„Začalo to vlastně již před třemi lety a s lidmi, kteří jsou dnes už někde úplně jinde,“ popisuje historii nového projektu Jan Svoboda, spoluzakladatel fondu LongRiver zaměřeného na digitální aktiva a blockchainové technologie.
Už v roce 2021 přišel Svoboda s myšlenkou, že by právě teď mohl být ideální čas začít investovat do blockchainových technologií. Více než kumulace kryptoaktiv jej ale lákala představa budovat infrastrukturu, a to pokud možno hlavně s českými firmami a experty, kterých je v Česku na tak malý stát obrovské množství.
„Bavili jsme se s různými kapacitami v oboru, jak tomuto odvětví u nás pomoci. Osobně jsem mluvil s desítkami lidí a postupně si skládal mozaiku toho, co budeme chtít dělat. Nechtěli jsme ale jen do oboru přesměrovat další peníze. Mimo jiné proto, že je tento svět širokou veřejností stále vnímaný jako silně rizikový a naším hlavním cílem proto je dát mu punc legitimity, kterou si zaslouží,“ vysvětluje Svoboda.
„Jednou z cest, jak toho docílit, je pojmout celé toto odvětví více regulatorně a řekněme plně regulovaně,“ dodává další z partnerů fondu, František Vinopal.
Fond se zaměřuje hlavně na investice a rozvoj projektů v oblasti digitálních aktiv a fintechu. „Ambicí fondu pak není nic menšího než z geografického středu Evropy budovat kritickou finanční infrastrukturu budoucnosti,“ doplňuje Svoboda.
Vinopal věří, že tím mohou konečně pomoci vyřešit zásadní problém podnikatelů v oblasti kryptoměn, který se jmenuje „přístup k platebním účtům“. Žádné banky, až na pár družstevních záložen, totiž nechtějí krypto firmám vést účty. Ty jsou ale ze zákona podmínkou pro podnikání, a vzniká tak patová situace.
Část firem to řeší útěkem do zahraničí, jiná migrací ke zmíněným záložnám. To ale není to jediné, o co se fond v tomto směru snaží. Celkově by chtěl urychlit adopci digitálních aktiv a přispět k jejich větší decentralizaci a bezpečnosti.
„Když se totiž na ten trh podíváte zblízka, brzy zjistíte, že vztah mezi bankami a kryptopodnikateli se za posledních několik let zásadně nezměnil. Většina kryptofirem u nás stále žije v permanentní nejistotě o něco tak bazálního jako bankovní účty, a to navzdory faktu, že se samotný náhled bankéřů na sféru kryptoměnového světa mění. A tuto změnu chceme s LongRiver a jeho projekty akcelerovat,“ dodává Lukáš Bárta, spoluzakladatel fondu.
Lukáš Bárta
Původní Svobodův plán byl vytvořit podfond již existujícího PRIME FUND, jehož je rovněž spolumajitelem. Nakonec se ale ukázalo jako schůdnější založit fond nový a nenarušovat dobře zaběhnutý fond dalším rozšiřováním.
Navíc ve fondu došlo k majetkovým změnám. Druhý z hlavních partnerů, Jozef Síkela, prodal svůj podíl a odešel do vlády na pozici ministra průmyslu a obchodu. Novým partnerem Svobody se tak stal investor a finančník Dušan Moskaliev. Právě s ním nyní provozuje samotný PRIME FUND, který zatím poskytuje klientům zhodnocení necelých patnáct procent.
Řada osobních vazeb z doby prvotního průzkumu ale vydržela a zhruba tři čtvrtě roku zpátky se tehdejší partneři začali připomínat s tím, že je téma aktuálnější, než kdy bylo. Navzdory problémům z posledních dvou let navíc obrovským způsobem pokročila akceptace oblasti kryptoměn širokou veřejností.
Předchozí zkušenosti aktérů spolu s představami o cílech, kterých chtějí v následujících letech dosáhnout, vedly k rozhodnutí vytvořit zcela nový infrastrukturní fond – LongRiver. Historie ale nevedla přímočaře rovnou k veřejnému fondu.
Celé investiční těleso se v první fázi na světě objevilo jako alternativní privátní fond. Ten dnes obsahuje aktiva v řádech nižších stovek milionů korun. V současnosti fond akvíruje aktuální i historické blockchainové a kryptoměnové investice Svobody a dalších zakládajících partnerů.
