Loňský rok se nesl ve znamení závratně vysokých cen energií, jaké si do té doby málokdo dokázal představit. Vláda se nakonec domácnosti pokusila uklidnit zastropováním cen plynu a elektřiny, situace na trhu se však mezitím začala vracet k normálu natolik, že velcí dodavatelé postupně přicházejí s podstropovými tarify.
Zlevnění tarifů oznámil naposledy ČEZ. Od poloviny května aktualizuje ceníky elektřiny i plynu s fixací na jeden až tři roky. U elektřiny zlevní v průměru o tři sta padesát korun za megawatthodinu, u plynu o tři sta korun za megawatthodinu.
ČEZ svou nabídku energií snížil v tomto roce již potřetí. A s ceníky hýbají směrem dolů i další největší dodavatelé v Česku – E.ON, innogy, Pražská energetika nebo Pražská plynárenská.
„Zlevnění se týká většiny zákazníků, vyjma zhruba deseti procent, kterým ještě dobíhají starší fixace,“ říká za Pražskou plynárenskou Miroslav Vránek. Firma snížila ceníky plynu i elektřiny od května.
U základního ceníku Standard klesla cena plynu na 2 904 korun za megawatthodin včetně DPH. V případě roční fixace zákazníci zaplatí 2752,75 za megawatthodinu. Elektřinu prodává Pražská plynárenská od května s fixací za 5777,75 koruny za megawatthodinu.
Maximální ceny plynu a elektřiny, které vláda kvůli skokovým nárůstům energií pro letošek stanovila, jsou přitom vyšší. Jde o šest tisíc korun za jednu megawatthodinu elektřiny a tři tisíce korun za jednu megawatthodinu plynu.
Stát zvažoval, že by zastropování mohlo platit i v roce 2024. Podle expertů však návrat energetické krize nehrozí, především díky tomu, že se podařilo nahradit dodávky plynu z Ruska. Podle odborníka na energetiku Michala Macenauera ze společnosti EGÚ Brno během dvou let ruské potrubní dodávky skončí úplně nebo budou naprosto zanedbatelné.
„Pro cenovou krizi z roku 2022, kterou způsobila bestiální ruská agrese a bezprecedentní porušení smluv, není žádný důvod. Rusko, jež s trhem manipulovalo už v roce 2021, přestalo být pro Evropu partner a jeho vliv na cenu komodit se marginalizuje,“ dodává Macenauer.
Tomu přikyvuje i analytik Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. Zároveň ale upozorňuje, že Evropa je na ruském plynu stále závislá asi z deseti procent.
„Kdyby se situace na Ukrajině přiostřila, plyn bude chybět a bude se shánět jinde na trhu, což by hnalo cenu vzhůru. To, že vůbec teče kolem deseti miliard kubíků plynu přes Ukrajinu, je malý zázrak,“ říká.
Konkrétně do Česka se v prvním čtvrtletí roku nedovezl z Ruska žádný plyn, loni bylo přitom tuzemsko na ruských dodávkách plně závislé. Roli však sehrálo také snížení spotřeby.
Gavor v současné době očekává, že cena elektřiny na trhu se bude nadále pohybovat kolem 130 až 160 eur za megawatthodinu, cena plynu by se mohla stabilizovat na 50 až 60 eurech.
Zklidnění situace na energetickém trhu pomůže také státní kase. Loni na podzim kabinet Petra Fialy (ODS) odhadoval, že na pokrytí cenových stropů půjde zhruba sto třicet miliard korun. Aktuálně ale ministerstvo financí podle mluvčího Filipa Běhala částku odhaduje na čtyřicet miliard. Výdaje má stát pokrýt díky příjmům z mimořádné daně a odvodů z tržeb z elektřiny.
V prvním čtvrtletí šlo na kompenzace již 23,9 miliardy korun. I dodavatelé energií, mezi nimi Pražská plynárenská nebo innogy, potvrzují, že v další části roku nebudou od státu žádat tak vysoké kompenzace, jak původně předpokládali.
Například Pražská energetika, která již také nabízí podstropové tarify, je ale ve vyjádření zatím opatrná a vyčkává, jak se situace na energetickém trhu bude vyvíjet.
„Zatím jsou uzavřena data za první čtvrtletí roku. V tomto období kompenzace víceméně odpovídaly očekávaným předpokladům. V tuto chvíli je obtížné konstatovat jednoznačné stanovisko k tomu, jaký bude další vývoj během následujících měsíců,“ říká mluvčí Karel Hanzelka.
