Stát mladým firmám nepomáhá, ale spíš naopak. Startupům vadí složité daně nebo komplikovaná administrativa, kterou nejde řešit digitálně. Vyplývá to z čerstvého průzkumu společnosti Behavio pro Presto Ventures.
Sběr dat probíhal na zakladatelích českých a slovenských startupů. Respondentů bylo 117, většinou z Česka a z řad nejmenších firem. Na dotaz, co by jim ze strany státu pomohlo, 84 procent z nich uvedlo příznivější daňové podmínky jak pro startupy, tak pro investory.
Druhou nejčastější odpovědí bylo zjednodušení a digitalizace administrativních povinností. A také zavedení smysluplných podmínek pro zaměstnanecké akcie. Tyto dva aspekty zmínilo shodně 79 procent respondentů.
„První rok po založení firmy je šílený a provází ho neustálý strach, že člověk na něco zapomněl. Například, že volná místa musím hlásit na úřadu práce,“ popisuje Vojta Roček, bývalý startupista a partner Presto Ventures.
Česko má podle něj obří potenciál díky zdejším technologickým univerzitám. „Ale proč by si měli mladí podnikatelé založit firmu u nás, když si můžou zvolit třeba Estonsko nebo Delaware a rovnou tak operovat v právním a daňovém prostředí, které je na jejich byznys připravené? Takový scénář je pro stát prohrou na všech úrovních, protože tím dochází k odlivu duševního vlastnictví, kapitálu i daní,“ říká Roček.
Přístup českého státu k mladým firmám lze podle něj zjednodušeně popsat tak, že když už nějaká podpora, tak formou dotace. Odstrašujícím příkladem je v tomto ohledu Polsko, kde na podporu startupů teče značné množství prostředků, které přerozdělují státní venture kapitálové fondy.
„Od polských startupů slýcháme, že neraisují příliš aktivně, protože možná dostanou za půl roku grant. A startupy místo toho, aby se soustředily na vytváření hodnoty pro zákazníky, se soustředí na to, jak získat další grant. A v další fázi pak, jak o něj nepřijít. To je strašně nebezpečný mindset,“ líčí.
Startupy omezované podmínkami grantu podle něj nejsou schopny rychle reagovat na změny na trhu. Někdy jsou nuceny dojet grant i přesto, že se řešení, na které jej dostaly, ukázalo jako nefunkční.
„Bojím se, že do určité míry zdejší trh zabijou i miliardy od českého státu,“ dodává Roček. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž plánuje poslat startupovým fondům 3,3 miliardy korun z Národního plánu obnovy.
Jeho názor však nesdílí všichni. Padesát procent účastníků průzkumu uvedlo, že by jim dotace nebo investiční voucher pomohl. To je možná spojené i s tím, že více než polovina respondentů tvrdí, že získat kapitál je pro ně nyní složitější.
„Trh se vrátil do normální konzervativní roviny. Najednou zase vyhrávají startupy, které nepotřebují tolik utrácet na to, aby dokázaly efektivně prodávat svůj produkt. Těm dobrým se stále daří peníze získávat,“ říká managing partner Presto Ventures Přemysl Rubeš.
Třetina startupů z průzkumu kapitál momentálně raisuje, další třetina to plánuje v horizontu jednoho roku. Investice hodlají využívat hlavně na sales a marketing, expanzi na zahraniční trhy a další vývoj produktu.
Pokud jde o hlavní hybatele starupového trhu, vyplynulo z průzkumu, že tím hlavním byla opatrnost investorů. Dalším pak velké očekávání kolem umělé inteligence, která mimo jiné zbourala některé bariéry pro potenciální zakladatele nových firem.
„Vývoj produktu a provoz firmy bude díky využití AI čím dál méně závislý na vývojářích a jejich nedostatku a ceně na pracovním trhu. Mnohem více lidí bude moct založit technologický startup. Uspějí ale především emočně schopní zakladatelé, kteří chápou skutečné potřeby zákazníků, budují autentické a silné vztahy a dokážou nadchnout lidi,“ myslí si Rubeš.
