Rekordní růst odvodů OSVČ, přísnější pohled na zaměstnanecké benefity, nové zdanění opčních plánů, ale i vyšší minimální mzda nebo rodičovský příspěvek. Přehled klíčových změn, které od roku 2026 ovlivní podnikání, zaměstnání i rodinné rozpočty.
Rekordní navýšení odvodů OSVČ
Nová vláda slibuje podnikatelům a živnostníkům v programovém prohlášení, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 procentech průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku roku 2026 nepodaří, a tak bude platit již dříve schválené zvýšení.
A navýšení to bude opět rekordní, vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Má jít ovšem o poslední takové skokové navýšení. Pro živnostníky a podnikatele bude obecně znamenat, že si připlatí přibližně o 1200 korun měsíčně.
„Konkrétně OSVČ platící minimální zálohy budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1124 korun měsíčně více, zatímco ti s paušální daní o 1268 korun měsíčně,“ přibližuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení poradenské společnosti BDO.
OSVČ s hlavní činností hradící minimální zálohy budou v roce 2026 platit měsíčně 5 720 korun za sociální pojištění a 3306 korun za zdravotní pojištění, celkově tedy 9026 korun.
U režimu paušální daně půjde o částku 9984 korun měsíčně v prvním pásmu, které je nejvyužívanější. „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusejí podávat daňové přiznání. Nevýhodou pak je, že nemohou využívat daňové slevy a zvýhodnění,“ připomíná Pospíšilová.
Vznikající vláda chce odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň z roku 2025. Vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit. Její plán tak jde proti původnímu záměru přiblížit OSVČ více zaměstnancům i v tom smyslu, aby více přispívaly do penzijního systému a ve stáří tak nestrádaly.
Příspěvek na penzijní připojištění pro rizikové profese
Od začátku roku začne platit nová legislativa, která ukládá firmám povinnost přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům pracujícím v rizikových podmínkách. Opatření se týká profesí spadajících do třetí kategorie rizika u vybraných pracovních faktorů, mezi něž patří například vibrace, extrémní teploty nebo zvýšená fyzická zátěž při dynamické práci.
„Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce v měsíci, přičemž zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na příspěvek, a zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o této možnosti písemně informovat před zahájením rizikové práce. Výše příspěvku jsou čtyři procenta z vyměřovacího základu na sociální pojištění,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení ze společnosti BDO. Pokuty za nesplnění povinností mohou být až do výše dvou milionů korun.
Zaměstnanecké benefity se dočkají zpřísnění
Další změna se týká zaměstnaneckých benefitů. Stát chce od nového roku zabránit tomu, aby firmy vyplácely odměny za výkon práce „převlečené“ za nepeněžní benefity a zároveň na ně uplatňovaly daňové zvýhodnění. Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a upřesňuje, co ještě benefit je, a co už ne.
Nově platí, že daňově osvobozené nepeněžní volnočasové a zdravotní benefity nesmějí nahrazovat mzdu, plat, odměnu ani kompenzaci ušlého příjmu. Finanční správa k tomu vydala i metodiku, která má pomoci s výkladem v praxi.
Zjednodušeně řečeno: cokoli, co je odměnou za vykonanou práci nebo za splnění úkolu, například mimořádné prémie, pololetní či roční bonusy, se považuje za mzdu. Takové příjmy se vždy daní a odvádí se z nich sociální i zdravotní pojištění.
Oproti tomu skutečné zaměstnanecké benefity jsou plnění navíc, která nejsou navázána na výkon práce, ale na samotný pracovní poměr. Jejich cílem je třeba zvýšit spokojenost a loajalitu zaměstnanců nebo udělat firmu atraktivnější na trhu práce. Co se týče okruhu volnočasových benefitů i limitů jejich daňového osvobození, novela na nich nic nemění.
S novým rokem ale tradičně přicházejí i nové limity. „V případě volnočasových benefitů půjde o 24 483 korun a v případě zdravotních o 48 967 korun. Dojde také k aktualizaci hodnot stravného, zatím však stále čekáme na finální vyhlášku,“ uvádí Martina Machová, personální ředitelka Pluxee ČR.
Vyšší minimální mzda
Od ledna 2026 se minimální mzda zvýší o 1600 korun na 22 400 korun hrubého měsíčně. Toto navýšení ovlivní nejen zhruba 120 tisíc zaměstnanců pobírajících minimální mzdu, ale i další limity v daňovém a pojistném systému.
„Například daňový bonus na dítě mohou čerpat zaměstnanci s příjmem alespoň poloviční minimální mzdy a OSVČ s ročním příjmem minimálně šestinásobku minimální mzdy. To znamená, že od roku 2026 se hranice pro zaměstnance zvýší z 10 400 korun na 11 200 korun měsíčně a pro OSVČ z 124 800 korun ročně na 134 400 korun,“ upřesňuje Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka BDO. Sleva na dítě snižuje daň, ale zároveň rodičům umožňuje získat částku, kterou daňově neuhradili, takzvaný daňový bonus.
