Bylo jen otázkou času, kdy si k nynějším pesimistickým výhledům do budoucna přisadí ekonom, který si svými ponurými předpovědi vysloužil přezdívku Doktor Zkáza (v angličtině Dr. Doom). A skutečně. Nouriel Roubini vnímá současnou kombinaci vysokého zadlužení států a firem s rostoucími úrokovými sazbami jako smrtící koktejl, kvůli kterému čeká celý svět dlouhá recese.
Odstartuje podle něj koncem letošního roku, může trvat celý příští a nejvíc ji pocítí korporace a investiční fondy. Roubini totiž očekává razantní pokles cen akcií, přednímu americkému indexu S&P 500 věští pád o čtyřicet procent. Důvodem je ‚‚tvrdé přistání“, kterým si trhy v USA musejí projít, jestli se má míra tamní inflace vrátit ze čtyřicetiletého maxima ke standardním dvěma procentům.
‚‚Nebude to krátká a mělká recese, bude krutá, dlouhá a hnusná,“ řekl Roubini agentuře Bloomberg. Ti, kteří očekávají pouze mírný hospodářský propad, by se podle něj měli podívat na vysoké dluhy firem a vlád jednotlivých zemí.
Na akutní globální dluhový problém ostatně upozorňují i zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF). Během pandemie totiž jak deficity státních rozpočtů, tak dluhy jednotlivých zemí rostly mnohem rychleji než během předchozích recesí, včetně těch největších, velké deprese z roku 1929 a velké recese z roku 2008.
Tempo zadlužování během covidové krize je podle MMF srovnatelné pouze se dvěma světovými válkami. Celkové zadlužení světa (dluhy států i společností) dosáhlo v roce 2020 na úroveň 256 procent globálního HDP, o 29 procentních bodů více než rok předtím. A náklady na obsluhu těchto dluhů nyní kvůli zvedání úrokových sazeb raketově rostou.
Zdroj: MMF
A to i proto, že americká centrální banka Fed ve středu dle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma tři až 3,25 procenta, což je nejvíce od roku 2008.
Vysoké sazby zpravidla posilují dolar, který je už nyní nejsilnější za posledních dvacet let. A vzhledem k tomu, že je světovou měnou číslo jedna, mají rozhodnutí Fedu globální dopad. S většinou hlavních komodit, jako je ropa či zlato, se obchoduje v dolarech a také je v nich denominována zhruba polovina státních dluhů. A čím je dolar silnější, tím vyšší jsou náklady na obsluhu těchto dluhů.
Roubini si ve své předpovědi servítky nebere. ‚‚Mnoho zombie institucí, domácností, korporací, bank, stínových bank a zemí zemře,“ říká. Termín ‚‚zombie“ označuje entitu, která není schopna dlouhodobě samostatně fungovat a vyžaduje vnější finanční pomoc. Jenže té bude čím dál méně, protože řada vlád si po rozsáhlých covidových programech další dotace dovolit nemůže.
Připomíná, že ‚‚tyto fiskální stimuly přehřívají agregátní poptávku“. Takže, zjednodušeně řečeno, ještě víc zvyšují inflaci. Výsledkem bude podle ekonoma stagflace podobná té ze sedmdesátých let minulého století – kombinace nízkého či nulového hospodářského růstu s vysokou inflací, vedoucí k nárůstu nezaměstnanosti.
A aby toho nebylo málo, dodal, že ‚‚je pouze otázkou času, než se objeví další ošklivá pandemie“.
Americký ekonom s íránskými kořeny proslul tím, že jako jeden z mála předpověděl finanční krizi z roku 2008, kterou odstartovalo prasknutí bubliny na americkém realitním trhu. Už v roce 2005 varoval, že se ceny tamních nemovitostí vezou na spekulativní vlně, která brzy potopí celou ekonomiku.
