skip to main content
Koronavirus

Do karantény půjde více škol a zavládne chaos. „Je to jen otázka času,“ říká Ondřej Kania

3 minuty čtení

Několik škol v Česku vstoupilo do nového školního roku v karanténě. „A nebudou poslední,“ říká k tomu Ondřej Kania, osobnost výběru Forbes 30 pod 30 a zakladatel vzdělávací agentury JK Education, který v České republice provozuje škol několik.

V žádné z těch jeho se sice za první týden školního podzimu 2020 ještě kvůli možné nákaze koronavirem neuzavřela ani třída a všechny testy žáků, kteří se nechávají testovat z vlastních důvodů, dopadají negativně, ale podle Kanii je jen otázka času, kdy se vyskytne první případ nákazy, s nímž se jeho vzdělávací instituce budou muset popasovat. „Víme, že to přijde. Za týden, možná za dva. Sázíme se, kdo to trefí blíž.“

V srpnovém čísle Forbesu vyjádřil Ondřej Kania v materiálu o přípravě škol na koronavirové září obavu, že české školství na nový školní rok vůbec není připraveno tak, jak by na něj být připraveno mělo. Zprávy přímo z některých škol, jež se s potvrzením nákazy koronavirem u žáků či u učitelského sboru první školní týden potýkají, jeho slova potvrzují.

Související vydání

„Mám pocit, že pro všechny je obrovské překvapení, že 1. září začala škola,“ podotýká Kania. Zdroje ze škol, které nákazu koronavirem řeší, hovoří kupříkladu o tom, jak si je navzájem pinká zcela přetížená hygiena s ministerstvem zdravotnictví tam a zpátky a jim nezbývá než přicházet s vlastním řešením situace; kupříkladu protože „větrat pět dní“ jim nepřijde jako zcela funkční strategie.

„Přitom mi přijde logické předpokládat, že když se navalí pár milionů dětí a stovky tisíc učitelů do škol, tak se asi ohledně koronaviru něco bude dít, a všichni by na to měli být velice konkrétně a detailně připraveni – jenže to se neděje,“ říká k situaci Ondřej Kania, do jehož škol jen v Praze denně proudí přes sedm stovek lidí.

„Teď je to ještě v pohodě,“ dodává. „Je teplo, hodně škol učí venku, hodně se větrá, ale až bude trochu větší zima a případy nákazy půjdou nahoru, půjde do tuhého. Nejsem si ale jist, do jaké míry se dá spoléhat na to, že se dostaví nějaká externí pomoc od státu.“

Reklama

Kania říká, že jeho školy si samozřejmě dokážou poradit samy – ostatně už na konci července, kdy české ministerstvo školství s jakýmkoli zveřejněním jakékoli strategie pro blížící se školní rok váhalo, měl pro své školy připravených hned několik krizových scénářů (stejně jako mnozí další provozovatelé a ředitelé jiných škol).

„Problém ale při takových opatřeních nastává z hlediska zodpovědnosti, protože v takových situacích bychom měli postupovat vždy pod dohledem hygienické stanice,“ dodává. „Jenže pokud nám ta stanice řekne, že máme prostě pět dní větrat a pak nám třeba zavolá, je nezbytné zvolit vlastní strategii.“

To však není v souladu s tím, jak by to probíhat mělo – totiž jednat pod supervizí hygieny. Jakákoli škola, na níž se v následujících dnech a týdnech nákaza vyskytne, tak bude podle Kanii postavena před dilema: buďto čekat na to, až si na ni přetížená hygiena najde čas, nebo promptně minimalizovat riziko šíření nákazy navzdory tomu, jak by se měla zařídit podle všech nařízení a regulí.

„Z dosavadních zkušeností je evidentní, že hygienické stanice moc nespolupracují, protože na to nemají potřebnou kapacitu.“

S nástupem zimy se navíc budou lidé více sdružovat v uzavřených prostorách a podle některých předpokladů se může počet nově nakažených vyšplhat i na dvě tisícovky denně.

„Pokud k tomu společnost přistoupí tak, že koronavirus není problém veškeré populace, a proto jen odizolujeme staré lidi a sem tam se zavře škola nebo třída, pak to bude v pořádku,“ míní Kania.

„V první řadě musí ale nějakým způsobem bezchybně fungovat stát a být na to připravený. Situace byla ostatně na jaře mnohem lepší a zavřelo se všechno, ovšem teď to bude mnohem horší – a stát jako by s tím nepočítal.“

Reklama
Reklama