Navýšení minimální mzdy ovlivní i další položky, například zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů, jako jsou studenti nad 26 let nebo osoby v domácnosti. V roce 2026 bude zdravotní pojištění činit 13,5 procenta minimální mzdy, tedy 3024 korun měsíčně.
Zaměstnanci na DPP si přilepší
Lidé pracující na dohodu o provedení práce si budou moci v příštím roce přivydělat o něco více, aniž by jim vznikla povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Po několika letech nejistot a často měnících se pravidel by se situace kolem dohod měla od roku 2026 konečně zpřehlednit.
Hranice příjmu, od které se u DPP začínají platit odvody, se posune směrem nahoru. Zatímco letos se pojištění odvádí při výdělku od jednoho zaměstnavatele nad 11 500 korun, od roku 2026 se tento limit zvýší na 12 tisíc korun.
Podle Lodrové je důvodem růst mezd a nové navázání dohody o provedení práce na průměrnou mzdu v daném roce. Rozhodující částka odpovídá čtvrtině průměrné mzdy, přičemž se zaokrouhluje dolů na celé pětistovky. Naopak u dohody o pracovní činnosti se žádná změna nechystá, limit pro odvody zůstává i nadále stanoven na 4500 korun měsíčně.
Nové zdanění zaměstnaneckých opčních plánů u malých inovativních firem
Již třetí změna v horizontu jednoho a půl roku se týká systému zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Novela cílí na zdanění opčních plánů startupů a malých inovativních firem, respektive subjektů, které splňují definici takzvaného kvalifikovaného zaměstnavatele.
Část výdělku z firemních opcí už stát nebude považovat za běžnou mzdu. Bude se na ni dívat spíš jako na výnos z investice, takže z ní zaměstnanec nebude platit sociální ani zdravotní pojištění. Daň z příjmů se odvede až ve chvíli, kdy zaměstnanec svůj podíl skutečně prodá, nejpozději ale po patnácti letech od chvíle, kdy opci uplatnil.
„U cenných papírů či podílů nabytých v rámci režimu kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí nebude možné využít časový test pro osvobození příjmů z prodeje těchto podílů / cenných papírů,“ vysvětluje Lenka Nováková, ředitelka v daňovém oddělení KPMG.
Zjednodušeně řečeno, pokud zaměstnanec získá akcie nebo podíl prostřednictvím zaměstnaneckých opcí, nebude se na ně vztahovat běžné pravidlo „když je držím dost dlouho, neplatím daň“. I když je bude vlastnit několik let, při jejich prodeji z nich daň z příjmů zaplatí vždy.
Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů bez limitu
Další změnou je zrušení ročního limitu čtyřicet milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích, přičemž tento limit by byl zachován pouze pro příjmy z prodeje kryptoaktiv. „Zrušení limitu bylo původně navrženo pro všechny uvedené druhy příjmů, avšak Sněmovna osvobození kryptoaktiv nakonec neschválila,“ doplňuje Nováková.
Víc peněz pro rodiče vícerčat
Od 1. ledna 2026 se rodičovský příspěvek v Česku změní hlavně pro rodiče dvojčat a vícerčat. Zatímco základní částka pro jedno dítě zůstává na 350 tisíc korun, u vícerčat se zvýší z dosavadních 525 tisíc korun na 700 tisíc korun, tedy na dvojnásobek základní částky.
Toto navýšení se týká nejen nově narozených vícerčat od roku 2026, ale i rodičů, kteří už příspěvek čerpají pro starší dvojčata či vícerčata a splní věkový limit pro čerpání. Příspěvek lze stále čerpat do tří let věku dítěte nebo čtyř let u dětí narozených do konce roku 2023 a maximálně lze měsíčně čerpat až patnáct tisíc korun na jedno dítě nebo třicet tisíc korun u vícerčat, podle výše předchozích příjmů.
Nová dávka pro studující rodiče
Od září 2026 vznikne nová sociální dávka pro studující rodiče, určená mladým lidem, kteří při studiu pečují o malé dítě. Stát jim má přispět na náklady spojené s péčí, typicky například na hlídání, proto se dávce neformálně říká hlídačkovné.
Nárok vznikne studentům do 26 let, kteří studují prezenčně svou první vysokou nebo vyšší odbornou školu, mají dítě do tří let a současně pobírají rodičovský příspěvek. Výše příjmů se posuzovat nebude. Dávku bude možné čerpat nejdříve od druhého ročníku bakalářského studia, u navazujícího či magisterského studia už toto omezení platit nebude.
