Telekomunikace je základ státu. A u nás také často předmětem kritiky. Na férovost soutěže dohlíží strážná věž Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Tak působí také kancelář jeho předsedy v posledním patře sídla úřadu v pražské Sokolovské ulici, kde se každý den rozplétají spletité telekomunikační sítě.
V Česku koluje asi patnáct milionů SIM karet. V průměru vyjde na jednu přes devět gigabytů dat měsíčně. A přestože dohromady mobilní operátoři investují do infrastruktury asi deset miliard korun ročně, jsou na mapě stále stovky bílých míst.
Kam se trh posunul ohledně cen i pokrytí? Proč vstup čtvrtého operátora do Česka teď nedává smysl? A kdy bude spolehlivě pokrytá celá země včetně dopravních koridorů, aby šlo bez problémů pracovat z vlaku?
Na to Forbesu odpovídá Marek Ebert, který viděl proměny tuzemského telekomunikačního trhu z první ruky. Pro úřad pracuje skoro dvě dekády a od roku 2007 vedl sekci pro regulaci. V roce 2020 se stal členem Rady a od loňského února stojí v jejím čele.
Jak si dnes vede český mobilní trh?
Asi není žádným tajemstvím, že tu máme oligopolní strukturu se třemi velkými hráči – O2, T-Mobile a Vodafone. Nicméně kvalita služeb je na dobré úrovni, ceny za neomezené tarify se dostaly na úroveň průměru Evropské unie a k dnešnímu dni máme pokryto 5G sítěmi 97 procent obyvatelstva. Takže vývoj vidím pozitivně.
Je oligopol akceptovatelný?
Oligopol není sprosté slovo, je to prostě reálný popis situace. Samozřejmě my jsme tu od toho, aby nedocházelo k porušování podmínek hospodářské soutěže a nemělo to negativní dopad na spotřebitele.
Tak jinak, funguje soutěž jen se třemi hráči?
Dalo by se říci, že více operátorů znamená větší soutěž, ale jsem rád, že jsou ve hře od roku 2013 také virtuální operátoři, kterých je dnes kolem stovky. Přestože jejich tržní podíl není tak významný, jsou mezi nimi i velcí hráči, kteří mají více jak sto tisíc SIM karet. Pak tu máme i takzvané „Branded Resellers“, jako je BleskMobil, prodejní kanál O2. Ti všichni trh ovlivňují.
Jaký je tržní podíl virtuálních operátorů?
Není takový, jaký bychom si ho představovali. V roce 2023 byl podle SIM karet tržní podíl virtuálních operátorů na českém trhu kolem čtyř a půl procenta. Ale jak jsem říkal, někteří jsou majetkově propojeni s velkými operátory, podíl těch nezávislých je asi o procento nižší. Na druhou stranu z našeho posledního průzkumu vyplývá, že asi každý desátý Čech využívá virtuálního operátora.
Jakou roli v tom hraje váš úřad?
Český telekomunikační úřad ve všech aukcích od roku 2012 stanovoval podmínky pro podporu vstupu virtuálních operátorů tak, aby měli na velkoobchodním trhu větší šanci. V každé aukci kmitočtů, nejdříve 4G a pak 5G, jsme také vyhradili spektrum pro nového velkého operátora, který ale bohužel nepřišel.
Foto se svolením ČTÚ
Šéf Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert
Proč čtvrtý operátor nepřišel?
Myslím, že trh v Česku není tak velký a zajímavý. Při necelých jedenácti milionech obyvatel máme asi patnáct milionů SIM karet, sítě jsou už vybudované a pokrytí je velké. Není tu teď prostě ekonomický prostor pro vstup nového velkého hráče. My musíme hlavně dávat pozor na to, aby nezneužívali svého postavení a plnili svoje závazky a podmínky z aukcí.
Co by pro operátora obnášel vstup na český trh?
Nový operátor by si musel postavit alespoň základní infrastrukturu, získat spektrum, vybudovat sítě a nabrat kritickou masu zákazníků, aby mohl vůbec fungovat. To jsou obrovské náklady, které se na takto malém trhu už nevyplatí.
V Česku si operátoři kmitočty draží v aukcích a dostávají od nás přísná kritéria na rozvoj infrastruktury, za jejichž neplnění jim hrozí odebrání spektra. Dohromady mobilní operátoři investují do infrastruktury asi deset miliard korun ročně, což není málo.
Drží se kvůli tomu ceníky operátorů vysoko?
Připouštím, že Česko není nejlevnější v Evropě, co se týče mobilních služeb. Na druhou stranu už dávno neplatí ani to, že jsme nejdražší. Ceny se daří postupně snižovat i díky podmínkám, které stanovujeme v aukcích.
Ty jsou důležité pro indikaci úrovně velkoobchodních cen, což se následně promítá do úrovně maloobchodních cen. Jednotková cena za megabyte dat byla v roce 2022 přes dva haléře a loni klesla na 1,7 haléře.
Je internet v mobilu hlavním tématem?
