Kéž by Česko bylo jako hokejové Česko. Mělo by touhu vítězit. Mělo by schopnosti vítězit. Mělo by v čele osobnosti, které jdou příkladem. Nebálo by se postavit daleko silnějšímu soupeři. Byla by radost se na něj dívat. Ti, kdo se dívají, by drželi palce těm, co se rvou do roztrhání těla, a skákali by pro ně. A i když se nedaří, tak by tleskali, protože by dokázali poznat (a bylo by to taky jasně vidět), že prostě dělají, co můžou.
To, co předvedli dnes čeští hokejisté, bylo skvělé. To, co předváděli po celé mistrovství, bylo famózní. Nikdy se nevzdali. Bojovali. Měli mezi sebou naprosto mimořádnou osobnost. Ale taky měli kapitána a jeho tlupu z nové generace. Ať už to zítra v bitvě o bronz (doufám, že s Ruskem) dopadne jakkoliv, tohle prostě byla reklama na Česko, jak bych ho chtěl.
No, realita taková, zatím, není. Náš kapitán asi někde nasává a nejspíš ruskou vodku. Vize je, a to nejen kvůli tomu, dost rozmazaná.
Chuť být v něčem nejlepší, to není zrovna typická česká vlastnost. Postavit se hrdě soupeři, který má od začátku navrch, to nám taky moc nejde.
Nebudu mudrovat o každém z kamene a o národu z kvádrů. Ale zaplať pánbůh za hokejisty. Zaplať pánbůh za Jágra. Je to skvělá inspirace. A ještě k tomu zábava.
A navíc můžu svým dětem vyprávět, proč je Česko skvělé. Začnu hokejem a pak… Naštěstí je toho ještě hodně. A když se inspirujeme tím, jak bojují čeští hokejisté, bude toho víc.
Poprosím skeptiky a kritiky: cynické poznámky o hokejkách, inteligenci, Kozičce, blonďatých manželkách a tak si nechte od cesty. Česko je skvělá země. I díky jeho hokejistům. Jágr, Voráček, Pavelec & spol. díky. Díky vám vím, jak by mohlo Česko vypadat.
Čtěte také:
Kvitová & spol. do všech českých škol
Autor fotografie ČSLH/Aleš Krecl
