Dlouholetý ředitel Živnostenské banky, ekonomický poradce prezidenta Masaryka, osobní přítel ministra financí Rašína a díky majetkovým podílům ve víc než stovce velkých firem zřejmě vůbec nejbohatší muž meziválečného Československa. Jaroslav Preiss byl člověkem neuvěřitelných schopností. Jeho příběh by rozhodně neměl být zapomenut.
Byl právníkem, politikem, novinářem i bankéřem. Manželem dvou žen, otcem tří dětí. Také vášnivým sběratelem, filantropem, nimrodem, velkostatkářem i bibliofilem, jehož soukromá knihovna, čítající přes čtyřicet tisíc svazků, byla druhá největší v poválečném Československu. První byla ta Masarykova. A druhým mužem první republiky byl Jaroslav Preiss i v mnoha dalších ohledech.
Jaroslav Preiss k tomu totiž vlastnil víc než kdokoli jiný. Ovládal československý byznys. Živnostenské bance coby její vrchní ředitel během dvaceti let řízení od roku 1917 do roku 1938 pomohl vyrůst z tak trochu provinčního ústavu do obrovského finančního kolosu vlastnícího polovinu československého průmyslu.
Živnobanka těžila z procesu takzvané nostrifikace, během níž byly po převratu v roce 1918 centrály nejrůznějších podniků živelně převedeny ze zahraničí do mladého Československa. S tím Preiss získal rozhodující vliv. Jaroslav Preiss nikdy nebyl ministrem, přesto přes deset let fakticky ovládal prvorepublikovou ekonomiku.