Těmi jsou právě Lukáš Bárta a Lukáš Danč, kteří stojí mimo jiné za projektem Cardanians a dohromady se Svobodou tvoří tým zakladatelů. Přidruženými partnery jsou pak právník a předseda České kryptoměnové asociace František Vinopal a Milan Kolomazník, bývalý viceprezident pro řízení rizik ve Frolíkově Linet Group.
František Vinopal
František Vinopal pomáhá zakladatelům určovat strategii fondu s ohledem na přicházející regulaci digitálních aktiv, Milan Kolomazník je pro změnu mužem, který zde zúročuje své bohaté zkušenosti s řízením a budováním velkých mezinárodních skupin. Jak už bylo zmíněno, Kolomazník posledních deset let spolupracoval na globální expanzi Linet Group a při pohledu na toto období je evidentní, že úspěšně.
O regionální expanzi uvažují i v LongRiver. Proto 28. dubna letošního roku oficiálně spatřil světlo světa veřejný fond kvalifikovaných investorů LongRiver Fund SICAV. Ten se zaměří na velké infrastrukturní investice do společností, které mají mezinárodní ambici inovovat platební systémy a platformy, elektronické peníze, fungování kapitálových trhů a způsob investování prostřednictvím nových technologií.
Jednat by se mělo hlavně o projekty v pokročilejší fázi, od klasických fintechových firem, jako jsou platební instituce, vydavatelé elektronických peněz či platebních karet přes obchodníky s cennými papíry a brokery s digitálními aktivy až po odvážnější projekty, jako je NFT platforma JamOnBread či inovativní projekty, jako jsou tokenizační platformy či vydavatelé stablecoinů.
Právě zmiňovaný regulovaný český stablecoin je projektem, který má svět blockchainu přiblížit partnerům z tradičního finančního sektoru.
„Něco podobného nemá v Česku obdoby. Jsou tady sice veřejné i soukromé fondy zaměřené na digitální aktiva nebo fondy fondů zaměřené na web3 technologie, ale regulovaný fond typu SICAV, který spojuje blockchain a fiat infrastrukturu, rozvíjí lokální projekty a dává důraz na regulatoriku a compliance, tak to je doopravdy unikátní propozice,“ říkají shodně všichni zakladatelé LongRiver.
LongRiver těží také z toho, že kombinuje privátní a veřejnou strukturu. Výhodou privátního alternativního fondu je, že se nemusí bát investovat i do rizikovějších projektů, jejichž přítomnost by se jen těžko obhajovala ve veřejném SICAV fondu určeném pro kvalifikované investory.
Příkladem investice privátního fondu LongRiver je již zmíněný projekt Cardanians, zaměřený na podporu ekosystému blockchainu Cardano (ADA) a provozující jeden z globálně největších stakingových poolů Cardana, který na vrcholu minulého cyklu spravoval aktiva v hodnotě 1,2 miliardy dolarů.
„Naproti tomu SICAV fond je určen pro dospělejší projekty. Ať již z oblasti fintechu, či blockchainu. Musí splňovat infrastrukturní zaměření, prokázat jasný byznys model a připravenost na získání regulatorní licence,“ doplňuje Vinopal. Plán rozvoje fondu je takový, že by měl růst tempem okolo čtyř set milionů korun ročně. Minimální zisk pro investory je cílený na patnáct procent ročně, ale ambice má fond vyšší.
„Znamená to, že bychom fond rádi viděli někde mezi dvěma a třemi miliardami v horizontu čtyř až pěti let. Vycházíme primárně z toho, kolik si myslíme, že může podobný fond reálně naraisovat kapitálu v lokálních podmínkách,“ dodává Svoboda s tím, že se vše může ještě výrazně změnit.
Velkou neznámou ve hře jsou totiž probíhající debaty s velkými českými institucionálními investory, ale i prvními zahraničními institucionálními zájemci.
„Paradoxně ale investiční peníze nejsou to, co krypto sektor trápí nejvíce. Největší poptávka je po strategických partnerech, kteří projektům vedle investice umějí poskytnout i jinou přidanou hodnotu – například přístup k již zmíněným platebním účtům či znalost budoucího legislativního prostřední. Takovou možnost je většina firem v tomto byznysu ochotná vyvažovat zlatem, “ uzavírá František Vinopal.
I když podobná institucionalizace nemusí být každému v oboru po chuti, zakladatelé LongRiver se domnívají, že je to pro další vývoj lokální krypto scény nutnost. Bez existence transparentních SICAV fondů a strategických partnerů by totiž podle nich časem mohl českému krypto byznysu jednou dojít dech.
