O tomto místě jste nejspíš nikdy neslyšeli a sotva tam kdy zavítáte. Přesto stojí Svartedalens, toto předměstí Göteborgu, aspoň za krátkou pozornost. Už víc než rok totiž zdravotní sestry z tamního domova důchodců testují šestihodinovou pracovní dobu, přitom plat berou stejný jako za směny osmihodinové. Jsou součástí experimentu švédské vlády, která si dala za úkol zjistit, zda kratší pracovní doba může přinést zvýšení produktivity. A výsledek? Ano, může!
Svartedalens je součástí zatím malého, ale stále rostoucího evropského hnutí, které bojuje za zkrácení pracovního dne. Průzkum ukázal, že šest z deseti vedoucích je dnes přesvědčeno, že takto zkrácená pracovní doba zvýšila produktivitu práce. Jen musí být zaměstnavatel takovým novinkám otevřený, informuje server Mashable.
Ve Švédsku už mají první prověřené výsledky. Projekt, který porovnával personál ze Svartedalens se zaměstnanci z podobného pracoviště jinde v zemi, ukázal, že 68 zdravotních sester, které pracovaly pouze šest hodin denně, si pak vybíralo o polovinu méně dní nemocenské, než sestry z druhé skupiny. A také si braly 2,8krát méně volna během pracovního týdne.
Čtěte také: Rok teplotních rekordů. Proč s každým dalším stupněm klesá produktivita?
„Pokud jsou zdravotní sestry v práci více času a jsou méně nemocné, znamená to, že se zvýšila plynulost v našem zařízení a stejně tak úroveň péče,“ říká výzkumník Bengt Lorentzon. Méně překvapující je fakt, že tyto zdravotní sestry byly o 20 procent šťastnější a měly ve svém volném čase i v práci mnohem více energie. To jim umožnilo dělat o 64 procent více aktivit se seniory.
V letech 1989 až 2005 sociální pracovníci poskytující domácí péči v jedné švédské obci měli rovněž šestihodinovou pracovní dobu, ale nakonec došlo k jejímu zrušení, protože chyběla data, která by prokazovala, že se to vyplatí. Svartedalens je zde právě proto, aby se tento problém znovu neopakoval. Data z výzkumu jsou navíc velmi průkazná, protože se jedná o porovnávání dvou skupin stejných pracovníků.
Ve švédském soukromém sektoru už revoluční myšlenka o délce šichty zapustila kořeny třeba v servisních centrech společnosti Toyota v Göteborgu. Marketingová společnost ve Velké Británii zase přijala plán, aby si zaměstnanci mohli střídavě krátit pracovní dobu, přičemž by ale byla zachována stejná mzda.
Je to důkaz, že produktivita může stoupat i s méně odpracovanými hodinami. „Šestihodinová pracovní doba je mnoha zeměmi odmítána, protože zaměstnavatelé mají strach, že by došlo ke snížení produktivity práce,“ říká Pramila Rao, profesorka z oboru managementu lidských zdrojů z univerzity Marymount.
Přitom už John Keynes před skoro sto lety předpovídal, že technický pokrok nás dovede ke kratší pracovní době a spoustě volného času. „Patnáctihodinový pracovní týden by měl být standard už v roce 2030,“ očekával anglický ekonom.
Čtěte také: Jak v práci využít produktivitu naplno? Takto se dostanete do stavu plynutí
Švédská studie není první, která prokázala, že spokojení a odpočatí pracovníci podávají lepší výkon. Spojení mezi odpracovanými hodinami a produktivitou řešila i studie Stanfordské univerzity v roce 2014. Ta ukázala na „nelineární“ spojitost mezi odpracovanými hodinami a výstupem; výsledky se začaly snižovat kolem padesátihodinového pracovního týdne, neboli příliš mnoho práce může produktivitu zahubit, protože přepracovaní lidé dělají více chyb.
Svartedalenský experiment ukázal, že kratší pracovní doba zvyšuje produktivitu u zdravotních sester a výsledky této studie by bylo snadné aplikovat na další medicínská povolání, méně však už na ta, co pracující například v kancelářích. Studie tak spojuje produktivitu s kvalitou péče spíš než s pracovní náplní tzv. bílých límečků.
Je tu taky jeden ekonomický problém. Krácení pracovní doby může stát zaměstnavatele peníze, pokud ani zvýšená produktivita nepokryje výdaje na příjem další pracovní síly. Ve Svartedalens museli najmout dalších 16 sester, což stálo téměř šest milionů švédských korun. Asi polovina této částky ale byla vyrovnána poklesem dnů, které ostatní sestry strávily na nemocenské nebo je vybíraly jako dny volna.
Závěrem výzkumu je, že zaměstnanci, kteří pracují kratší dobu a intenzivněji, jsou pak méně vystresovaní, netrpí syndromem vyhoření a pociťují větší uspokojení ze své práce. Šestihodinová šichta asi vážně stojí za zkoušku.
