Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do Evropské unie bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Dohodli se na tom v pondělí vyjednavači členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu, uvedly diplomatické zdroje. Nová omezení pro ukrajinský vývoz mají podpořit unijní zemědělce. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, Evropská unie na ně znovu zavede cla.
Zástupci předsednictví a členské státy dosáhli poprvé takzvané předběžné dohody z trialogu již na konci března. S touto kompromisní dohodou ale nesouhlasily země jako Polsko či Francie, které prosazovaly další omezení, aby podle jejich slov zabránily destabilizaci zemědělských trhů.
Belgické předsednictví v Radě Evropské unie tak přišlo s novým návrhem, že by množství ukrajinského vývozu nemělo být porovnáváno s lety 2022 a 2023, kdy už byl zaznamenán velký nárůst, ale také s obdobím druhé poloviny roku 2021, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Na tento kompromis členské státy přistoupily.
Po tomto kroku ale muselo nastat opět nové vyjednávání s Evropským parlamentem, které se odehrálo v uplynulých dnech a závěrečné kolo se uskutečnilo v pondělí odpoledne.
Definitivní schválení by se mělo v ideálním případě odehrát na posledním plenárním zasedání EP v tomto legislativním období, které se koná na konci dubna. Dohoda o liberalizaci obchodu s Ukrajinou by měla být prodloužena o další rok, od června.
Kromě nových referenčních roků bude rovněž posílena ochrana některých citlivých produktů, jako jsou oves, kukuřice, kroupy, med, vejce, drůbež a cukr. Pro ně bude podle návrhu stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo.
Pokud jde o jiné produkty, například pšenici, jejíž zahrnutí do klíčových citlivých komodit podporovalo i Česko, množství jejich vývozu bude Evropská komise monitorovat.
„Pokud by došlo k významnému narušení trhu Evropské unie nebo trhů jedné či více zemí Evropské unie v důsledku ukrajinského dovozu, například pšenice, nařízení zajišťuje, že Komise může rychle zasáhnout a uložit veškerá možná opatření, která považuje za nezbytná,“ okomentoval dohodu ve svém prohlášení Evropský parlament.
„Za Českou republiku chci jednoznačně zdůraznit, že pro nás je cíl jediný, a sice že dohoda musí být prodloužena. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že bychom se po 5. červnu vraceli do režimu cel,“ uvedl již dříve český ministr zemědělství Marek Výborný. Podle informací vyjednaný kompromis nepovažuje Česko za ideální, ale vzhledem k tomu, že prosazovalo dosažení dohody, bylo ochotné ze své pozice ustoupit.
Země Evropské unie nebyly jednotné, stejně tak byl rozdělený i Evropský parlament, i proto byl kompromis hledán dlouho. Dvě největší frakce v Evropském parlamentu, lidovecká a socialistická, byly připraveny dodatečná omezení navrhovaná členskými státy podepsat, další včetně liberální Renew a frakce Zelených se nicméně chtěly držet původního kompromisu, napsal server Politico.
Ten nynější kompromis označil za výhru pro mocnou farmářskou lobby Copa-Conega, která podle něj přesvědčila zákonodárce, aby „částečně odmítli liberalizaci obchodu s Ukrajinou zavedenou po ruské invazi“.
„Zatímco výsledek je skvělý pro lobby a její členy, je špatný nejen pro Ukrajinu, která se spoléhá na příjmy z exportu zemědělských produktů, ale také pro obyvatele Evropské unie, které budou čekat vyšší ceny potravin kvůli menší konkurenci a nabídce,“ okomentoval dohodu bruselský server.
