Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí čtyřicet miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila.
Výdaje za půl roku se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvnímu pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
Důchody se zvedly kvůli inflaci naposledy v červnu. Vláda kvůli prudkému růstu výdajů a zadlužování prosadila nižší přidání. I tak se počítá v důchodovém pojištění pro letošek s deficitem zhruba osmdesát miliard korun, na penze se má vyplatit celkem asi 690 miliard korun. Je to zhruba třicet procent státních výdajů.
Opoziční ANO si na snížení valorizace stěžuje u Ústavního soudu. Jeho politici mluví o obírání důchodců.
Za první pololetí se na důchodovém pojištění vybralo 305,2 miliardy korun. Výdaje dosáhly 345,53 miliardy korun. Do penzí z toho putovalo 342,03 miliardy korun, zbytek se využil na správu. Propad činil 40,33 miliardy.
Za stejné období loni byl čtvrtinový, a to 10,27 miliardy korun. V covidovém roce 2020 se dostal na 13,86 miliardy korun.
Dosud nejhorší byl rok 2013 po minulé ekonomické krizi. Tehdy roční schodek při nižší vyplacené sumě a menším výběru pojistného dosáhl 55,1 miliardy korun. V pololetí činil tehdejší deficit 23,87 miliardy korun, což odpovídalo zhruba 14,5 procenta tehdejších příjmů. Nyní je deficit na úrovni asi dvanácti procent pololetních příjmů.
Podle ministerstva financí schodek důchodového systému neznamená to, že stát na výplatu penzí nemá. „Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí,“ uvedl resort financí.
Navyšování vydané sumy na penze loni a letos výrazně zrychlily mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu teď přispělo také vyplácení takzvaného výchovného. Tento bonus pět set korun za dítě má v tomto roce stát asi devatenáct miliard korun, v dalších letech suma poroste.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) označila výchovné za nekoncepční nástroj, který politici před posledními sněmovními volbami prosadili bez zajištění příjmů. Opatření je tedy na dluh. NERV ho doporučovala nezavádět.
Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479 tisíc. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun. Letos od června se zvedl zhruba o 760 korun.
Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se průměrná částka měla do konce roku dostat asi na 20 300 korun, příští rok v lednu při pravidelné valorizaci by se pak mohla zvýšit asi o čtyři sta korun. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší.
Sněmovna nyní projednává vládní novelu, která má růst penzí zpomalit. Opozice změny kritizuje, mluví o okrádání seniorů. Podle většiny ekonomů je systém bez úprav neudržitelný.