Vyplácet se nebude během letních prázdnin ani při přerušení studia. Měsíční částka má odpovídat třetině minimální mzdy. Při její letošní výši by tedy šlo zhruba o 6933 korun měsíčně.
Doktorandi získají započtené roky navíc
Podmínka potřebného počtu let pojištění pro získání starobního důchodu zůstává stejná, od roku 2026 se však rozšíří, co všechno se do této doby započítá. Nově se mezi uznatelné náhradní doby dostane také úspěšně dokončené doktorské studium, a to v případech, kdy byl doktorand po dobu studia finančně podporován stipendiem.
Dosud se tato léta často „ztrácela“, protože doktorandi nebývali v klasickém zaměstnání a pojistné za ně nebylo odváděno. Úprava má lépe odrážet skutečnost, že doktorské studium je plnohodnotnou výzkumnou prací, a zlepší postavení doktorandů nejen z hlediska nemocenského pojištění, ale i při budoucím nároku na důchod. Změna se uplatní jen u důchodů přiznaných od roku 2026.
Změny v důchodech
Od nového roku dojde v Česku k několika významným úpravám důchodového systému, které se dotknou jak stávajících, tak budoucích penzistů.
Nejprve se valorizují všechny důchody, pevná (základní) výměra stoupne o 240 korun na 4900 korun měsíčně a procentní (zásluhová) část se zvýší o 2,6 procenta, takže průměrný starobní důchod se zvýší zhruba o 668 korun na téměř 21 840 korun měsíčně. Tato úprava se týká starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů.
Velkou novinkou je změna pravidel pro minimální důchody. Dosud byla minimální procentní výměra stanovena pevně na velmi nízké částce 770 korun, která se od roku 1996 nezvyšovala. Od roku 2026 se procentní výměra minimálně naváže na deset procent průměrné mzdy, stejně jako základní výměra.
To znamená, že starobní i invalidní důchody třetího stupně nesmějí být nižší než 9800 korun měsíčně (součet obou částí), a podobně se zvyšují minimální penze i u dalších druhů (třeba invalidní II. stupně, vdovské či sirotčí). Tato změna se uplatní automaticky u všech důchodů, bez nutnosti žádosti.
Další důležitou úpravou je úprava výchovného, příplatku k důchodu za vychované děti. Do roku 2025 se výchovné valorizovalo spolu s procentní částí důchodu, ale od roku 2026 už nebude růst s valorizací a jeho výše pro nové důchody bude pevně stanovena na 500 korun za každé dítě.
To znamená, že jeho reálná hodnota bude postupně klesat, protože se nebude automaticky zvyšovat s inflací a další valorizací procentní části důchodu.
Mezi další technické změny patří i konec zasílání papírových oznámení o valorizaci důchodu, která budou k dispozici elektronicky, přičemž ti, kdo chtějí oznámení v listinné podobě poštou, si budou muset nově hradit poplatek 26 korun.
Zdražení dálničních známek
Zdražení dálničních známek se od příštího roku dotkne většiny motoristů. Od 1. ledna 2026 se ceny zvýší v návaznosti na růst inflace i rozšiřování dálniční sítě, protože právě tyto dva faktory mají na výslednou částku přímý vliv. Výpočet vychází z míry inflace k červnu předchozího roku a zároveň z meziroční změny celkové délky dálnic ve stejném období.
Nově tak roční dálniční známka vyjde na 2570 korun, měsíční bude stát 480 korun, desetidenní 300 korun a jednodenní 230 korun. Zvýhodnění pro nízkoemisní vozidla zůstávají zachována i nadále, automobily na CNG a LNG mají nárok na poloviční slevu, plug-in hybridy s emisemi do padesáti gramů CO₂ na kilometr zaplatí čtvrtinu ceny.
Vozidla s čistě elektrickým pohonem mohou české dálnice využívat bez poplatku, přičemž u vozů registrovaných v České republice je osvobození automatické, zatímco zahraniční auta musejí o výjimku požádat.
Řidiči by si zároveň měli dát pozor na to, kde dálniční známku pořizují. Doporučuje se využívat výhradně oficiální státní e-shop eDalnice, protože neoficiální prodejci, na které lze narazit i prostřednictvím placených odkazů ve vyhledávačích, často účtují vyšší ceny, než je stanovený poplatek.
Levnější elektřina
Od ledna 2026 už lidé ani firmy nebudou platit podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) v účtech za elektřinu. Celou tuto položku převezme stát, který ji zaplatí ze státního rozpočtu. Pro domácnosti to znamená levnější elektřinu, regulovaná část ceny by měla klesnout o více než patnáct procent, u běžné domácnosti to může dělat úsporu v řádu tisíců korun ročně. Z faktur zmizí poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, který dnes činí 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Peníze na podporu solárních, větrných nebo bioplynových elektráren tak už nebudou vybírat dodavatelé od zákazníků, ale zaplatí je přímo stát.
