Jedete z místa A do místa B, mačkáte se ve vlaku nebo autobusu a přitom na stejné trase jede spousta prázdných aut jen s řidičem? Přesně tuhle zkušenost měl i francouzský programátor Frédéric Mazzella, a tak dostal nápad na BlaBlaCar – online službu, jež spojuje lidi, kteří jedou s prázdným místem v autě, s lidmi, kteří chtějí cestovat stejným směrem. A poté, co se BlaBlaCar stal největší evropskou službou na spolujízdu v Evropě, míří i do Česka.
Pozor, BlaBlaCar není něco jako Uber. Je o cestování z města do města a řidiči v téhle službě nejsou profíci, kteří si za volantem vydělávají. „Jde nám o to, aby řidič mohl rozprostřít náklady na jízdu, ne, aby na ní vydělal. Nechceme, aby v rámci naší služby vznikali profi řidiči. Řidiči nejsou naši zaměstnanci ani OSVČ, ale normální lidé, kteří mají místo v autě,“ říká Pavel Prouza, country manažer pro Česko a Slovensko.
Oficiální datum spuštění BlaBlaCar u nás ještě není známé, podle informací Forbesu by k němu mělo dojít na začátku příštího roku.
BlaBlaCar by měl být konkurencí především pro vlaky a autobusy, a to svou flexibilitou i cenou. Na trzích, kde už je spolujízda pevně zavedená, si bere poplatek z celkové ceny jízdy, v průměru jde o deset procent. (Platí to například o Francii nebo Velké Británii.) Existuje zároveň horní strop, aby se poplatek na dlouhých jízdách nevyšplhal příliš vysoko.
Na nově zaváděných trzích si BlaBlaCar tento poplatek neúčtuje, jde mu především o vybudování dostatečně velké členské základny. „Hodně dbáme na vzájemné hodnocení lidí, takže než si sednete s někým do auta, vidíte jeho fotku, znáte pravé jméno i hodnocení ostatních uživatelů. Účty jsou navíc spárované s Facebookem a ověřujeme i telefonní čísla,“ říká Prouza.
Francouzská služba, kterou Mazzelle odstartoval v roce 2006, už pokrývá skoro celou Evropu. Na mapě jí ale k územní celistvosti dosud Česko a Slovensko scházely. Přitom ve střední a východní části starého kontinentu se služba dobře uchytila: hodně populární je v Polsku a nabírá na síle i v Chorvatsku nebo Maďarsku, zejména co se týče přeshraničních cest. „Čekáme, že právě tohle by se mohlo stát i mezi Českem a Slovenskem,“ říká Prouza.
Expanzi firmy do celého světa pohání peníze od významných investorů, jako jsou Accel Partners, Index Ventures či Insight Venture Partners. Poslední kolo investic letos v září ocenilo BlaBlaCar na 1,6 miliardy dolarů.
Velké plány má Prouza i pro český a slovenský trh. „Podle růstu, který jsme viděli v zemích střední a východní Evropy, si myslíme, že bychom se během příštího roku měli dostat na statisíce uživatelů,“ říká s tím, že BlaBlaCar má celosvětově více než 20 milionů aktivních členů, tedy těch, co službu za poslední půlrok aspoň jednou využili.
Mezi ně patří i sám Prouza, který si BlaBlaCar vyzkoušel na dovolené na Sicílii a zjistil, že ho spolujízda na dané trase vyšla desetkrát levněji než cesta vlakem. „Myslím, že sdílená ekonomika má velký smysl, proto jsem do toho šel,“ říká Prouza, jehož si možná pamatujete jako jednoho z tvůrců legendárního herního pořadu České televize Game Page. Před přestupem do BlaBlaCar také pracoval pro analytickou společnost Socialbakers, herní startup Geewa či reklamní agenturu Leo Burnett.
Pavel Prouza
A na závěr zodpovíme otázku, která vás určitě napadla, ale báli jste se zeptat. Proč se služba jmenuje BlaBlaCar? Původně, ještě když nepřekročila hranice Francie, nesla poměrně logický název Covoiturage (spolujízda), když ale firma vyrážela do zahraničí, hledala nové mezinárodní jméno. „A po velkém brainstormingu vedení firmy si jeho účastníci pamatovali jen jeden z návrhů: BlaBlaCar,“ vysvětluje Prouza.
Jméno se chytlo a nakonec se dobře hodilo i jako ukazatel „ukecanosti“ v profilech uživatelů. Když pojedete s někým, kdo se z možností „Bla“, „BlaBla“ nebo „BlaBlaBla“ označil tou třetí, tak víte, že asi celou cestu nezavře ústa.
