a za kterou dostáváte plat.“