Ano, jasně vidíme, že datová spotřeba na mobilním trhu roste, meziročně až o čtyřicet procent. Na jednu SIM je za měsíc v průměru přes devět gigabytů dat. Pro nás je proto důležité sledovat vývoj nabídek neomezených tarifů.
Jak jsme na tom s neomezenými tarify?
Poslední rok dva jsme se, co se týče cen, posunuli v Evropě zhruba na průměr. Takže tady vidíme posun k lepšímu. A co se týče kvality služeb, tak si dovolím říct, že mobilní služby v Česku jsou velmi kvalitní a pokrytí je na opravdu dobré úrovni. To pocítíte, když jedete vlakem a hned za českými hranicemi se pokrytí výrazně zhorší.
Evropská unie požaduje, aby do roku 2030 bylo 5G dostupné v každé obydlené oblasti.
A jak si pro porovnání vedeme s fixním připojením?
Přiznávám, že tam zatím s pokrytím úplně spokojení nejsme. V Česku je zhruba jen 37 procent domácností s dostupnou optickou přípojkou. Tam za evropským průměrem bohužel pokulháváme a bude potřeba to zlepšit.
Naštěstí je dostatečně velká soutěž na úrovni infrastruktury i počtu poskytovatelů. Kromě těch velkých hráčů fungují stovky lokálních poskytovatelů i regionálních podnikatelů. To samozřejmě tlačí na ceny, které jsou kolem dvou set korun měsíčně za pevný internet, což je na Evropu nebývale málo.
Kde vidíte mezery na mobilním trhu?
My se nyní zaměřujeme na řešení bílých míst na mapě pokrytí. Evropská unie požaduje, aby do roku 2030 bylo 5G dostupné v každé obydlené oblasti. Je to jeden z cílů takzvané digitální dekády. My bychom měli mít do roku 2031 pokryto 5G 95 procent obyvatel každého okresu Česka a je to také součástí závazků operátorů z aukcí. Mapu aktuálního pokrytí můžete vidět na našem webu.
Je to realistický požadavek?
Ačkoli se operátoři snaží infrastrukturu rozvíjet, tak to není vždy v jejich rukou. Může se to zadrhnout na stavebním řízení nebo při posudku krajinného rázu na kraji. Také se může stát, že daná obec nedá souhlas pro vybudování věže na svém katastru. Při odstranění těchto překážek se snažíme pomáhat.
Vyvíjí se trh dobrým směrem?
Když to vezmu od začátku, tak mezi lety 2012 a 2015 nastartovala vývoj na trhu aukce 4G sítě. Přišli „Branded Resellers“, virtuální operátoři, a my jsme hodně tlačili na neomezené hlasové služby, což se povedlo. Pak začal trh trochu stagnovat a my jsme začali připravovat regulaci.
V roce 2020 jsme poslali požadavek na přezkoumání na Evropskou komisi, která vyhodnotila český trh jako nevhodný pro uplatnění ex ante regulace. Poté jsme zkoušeli návrh ještě přepracovat, ale ani napodruhé jsme neuspěli.
S čím Evropská komise nesouhlasila?
Oponovala tím, že u nás už existují nástroje, které mají přirozenou soutěž podpořit – jako jsou například závazky z aukcí kmitočtů. Také argumentovali neveřejnými nabídkami levnějších tarifů a balíčků, které nutí operátory s cenami hýbat, ale i existencí virtuálních operátorů na trhu.
A neměly by tyto nabídky být naopak veřejné?
Dříve tu byla úvaha, jestli je vhodné to upravit legislativně, aby tyto v uvozovkách podpultovky byly transparentní, ale všichni z odvětví telekomunikace se shodli, že tím bychom omezili možnosti soutěže. A pro zákazníky to znamená lepší ceny, ačkoli pro to sami musejí něco udělat.
Počítáme s tím, že do roku 2026 by mělo mít 670 vlakových souprav lepší signál.
Jaký další vývoj mobilní telekomunikace čeká?
Soustředíme se teď primárně na zlepšení pokrytí zejména venkovských oblastí Česka 5G sítěmi. Letos jsme zatím pro dva ze tří operátorů stanovili podmínku, kdy musejí pokrýt pět set bílých míst na mapě, dvě stě unikátních a tři sta společně.
Snažíme se také zlepšit pokrytí na všech tranzitních koridorech, tedy nejen Praha – Česká Třebová – Ostrava, který je v dotačním programu ministerstva průmyslu a obchodu. Úřad také připravil historicky první dotační výzvu pro dopravce na opakovače mobilního signálu do vozů.
Jaká je odezva?
Nejpozději 1. ledna 2026 budeme mít na českých železnicích 670 upravených vozů, ve kterých budou dostupnější mobilní služby. Naším hlavním cílem je tlačit na zlepšování kvality pokrytí jak v rurálních oblastech, tak v dopravních koridorech, pomoci urychlit výstavbu optické pevné infrastruktury, aby měli všichni moderní, kvalitní a dostupné služby.
