Ceny energií se v posledním týdnu na burzách doslova utrhly ze řetězu a nejhorší na tom je, že už předtím se pohybovaly na rekordních úrovních. Pro mnoho firem to bude fakticky likvidační, pro nejednu domácnost nesplatitelné.
Konkrétně se cena ročního kontraktu na elektřinu jen v pondělí zvýšila o čtvrtinu na rekordních 636 eur a v meziročním porovnání je desetinásobně dražší. Cena u ročního kontraktu plynu pak vyskočila na rekordních 240 eur za megawatthodinu a meziročně podražila více než desetinásobně. Ještě horší je situace na spotovém trhu, kde elektřina stojí 676 eur a plyn 247 eur za megawatthodinu.
Vývoj ceny ročního kontraktu elektřiny na energetické burze v Lipsku | Zdroj: Oenergetice.cz
Za současnými rekordními cenami energií stojí mix faktorů. Mezi hlavními ale svítí zejména válka na Ukrajině, která spustila vlnu sankcí proti Rusku včetně touhy se co nejrychleji odstřihnout od energetické závislosti na Moskvě. Rusové na druhé straně kontinuálně snižují objemy plynu tekoucího do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream, a to až na současnou pětinu jeho kapacity. To znamená 33 milionů kubíků plynu denně.
Kromě toho k nám plyn z Ruska proudí ještě plynovodem Transgas. „Během uplynulých čtyř let poklesl ruský import o 85 procent. Z denní dodávky 550 milionů kubíků padl na necelých 80 milionů kubíků a dále padá,“ vypočítává na svém LinkedIn profilu Vratislav Ludvík, bývalý poradce ministra průmyslu a obchodu a energetický konzultant.
A do toho Gazprom o víkendu oznámil, že od 31. srpna na tři dny znovu odstaví plynovod Nord Stream 1 kvůli nutné údržbě.
Druhým výrazným faktorem je zelená politika Evropské unie v podobě takzvaného Green Dealu a na něj navázaného systému obchodování s emisními povolenkami (EUETS), který má urychlit transformaci špinavé energetiky na tu zelenou. Cena emisních povolenek v posledním měsíci posílila ze 76 eur na současných 94 eur za kus. Před pár dny ale olizovala i sto eur za povolenku.
A třetí věcí jsou problémy francouzských jaderných elektráren. Jednak jich je mnoho odstavených kvůli nutným údržbám, do toho se ale letos v létě ještě přidalo extrémní sucho a je tak nedostatek vody pro chlazení reaktorů. Z Francie se tak rázem stal místo exportéra elektřiny importér, kterému musí pomáhat okolní státy.
Evropu tak čeká doslova krutá zima, kterou neustojí mnoho firem, ale zřejmě ani domácností. Mnohé z nich zatím chrání fixace, ale nemalá část z nich se pohybuje i na spotovém trhu, takže současné dění na burze se jim ihned odrazí na fakturách.
„Na takový cenový šok se nedá připravit. Jsme schopni najít úspory v rámci procent, zatímco nárůst energií je ve stovkách procent,“ říká například Marek Janků, výkonný ředitel firmy Koyo Bearings zaměřující se na výrobu ložisek, náprav, strojů i nářadí.
Vysoké ceny energií tak budou dlouhodobým problémem zejména pro český průmysl, který zřejmě čeká celková transformace od výroby k vývoji. Těžký průmysl a strojírenství to zde budou mít čím dál těžší a na světovém trhu přestanou být konkurenceschopné vzhledem k vyšším cenám jejich výrobků.
I kdyby ale „válečné ceny“ zničehonic odezněly, cena elektřiny už se nevrátí na hodnoty v řádech desítek eur, na které jsme byli zvyklí ještě loni, a dříve nebo později tak doženou i ty, které dnes chrání fixace. Podle odhadů energetického konzultanta a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra by cena elektřiny v příštím roce i bez efektů války mohla dosahovat až 200 eur za megawatthodinu.
Je totiž potřeba si uvědomit, že ČEZ prodává většinu své produkce předem v ročních a delších kontraktech, a většinu letošní produkce tedy prodal už v minulých letech, kdy trh ještě o nadcházející válce nevěděl.
„Pokud tedy ČEZ prodá svou výrobu za letošní rok v průměru kolem 105 eur za megawatthodinu a v příštím roce v průměru mezi 150 až 200 eury za megawatthodinu, bude to minimálně pro rok 2022 a nezanedbatelně i pro rok 2023 cena elektřiny očištěná o válečnou vřavu. Fakticky tak půjde o nový cenový Green Deal normál,“ říká Šnobr.
Firmy a domácnosti tak nyní vzhlíží k tomu, s jakou pomocí přijde vláda. Ta zatím slíbila, že z letošního rozpočtu dá na zmírnění dopadů extrémních cen energií 66 miliard korun. Konkrétní pomoc pro domácnosti ale zatím přetavila v podstatě jen do takzvaného úsporného tarifu, jehož konkrétní parametry a to, kolik lidé od státu nakonec dostanou, ještě nezveřejnila.
Zatímco stát zatím nechává lidi v nejistotě, odborníci se už nyní shodují, že pomoc bude muset být opravdu razantní, někteří pak volají i po koordinované akci celé Evropské unie.
„Jednotné evropské řešení problému v tuto chvíli neexistuje a postup na národních úrovních se výrazně liší – od relativně konzervativního přístupu subvencí do nejvíce zasažených sektorů až po radikálnější cesty, jako je změna cenotvorby na trhu s elektřinou,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Například Řecko plánuje stanovit jakési „férové ceny“ za jednotlivé druhy energie, a pokud by je elektrárny prodaly na trhu dráž, musely by přebytek vložit do speciálního fondu, ze kterého by stát dotoval podporu domácnostem a průmyslu.
„S takto vysokými cenami je pravděpodobné, že volání po rychlých a nestandardních řešeních ještě zesílí,“ dodává Bureš.
Tak jako tak, ten svetr doma bude v zimě hodně potřeba.
