skip to main content
Koronavirus

Do Číny odjelo 25 expertů Světové zdravotnické organizace. Co zjistili o koronaviru?

2 minuty čtení

V uplynulých týdnech vyslala Světová zdravotnická organizace (WHO) mezinárodní tým 25 odborníků do Číny. S jakým cílem? Dostali za úkol přinést nezpochybnitelné závěry o situaci kolem koronaviru COVID-19 – nezpochybnitelné, ale také nezkreslené čínskou propagandou.

„Většina globální populace zatím není připravena, přístupem, ale ani materiálově, na implementaci tak rozsáhlých a důkladných opatření, jaká v boji proti koronaviru COVID-19 zavedla Čína,“ shrnuje zpráva WHO.

„Jde přitom o jediné možné a prověřené zásahy, s jejichž pomocí lze účinně minimalizovat riziko šíření nákazy. Základem opatření je extrémně důsledné sledování vývoje nákazy, možnost bleskové diagnózy, následná izolace infikovaných, vystopování lidí, s nimiž přišli do přímého kontaktu, a jejich testování spojené s preventivní karanténou.“

Reklama

Konkrétní zjištění, ke kterým tým odborníků dospěl, nám poskytují jasnější obraz nákazy, která už několik týdnů drží v šachu v podstatě celý svět.

1.
Čína je aktuálně schopna vyprodukovat 1,6 milionu testovacích souprav na nový typ koronaviru týdně. Výsledek se dozvíte ještě týž den. Po celé zemi je na virus vyšetřen každý, kdo jde za lékařem s horečkou.

2.
V Číně bylo do 17. února vyšetřeno přibližně 45 tisíc nakažených lidí, přičemž úmrtnost se pohybovala kolem 3,4 procenta. Zda lidé nákaze podlehnou, silně ovlivňuje věk, jiné již trvající zdravotní obtíže, pohlaví, a zejména reakce zdravotnického systému.

3.
Míra úmrtí byla nejvyšší u infikovaných osob, které trpěly kardiovaskulárním onemocněním, a to 13,2 procenta. U nakažených s nízkou hladinou cukru to bylo 9,2 procenta, s vyšším krevním tlakem 8,4 procenta, s chronickým onemocněním dýchacích cest 8 procent a u pacientů s rakovinou 7,6 procenta.

Pouze v 1,4 procenta případů zemřeli lidé, kteří neměli žádné jiné zdravotní potíže.

4.
U většiny infikovaných se dříve či později projeví příznaky. Případy lidí, u nichž byl virus detekován a kteří v té době příznaky neměli, jsou vzácné.

5.
Nejčastějšími příznaky nákazy jsou horečka (88 procent) a suchý kašel (68 procent). Běžné je také vyčerpání (38 procent), vykašlávání hlenu (33 procent), dušnost (18 procent), bolest v krku (14 procent), bolesti hlavy (14 procent), bolesti svalů (14 procent) a zimnice (11 procent). Méně časté jsou žaludeční nevolnosti a zvracení (5 procent), ucpaný nos (5 procent) a průjem (4 procenta).

6.
Ženy se koronavirem nakazí stejně často jako muži. Na nemoc však zemřelo pouze 2,8 procenta infikovaných čínských žen, oproti 4,7 procenta mužů. U těhotných žen se podle všeho virus neprojevuje nijak závažněji – v devíti případech, kdy rodily nakažené ženy, se děti narodily císařským řezem zdravé, aniž by se na ně koronavirus přenesl.

Koronavirus na snímku elektronového mikroskopu | Foto NIAID
Reklama

7.
Když se v Číně objevil na jednom místě větší počet infikovaných, ve většině případů (78–85 procent) šlo o rodinné příslušníky či lidi, kteří navzájem přišli do těsného kontaktu. Přenos jemnými aerosoly ve vzduchu na velké vzdálenosti tak nepatří mezi hlavní příčiny šíření.

8.
Většina z více než dvou tisíc nakažených nemocničních pracovníků byla infikována buď doma, nebo v rané fázi propuknutí nemoci ve Wu-chanu, když ještě nebyla zvýšena ochrana nemocnic.

9.
Pět procent lidí, kterým je diagnostikováno onemocnění COVID-19, vyžaduje umělé dýchání. Dalších 15 procent potřebuje dýchat vysoce koncentrovaný léčebný kyslík. Zatímco u mírně nemocných pacientů je průměrná doba od začátku onemocnění do zotavení 14 dní, u těchto těžkých a kritických pacientů se pohybuje mezi třemi a šesti týdny.

10.
Virus COVID-19 je z 96 procent geneticky identický se známým koronavirem objevujícím se u netopýrů a z 86 až 92 procent identický s koronavirem u luskounů. Nejpravděpodobnější příčinou zrodu tohoto nového onemocnění se tak jeví právě přenos zmutovaného viru ze zvířat na člověka.

Reklama
Reklama