Dluhopisové trhy často reagují na geopolitické otřesy rychleji než akcie. Přesně to je nyní vidět po vypuknutí konfliktu v Perském zálivu.
První reakce je poměrně přímočará. Prudký růst cen ropy a energií zvyšuje obavy z nové inflační vlny. Investoři proto začínají požadovat vyšší výnos jako kompenzaci za očekávané znehodnocení peněz. Výnosy vládních dluhopisů tak stoupají napříč trhy.
„Prudký nárůst cen ropy pro světovou ekonomiku představuje výrazný stagflační šok, tedy kombinaci vyšší očekávané inflace a slabšího očekávaného ekonomického růstu. Vládní dluhopisy tentokrát nepotvrdily roli bezpečného přístavu pro investory, když jejich ceny více či méně poklesly na všech hlavních trzích, tedy v USA, Japonsku i Německu,“ říká Michal Stupavský z investiční společnosti Conseq.
Podle Stupavského nárůst jejich výnosů do doby splatnosti od vypuknutí válečného konfliktu na Blízkém východě jednoznačně odráží vyšší prémii za očekávanou vyšší inflaci v následujícím období.
Pokud by konflikt trval delší dobu a zásadněji narušil globální ekonomiku, mohl by se původní inflační šok postupně proměnit ve strach z hospodářského útlumu. V takové situaci by část investorů začala znovu hledat bezpečí v dluhopisech největších ekonomik.
Co zdražování dluhu znamená pro český rozpočet
Růst výnosů dluhopisů má přímý dopad také na státní finance. Výnos totiž představuje úrok, za který si vláda na finančních trzích půjčuje. Pokud se zvyšuje, zdražuje se i obsluha státního dluhu.
V posledních dnech byl tento pohyb na tuzemském trhu mimořádně výrazný. Výnos desetiletého českého vládního dluhopisu se během týdne zvýšil ze zhruba 4,3 procenta na 4,9 procenta. Podle dat agentury Bloomberg jde o nejvýraznější procentuální nárůst od období po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Vyšší výnos však automaticky neznamená okamžitý problém pro veřejné finance. „Výnosy do doby splatnosti českých vládních dluhopisů se pohybují v rozmezí od čtyř do pěti procent, takže se zatím v žádném případě nejedná o prohibitivně vysoké úrovně, co se obsluhy českého vládního dluhu týče,“ míní Stupavský.
Podle něj navíc hraje roli i celková velikost zadlužení. Podíl českého vládního dluhu na hrubém domácím produktu se pohybuje kolem 45 procent, což je ve srovnání s řadou vyspělých ekonomik výrazně nižší hodnota.
Zahraniční investoři proto podle odborníka nadále vnímají tuzemské vládní dluhopisy jako relativně bezpečnou investici.
„Dokud rizika vyšší inflace přicházející z globální ekonomiky neodezní, nelze vyloučit další růst českých výnosů. To samé se týká dluhu ostatních zemí střední a východní Evropy, které trh stále řadí mezi takzvané rozvíjející se trhy. To jejich situaci ve srovnání například s německým dluhem samozřejmě komplikuje,“ uvedl ekonom Portu Jan Berka pro Investiční web.
Obchodníci podle Berky vědí, že Evropa je energeticky nesoběstačná, což výrazně zhoršuje její inflační výhled. Vzhledem k tomu, že nervozita ohledně cen ropy a zemního plynu zřejmě ještě nekončí, je tu riziko dalšího růstu výnosů i v dalších dnech. A spolu s tím může sílit tlak na vyšší sazby úvěrů, například hypoték.
Menší trh, větší pohyby
Výnosy vládních dluhopisů rostly po vypuknutí konfliktu v Perském zálivu napříč trhy, nicméně české obligace reagovaly výrazněji než ty americké nebo německé.
Rozdíl mezi výnosem desetiletých českých a německých dluhopisů se podle dat Bloombergu přiblížil k hranici dvou procentních bodů, což je nejvyšší úroveň od roku 2023.
Jedním z důvodů je samotná velikost trhu. „Výraznější nárůst výnosů do doby splatnosti českých vládních dluhopisů oproti hlavním trhům je důsledkem relativně nízké likvidity domácího trhu. Jinak řečeno, český trh vládních dluhopisů není příliš hluboký, takže větší objem prodejních příkazů má silnou tendenci na trhu vyvolat výraznější pokles,“ vysvětluje Stupavský.
Podle něj přitom domácí makroekonomické fundamenty zůstávají v posledních dnech víceméně beze změny a další vývoj bude záviset především na globální situaci na finančních trzích.
Má americký dluh strop?
Někteří investoři upozorňují, že pokud by inflace zůstala vyšší a vlády pokračovaly v rozsáhlém zadlužování, mohly by se výnosy amerických státních dluhopisů posunout ještě výrazně výše. Objevují se proto i názory, podle nichž by desetileté americké vládní dluhopisy mohly v příštích letech nést výnos kolem šesti procent.
Takový vývoj by měl zásadní dopady na celý finanční systém. Americké státní dluhopisy totiž fungují jako základní referenční sazba pro oceňování celé řady aktiv od akcií po hypotéky. Podle Stupavského má však tento scénář své limity dané samotnou velikostí amerického zadlužení.
„Domnívám se, že vzhledem k rekordní výši amerického vládního dluhu – absolutně 39 bilionů dolarů a relativně vůči HDP 122 procent – si Fed a americké ministerstvo financí z hlediska jeho střednědobé udržitelnosti nemohou u desetileté maturity po delší dobu dovolit výrazně vyšší výnos do doby splatnosti než pět procent,“ uzavírá expert.
